. Dialog syna a otce, který trpí srdeční slabostí, je hlavním zdrojem napětí a tvoří nejdůležitější, nejpodstatnější dějový plán knihy. Vlastní otcovy zážitky z holocaustu, rozebírané v předchozích dílech seriálu, sice rozsahem v textu převládají, ale ve skutečnosti představují jen jakousi ilustraci k dialogu.
Vztah Arta Spiegelmana k Vladkovi je velmi problematický: svého otce obdivuje, ale zároveň ho dokáže za některé povahové "vrtochy" i nenávidět. (Maus II, s. 16) Líčí svého otce jako starého lakomého Žida s mnoha nectnostmi, ale snaží se ho neustále pochopit, třebaže je to častokrát na hranici sebezničení. (Maus I, s. 73) Současně se pokouší vyrovnat s tragédií, která poznamenala celý jeho život: jeho matka, Anja Spiegelmanová, Vladkova žena, spáchala roku 1968 sebevraždu.
. O umělecké kvalitě vypovídá hluboce osobní charakter knihy i vysoká míra autentičnosti. Jako důkaz, že jde o emocemi nabitý příběh, poslouží Spiegelmanův starší "expresionistický" komiks, jenž je vložen do prvního dílu knihy Maus. Rozsahem nevelké kreslené dílko "Vězeň planety Peklo" (1972) velmi otevřeně reflektuje matčinu sebevraždu. (Maus I, s. 100)
"Vězeň" je první autorův publikovaný kreslený příběh. Podle jeho vlastních slov se zde jedná o intimní vyrovnání se s minulostí obou rodičů, s událostmi, které dohnaly jeho matku k sebevraždě. Smutnou pravdou je, že i když válka dávno skončila, následky holocaustu si oběti nesou ve svém nitru po celý život. Vězeň planety Peklo také ukazuje posun a zdokonalení autorova kreslířského umění, patrné z dalších děl. Zakomponování čtyř stránek Vězně působí neobyčejně silně. Spiegelman mladší docílil výrazného efektu včlenění své vlastní hluboce niterné zpovědi do výpovědi otcovy.
. "Pásmo přítomnosti" předkládá hlavního hrdinu Vladka Spiegelmana v časovém odstupu zhruba čtyřiceti let; ukazuje, jaké stopy traumatická válečná zkušenost v myslích lidí zanechává. U Vladka se projevuje obrovská vůle a snaha přežít, chránit sebe i svou rodinu; zároveň ale dokáže být ješitný, podezíravý, šetřivý - a občas i rasisticky naladěný, čímž neuvěřitelně obtěžuje své blízké. Autor si uvědomuje, že za některé otcovy negativní charakterové rysy nemůže Vladek sám, nýbrž že je z(de)formovala válka. I když se snaží ke svému otci chovat shovívavě a vstřícně, leckdy se neubrání ostřejším slovním potyčkám. Z Artových návštěv je patrný i Vladkův rozkolísaný vztah k nové ženě Male. Autor však tíživou rodinnou atmosféru zlehčuje dávkou ironie a sarkasmu. (Maus I, s. 133)
Autobiorafický rozměr - metacomics, portét autora
Spiegelmanův Maus je také knihou o nelehkém procesu vznikání (literárního) díla. Josef Chuchma v Mladé frontě Dnes operuje s termínem "metacomics", čili "komiks o psaní komiksu". Na začátku druhého dílu totiž autor vykládá o tvůrčích potížích spjatých právě se vznikáním Mausu, a o obrovském úspěchu jeho prvního dílu…
. Autor neváhá zobrazit své pravidelné návštěvy u psychiatra, kam se chodil vypovídávat z čím dál častějších depresí. Touha vyrovnat se se smrtí obou rodičů, porozumět holocaustu, jenž nepřinesl nic jiného, než šest miliónů obětí…, sebezničující pocit viny, že se narodil až po válce a holocaustu se proto vyhnul. Navíc 1986, čtyři roky po Vladkově smrti, spatřil světlo světa první díl komiksu Maus. Ohromný úspěch zapříčinil, že musel autor čelit tlaku obchodníků a médií, jejichž cílem bylo ukořistit náměty knihy pro komerční účely. To však Art striktně odmítnul, poněvadž pohnutky pro vytvoření komiksu byly převážně soukromé.
Zajímavý je metaforický způsob, jakým sám sebe autor nakreslil. Muž sedící na hromadě mrtvých Židů s myší maskou na obličeji, se pod tíhou vyčerpávajících myšlenek hroutí, "zmenšuje" … existuje tolik otázek, na které by chtěl znát odpověď. (Maus II, s. 43, 44)
Tento text je součástí diplomové práce Věry Čumrové Komiksy se společenskou problematikou; Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem 2004.
