. . Shodou okolností ve stejný den, 7. ledna 1929, se tak objevují dva typičtí reprezentanti - Tarzan s příběhy z džungle a Buck Rogers, 25th Century A. D. (Buck Rogers ve 25. století; scénář Philip Nowlanse, kresba R. W. Calkins) se svými vesmírnými dobrodružstvími, kde jsou prvně užity prvky sci-fi. (Jedná se přepis novely Armageddon 2419 A. D., která vyšla o pět měsíců dříve v časopise Amazing Stories.) Už po půl roce dostal Rogers celou nedělní stránku a vycházel v amerických denících až do roku 1965.
. Následovala spousta dalších podobných hrdinů a seriálů - od roku 1934 Flash Gordon Alexe Raymonda (po roce 1944 upadající v kresbě nevýrazných kreslířů, až roku 1951 znovu oživil jeho slávu Dan Barry), od roku 1935 Brick Bradford Clarence Graye a Billa Ritta... Z tzv. detective comics jmenujme alespoň Dicka Tracyho Chestera Clouda, který vznikl roce 1931 a který je jednou z nejslavnějších detektivních postav amerického comic stripu, vycházejícího na pokračování a určeného dospělým čtenářům (vycházel v domovském listě The Chicago Tribune až do roku 1977). Je předchůdcem tzv. americké drsné školy detektivního románu, která v literatuře vzniká o něco později. Roku 1934 psal scénář k příběhům Tajného agenta X9, který kreslil Alex Raymond, sám král tohoto žánru Dashiel Hammett (byť pouze z finančních důvodů).
. Roku 1936 začíná vycházet seriál Mandrake the Magician (Kouzelník Mandrake) Lee Falka a Phila Davise, který spojuje osobitým způsobem detektivní námět s tematikou nadpřirozena - hlavní hrdina je povoláním salónní kouzelník a hypnotizér, a užívá i skutečnou magii. Ve stejném roce představuje opět Lee Falk, tentokrát s Wilsonem McCoyem, Fantoma (The Phantom), tajuplného ochránce slabých, který "jako první vnesl do comicsu pulpový motiv postavy s tajuplnou totožností, která skrývá svůj obličej za škrabošku a nosí výrazný 'pracovní' kostým". (Vladimír Veverka: Brak a škvár, Knokaut č. 5, roč. 1/1990) V roce 1937 začal Harold Foster vyprávět příběhy za středověku, jejichž hrdinou byl Prince Valiant a které se nesmazatelně zapsaly do historie comicsu svou výtvarnou podobou i specifickou prací s textem.
. Od roku 1939 občasně hostovaly v nedělních přílohách deníků příběhy detektiva zvaného Spirit (Duch) od Willa Eisnera, které se poté od jedenáctého čísla usídlily v comic booku Police Comics (začal vycházet v srpnu 1941, o tři roky později se slavnému detektivovi dostalo samostatné řady). Dále zmiňme z detektivních stripů alespoň Ripa Kirbyho Alexe Raymonda z roku 1946 - detektiva bonviána, který prožívá svá dobrodružství s nepostradatelným komorníkem Desmondem po boku (vycházel počátkem 70. let i ve slovenské Smene), a Stevea Canyona Miltona Caniffa z roku 1947.
Americký novinář Fred Rodell v roce 1945 o tomto zlomu ve vývoji comicsu napsal: "Až do roku 1921 byly obrázkové seriály nebo comics tím, co označuje jejich název - úsměvné příhody. V tomto roce se objevila tendence změnit je ve více či méně vzrušující dobrodružné příběhy. Způsobil to Frank King, jež ze své Gasoline Alley (Benzínové aleje), která dodnes neztratila svůj vtip, činil drama ze života Skeezixů." A dále: "Tendence nahradit komiku dramatičností dosáhla svého vrcholu. Podle některých se comics ocitly na vrcholu slávy v roce 1939 objevením Supermana. Superman má své předchůdce a souputníky. Je to například Tarzan, postava z fantastických a dobrodružných příběhů. Ale Superman zastínil všechny ostatní. Přes noc se stal nejoblíbenějším u celého publika. Nastal úžasný vzrůst obchodu s časopisy a knihami tohoto druhu."
. Objevují se nesčetné další adventure strips, fantastic strips, historical strips, romantic strips, detective strips, horror strips, science-fiction strips… První krůčky v této době podnikl comics i na poli erotiky. V Mexiku byly tajně tištěny a v příhraničních státech USA pak pokradmu prodávány tzv. Tijuana Bibles (bible z Tijuany, podle toho, že na nočním stolku v každém hotelu v tomto městě byl prý nějaký k nalezení), černobílé osmistránkové sešitky, ve kterých škodolibí anonymní autoři nechávali obcovat kohokoli s kýmkoli. Nikdo se před nimi nemohl cítit bezpečně - comicsoví hrdinové, filmové postavy ani slavní lidé z masa a kostí.
Rozhodující bylo právě to, že tato tematická změna je spjata i se změnou technickou, neboť "roku 1933 přišel odbytový manažer severoamerické společnosti Eastern Color Printing Co. s nápadem, aby se jednotlivé pruhy obrázkových seriálů, které zatím vycházely na pokračování jen v přílohách novin, sestavovaly do speciálních sešitů." Od poloviny 30. let tak dochází k význačnému přelomu v dějinách comicsu - objevují se samostatné magazíny věnované čistě comicsům, rodí se tzv. "comic book" (viz výše), ve kterém comics získává novou dimenzi - lze číst celý příběh najednou.
. V červnu 1938 takto (tedy již ne nejprve v novinách, ale rovnou jako comic book) začíná vycházet Superman Jerry Siegela a Joe Schustera. Nečekaný "komerční úspěch této zdvojené postavy, jež svým čtenářům umožňovala hladce vklouznout do kůže bytosti s možnostmi boha, měl za následek okamžitý nástup celé řady podobně koncipovaných superhrdinů", a tak o rok později přichází na scénu jeho temné alter ego - Batman Boba Kanea.
Kurzívou psané citace pocházejí z Tichý, Jaroslav: Comics. Praha, SNDK (edice Blok), 1967.
Text je součástí bakalářské práce Charakteristika comicsu z hlediska žurnalistiky Martina Foreta; Katedra žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého, Olomouc 2002/2003.
