Nejprve začal roku 1892 v listu San Francisco Examiner vycházet seriál Little Bears kreslíře Jamese Swinnertona, v němž se poprvé denně objevují tytéž kreslené postavičky.
.
. 18. listopadu 1894 pak uveřejnil The World, newyorský list Josepha Pulitzera, ve své nedělní příloze první barevné comic strips o příhodách hada a psa. Jejich autorem byl Richard Felton Outcault a měly název The Origin of New Species, or the Evolution of the Crocodile Explained. Satiricky bombastický titul (Původ nového druhu aneb Výklad vývoje krokodýla), parodující různé, tehdy v popředí zájmu stojící darwinovské práce, nezapřel bezprostřední kořeny comicsu. 5. května se pak v tomtéž listě poprvé objevil Outcaultův ušatý nezbeda Mike Dugan. Ale trvalo to ještě devět měsíců (sic!), než se zrodil uličník nejslavnější, který uvedl do pohybu další vývoj.
Stalo se tak v neděli 16. února 1896, kdy se opět v Pulitzerově deníku World objevila přes tři čtvrtě strany kresba opět od Richarda F. Outcalta, nazvaná Velká psí výstava na M'Goonově ulici. Hlavní postavou byl malý uličník v noční košili, na kterou psal Outcault doprovodný text a na níž si tiskař vyzkoušel do té doby problematickou žlutou barvu. Podle ní byl nový hrdina a s ním i seriál pokřtěn jménem Yellow Kid (tedy Žlutý kluk či Žlutásek) a den, kdy se objevil na stránkách Worldu, je všeobecně pokládán za datum, které vstoupilo do kulturních dějin jako historické datum zrození výrazového žánru, datum, jímž se oficiálně počíná historie comicsu.
. Ačkoli stanovení tohoto data za počátek je podle mého velmi problematické, nepochybně jde o datum významné, neboť od něj se počítá bouřlivý rozvoj comicsu. Proti chlapcově podivnému úboru i sadistickému chování protestovaly tisíce puritánských čtenářů, ale na druhou stranu ještě více čtenářů si ho zamilovalo, náklad listu díky seriálu prudce stoupl a malý nezbeda se tak začal na jeho stránkách objevovat pravidelně.
Seriál tvořila řada jednotlivých kreseb většího formátu, bez souvislého děje, které byly otiskovány vždy v nedělních číslech a které volně pojila právě titulní groteskní figura - uličník ve žluté košili po kotníky, s pleší a odstálýma ušima, který nebyl aktérem, ale komentátorem toho, co se kolem něj dělo. V dobovém severoamerickém tisku měl The Yellow Kid dvojí úlohu: stal se důležitou zbraní v úsilí o vyšší novinové náklady a byl pokusným králíkem při používání žluté barvy v tisku.
.
. Hearst se poté inspiroval zmíněným Buschovým seriálem Max und Moritz (roku 1870 vyšel v USA překlad) a pověřil mladého kreslíře Rudolpha Dirkse, aby pro jeho Journal vytvořil něco podobného. 12. prosince 1897 se tak na jeho stránkách objevili uličníci hned dva, Hans a Fritz, pod už uvedeným společným jménem Katzenjammer Kids, který má již všechny formální náležitosti klasického comicsu. Od dřívějších stripů se liší souvislým dějem, který se skládá - stejně jako u Busche - z řady na sebe navazujících uličnictví, za která vzápětí následuje trest.
Okamžitých úspěchů tohoto typu seriálu si samozřejmě ihned povšimly i ostatní americké listy a v krátké době si skoro všechny pořídily vlastní seriály - nový žánr byl na světě. Comicsy se rychle množily a zvyšovaly náklady deníků a zejména jejich nedělních příloh.
Text je součástí bakalářské práce Charakteristika comicsu z hlediska žurnalistiky Martina Foreta; Katedra žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého, Olomouc 2002/2003.
