. Vlastně již první dochované kulturní projevy našich prapředků tvoří série obrázků vyprávějící prostou formou o každodenním životě jejich tvůrců, od lovu až po kultovní obřady. Jejich kresby na stěnách jeskyních vyprávěly určitý děj, který se stal (daly by se tedy de facto chápat jako jakási "pra-zpráva", zpráva zachycená dobovým médiem). Nejznámější jsou asi nálezy v jeskyních Lascaux a Altamira, kde kresba zubra "vyjadřuje zdařilé úsilí pradávného umělce zachytit kolosální neohrabanou sílu zvířete v pomalém rytmu pohybů, který přesto prozrazuje divokost. Na dalších nástěnných malbách z dob dávno před naší civilizací jsou vyobrazeny lovecké scény s lidmi vyzbrojenými luky a šípy, monstrózní divoké šelmy, jako například jeskynní medvěd, mamut, a také ladnější a mírnější zvěř, gazely a jeleni. To není náhodná figurální směs bez vnitřní souvislosti, naopak, celek prozrazující úsilí - třeba omezené primitivností uměleckých postupů - o naprosto přesné vylíčení průběhu lovu: dlouhé ráno, strávené stopováním zvířete, vyplašení a potom krev, výkřiky, zvířený prach." (pozn. 1)
Samozřejmě můžeme namítnout, že nejde o comics, neboť tu chybí jedna z jeho základních (?) složek - text. Jelikož však v době vzniku těchto děl neexistovalo dosud žádné písmo (a možná ani řeč), museli se naši předkové vyjádřit i bez něj. Nic to však nemění na faktu, že obrazovou formou podaný děj odpovídá způsobu narace comicsu (navíc pozice textu není ani v současném comics tak jednoznačná).
První hrdinové, ale i zákony
. Doklady snahy vyprávět pomocí obrazů nalezneme i ve starověku. Dochovala se proslulá sumerská standarta z Uru, která vypráví nejprve o boji a poté i porážce nepřítele, stejně jako pozdější hostině vítězů. Neznámí egyptští kreslíři zase již kolem roku 3000 před naším letopočtem zhotovovali obrázky, které kopírovali a prodávali, a které se zachovaly na papyrech - je v nich rozvinuta karikaturní forma, později v dějinách comicsu tolik vlivná. Často bývá jako prapředek comicsu pro svou povahu uváděno i samo egyptské písmo, zejména jím psané příběhy ze života pochovávaného či návody pro život v zásvětí, jimiž byly zdobeny hrobky vládců či bohatých; také se sem zahrnují reliéfové plastiky starých Egypťanů. Dalším dokladem z téže éry je známý Chamurabbiho zákoník. Řekové zase vyráběli malované nádoby, které zdobili sériemi kreseb oslavujícími sportovní vítěze, bojová vítězství i olympské bohy.
. Vynikající "kreslená vyprávění" nám zanechali Římané - především je to Trajánův sloup s asi nejdelším seriálem na světe, tesaným ve spirále kolem sloupu v délce dvou set metrů, "který byl postaven v Římě v roce 113 našeho letopočtu na oslavu vítězných Trajánových bojů s Dáky, tehdejšími obyvateli dnešního Rumunska. Ať už se v tom odrážela snaha politické propagandy užít nových postupů, anebo ambice obnovit tradicionální figurativní schémata, je nesporné, že při vytváření sloupu byl dán volný průběh nejen paměti, ale i fantazii. Autoři se snažili podat o válkách obšírnou zprávu, která se vůbec nemusí stydět před suchým líčením historiků; dokonce je předčí podrobnostmi líčení a živým tónem. Namísto nekonečných generálských rozhovorů a rozvleklých diplomatických jednání vidíme hrdé, statečné legionáře na pochodu a v boji s nepřátelskými odvážnými barbary. A uprostřed bitevní vřavy "hrdina" událostí, imperátor Trajánus bez oficiální rétoriky, živý a skutečný člověk." (pozn. 2) Zde se již jedná o "ukázkový příklad raného comicsu - včetně patřičné narativity a masového působení, které předchozím pramenům chybí." (pozn. 3)
.
Z Říma, z 1. století před Kristem, pochází také tzv. tabulea se satirickými kresbami, které se nápadně podobají proslulým politickým cartoons ze Spojených států amerických 18. století, které jsou obecně považovány za přímé předchůdce comicsu.
(1) Clair, René: Comics. Praha, SNDK (edice Blok) 1967, str. 14
(2) tamtéž, str. 15
(3) Tomáš Matějíček: Comics. Ročníková práce na VOŠP, 1999, str. 4
Text je součástí bakalářské práce Charakteristika comicsu z hlediska žurnalistiky Martina Foreta; Katedra žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého, Olomouc 2002/2003.
