. Slovensko neznámé
Přestože jsme se donedávna smáli českému dabingu u slovenských filmů, ukázalo se, že s rozdělením republiky jakoby slovenština z našeho kulturního prostoru naprosto zmizela. Nemáme moc možností seznámit se s tím, co právě u našich východních sousedů vychází nebo běží v kinech, Slovensko se pro nás stalo zemí ještě méně známou, než například Rakousko. Slováci, kteří se rozhodli žít v Česku splynuli s "davem", ostatní, kteří zůstali doma, se rozplynuli, aby obživli alespoň během Mistrovství světa v hokeji.
V dnech nedávno minulých se však přeci jen jedna slovenská kniha vynořila, i když pravda v českém překladu. Jmenuje se Roger Krowiak a za jejím vznikem stojí přední slovenští spisovatelé, které u nás právě kvůli prohlubující se kulturní propasti skoro nikdo nezná…
Slovensko literární
Kdo tedy je Roger Krowiak? Máme před sebou soukromého detektiva bondovského ražení, který má vyřešit několik téměř špionských úkolů kdesi na dalekém Balkáně, tedy přesněji v Čechách a jejich metropoli Bratislavě. Že to nejde moc geograficky dohromady? V tom je právě pointa celého krowiakovského nápadu: autoři se dohodli, že kniha by měla vypadat, jakoby napsaná americkým spisovatelem, který za prvé o geografií nic neví, a za druhé se s tím nemaže. Vzpomeňme při té příležitosti na řadu stížností na nebožáka Mikea Mignolu, který si "dovolil" nacpat Karlštejn kamsi do Transylvánie.
Kniha se skládá z "kolektivního románu" Vlastní zbraní zblízka, jejíhož vzniku se zúčastnilo deset autorů, dále devatenácti povídek, nazvaných možná trochu netradičně 50 příběhů Rogera Krowiaka (Roger holt musí být lepší než Major Zeman!), novely Dušana Taragela Ruské léto a… komiksu (bohužel jen desetistránkového). K tomu najdete ještě profily jednotlivých autorů, autorské poznámky, úvod a doslov, rozhovor s Rogerem Krowiakem o práci, rodině a politice a především tři Krowiakovy bilance s počty mrtvol, použitých zbraní a roštěnek.
.
Obsah jednotlivých částí je po chvíli čtení až příliš stejný. Krowiak je kamsi poslán, tam vše buď vymlátí, nebo okouzlí, a ještě při tom stihne vykouřit několik chesterfieldek; vše se střídavými úspěchy. Občas se nad absurditou zápletek čtenář i pobaveně zasměje.
Slovensko Krowiakovo
Krowiakovské příběhy začaly vycházet v roce 1992 na zadní straně týdeníku Kultúrný život a mezi jeho autory patří především Dušan Taragel (česky Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče, 2002), Peter Pišťanek (v Česku se v televizi objevil vynikající film podle jeho scénáře Rivers of Babylon, Pišťanek již dopsal další dva díly) nebo Viliam Klimáček (u nás se hraje jeho divadelní hra Hypermarket dokonce v projektu Bouda Národního divadla).
Slovensko Danglárovo
Výtvarnou stránku "projektu" má na starosti Danglár, vlastním jménem Jozef Gertli, který je v současnosti dvorním kreslířem slovenského politicky zaměřeného časopisu Domino (obdoba českého Respektu). Jeho kresba viditelně vychází ze saudkovského vzoru a čiší z ní notná porce nadsázky a většinou i dobře tvarovaná ženská těla. Český čtenář ho může znát jako ilustrátora knih Egona Bondyho Cybercomics (1997) a Týden v tichém městě (1998).
.
Slovensko komiksové
V komiksovém příběhu, asi nejzdařilejším místu celé knihy, nazvaném možná trochu netradičně Komiks Krowiak, zachraňuje agent disketu s ničivým programem, který je schopen způsobit záplavy Rakouska a Německa, díky čemuž bude mít Slovensko a Česko dostatek "levné pracovní síly"; po chvíli však četba začne nudit. Scénář komiksu napsal nejčastější krowiakovec Dušan Taragel a Danglár v něm může konečně ukázat, jak toto médium zvládá. Nakonec člověk jen povzdechne, že komiksů není v knize víc…
Slovensko počeštěné
Aby české vydání nezůstalo pozadu, byli k překladu přizváni slovutní čeští autoři především té mladší generace. Namátkou například komiksovým čtenářům blízký Jaroslav Rudiš (trilogie Nebel), sloupkař Jiří Hájíček (výborný román Zloději zelených koní), romanopisec Miloš Urban (Sedmikostelí), Michal Viewegh (bez komentáře), ale i autor především sociologických překladů a hudebník Blumfeld S. M. (překládá například Zygmunta Baumana) nebo "téměř vždy oceněný" divadelní režisér J. A. Pitínský. Překlady jsou velmi věrné a domnívám se, že na nich snad ani nešlo nic zkazit. Výběr překladatelů tak lze považovat spíše za komerční, než umělecký tah nakladatelství. Jediný, kdo svými překlady vybočuje, je literární "exhibicionista" Bohuslav Vaněk-Úvalský, který však nepřekládal, ale spíš svévolně interpretoval - jeho svérázné texty jsou shrnuty až v závěru knihy. Můžete si tak přečíst jednu povídku zbásněnou, jednu ve stylu Star Wars, nebo třeba jednu slangovou. Na závěr snad jen poznámka, že co slovenský autor, to český překladatel, proto ti časově vytíženější dostali víceméně jen ty menší grafomany.
.
Slovensko prohlédnuté
Takže, Roger Krowiak NENÍ komiks, NENÍ to ani závratně hluboké čtivo a NENÍ to úplně normální formát (tedy jestli nepovažujete svou knihovničku ve tvaru kosočtverce za "normální"). Naopak Krowiak JE takzvaně oddychové čtení, JE i pěkně ilustrovaný a ten formát JE hezký (zvlášť ty vystřelené díry na obalu).
