. . Spiegelman zvolil pro své dílo zajímavé, ale velmi provokativní ztvárnění, založené na "tradičním" principu bajky. V jeho komiksu nevystupují lidé, nýbrž postavy s tvářemi zvířat, kterými chtěl kreslíř demonstrovat jejich rasovou příslušnost a společenské role, které zaujímají. Namísto Židů vystupují v komiksu myši, Němce ztělesňují kočky a Polákům byly přisouzeny tváře vepřů. Z alegorické kresby vychází i název komiksu. Záměrně - v souladu s nepřekládaným názvem - nazývám knihu německým výrazem "Maus", jenž vyvolává mnohem širší konotace, než český ekvivalent "Myš".
Je samozřejmé a snad i pochopitelné, že výtvarný experiment vyvolal ostrou diskusi a nekonečný proud rozporuplných otázek a názorů. O tom, jak komiks přijala kritika, budeme hovořit v dalších dílech seriálu.
. Jakub Sedláček ve své recenzi uvedl, že Spiegelman k zachycení svého náročného tématu, "příběhu očitého svědka holocaustu", zvolil kompozici dvou navzájem se prolínajících časoprostorových pásem; v prvním se odehrávají autorovy americké rozhovory s otcem Vladkem, polským Židem, který společně se svou manželkou Anjou přežil Osvětim a po válce emigroval přes Švédsko do USA, druhé je záznamem, ilustrací Vladkova vyprávění.
Následující řádky by měly postupně podrobněji charakterizovat a přiblížit obě dějové linie autobiografického komiksu: "pásmo minulosti a vzpomínek" i "pásmo přítomnosti".
Vladek Spiegelman, autorův otec, zahajuje své vyprávění v polovině třicátých let, v době, kdy se Německa zmocnili nacisté, ale v Polsku si toto nebezpečí zatím nikdo nepřipouštěl. Začíná obchodovat v Sosnovci s textilem, ožení se s Anjou Zylberbergovou, která mu krátce nato porodí prvního syna Ríšu. Zámožný tchán jim pomůže získat textilní továrnu v Bielsku. Úspěšné podnikání však zakončí druhá světová válka.
Roku 1939 Vladek obdrží povolávací rozkaz a narukuje do polské armády. Je poslán na frontu, ale po několika dnech padne do německého zajetí. V zajateckém táboře pak Němci polské Židy utlačují. Ti přežívají v mnohem horších podmínkách, než ostatní váleční zajatci, a jsou zneužíváni na nejtěžší, často nesmyslné práce.
. Sosnovec je zatím s celou západní částí Polska připojen k německé Říši, střední Polsko se dostává rovněž pod vládou Německa (tzv. Generální gouvernement); východ země obsadil Sovětský svaz. Roku 1940 je Vladek Spiegelman starší spolu s ostatními vojáky z německého zajetí konečně propuštěn a po dalších dramatických zápletkách se vrací ke své rodině do Sosnovce.
Pogromy jsou ale stále častější, dochází k separaci židovského obyvatelstva do ghett a k postupnému zabavování veškerého majetku. Továrnu v Bielsku převzali "árijští správci"; úspory, které měly Spiegelmanovým pomoci překonat válečnou krizi, dlouho nevydržely, a tak se Vladek rozhoduje pro obchodování na "černém trhu". Prodává látky, šperky, potraviny, … nebo pracuje jako klempíř. V té době ještě netuší, jak moc svou zručnost a pracovitost uplatní v pozdější době - v Osvětimi...
. Polsko se halí do ponuré atmosféry strachu a úzkosti. Ghetta se začínají postupně likvidovat a židovské obyvatelstvo se podrobuje obávaným selekcím. Pravidelnými deportacemi a transporty jsou Židé odváženi nejdříve do Terezína, pak do vyhlazovacích nacistických lágrů, z nichž osvětimský byl jedním z nejkrutějších.
Až do roku 1944 se Vladkovi a Anje úspěšně daří před rasistickou ideologií prchat, schovávají se v bunkrech, ukrývají se u přátel. Nakonec psychicky i fyzicky vyčerpaní stanou před branami koncentračního tábora v Osvětimi. Příchodem do osvětimského pekla končí první díl.
Tento text je součástí diplomové práce Věry Čumrové Komiksy se společenskou problematikou; Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem 2004.
