Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

FERDA MRAVENEC, HRDINA DO KAŽDÉ DOBY (1) – VYKUKLENÍ LEGENDY

29.11.2004, autor: Keporkak

Ondřej Sekora (1899-1967) náleží spolu s Josefem Ladou a Janem Fischerem ke svaté trojici kreslířů, kteří stáli u zrodu českého komiksu. A hned na úvod budiž řečeno, že Sekora jako jediný z nich dokázal vytvořit komiksovou postavu, jež je stále živá, nadčasová a bez problému schopná přizpůsobovat se proměnám našeho světa...




   Ovšem seriály Josefa Lady byly především po výtvarné stránce natolik osobité, že by při pokusu o jejich rozvedení žádný pokračovatel neobstál, a Fischerovy a Foglarovy Rychlé šípy jsou příliš provázány s První republikou, což dostatečně prokázala už pokračování vzniklá v 60. letech, která na úspěch původní verze navázat nedokázala. Zato Ferda Mravenec má geniálně jednoduchou a přitom dokonale funkční kresebnou stylizaci a jeho hmyzí říše stále nabízí dostatek prostoru pro nová dobrodružství (třebaže se ukázalo, že omezený tvůrčí potenciál nových autorů může zmíněné dispozice dokonale pohřbít).
 
Ondřej Sekora   Ondřej Sekora se narodil v Králově Poli, které v té době ještě leželo za hranicí Brna. Už v roce 1921 nastoupil do brněnské redakce Lidových novin jako sportovní referent a vedle krátkých zpráv a reportáží přispíval od počátku také kresbami a karikaturami. Ve stejném roce začal ve sportovní rubrice otiskovat svůj první seriál nazvaný Dr. Břoušek z Vyškova, na nějž posléze navázal Hnát a Paprčka nebo Hej a Rup. Sekora začal záhy spolupracovat i s přílohou Dětský koutek, pro kterou v krátkém čase vymyslel řadu hrdinů - psa Voříška, chlapce Pepíka, dřevěnou loutku Cvočka, kuře Napipi a mnoho dalších. Vůbec nejslavnější Sekorova postava se na stránkách Lidových novin objevila 1. 1. 1933, kdy odstartovaly Příhody Ferdy Mravence. Seriál měl podobu stripu složeného ze tří obrázků neohraničených rámy, příběhy bez bublin byly doprovázeny krátkými veršíky. Ferda měl zpočátku poněkud větší hlavu než ve své nejznámější podobě, kouřil fajfku a jeho příběhy byly výrazně drsnější. Ferda MravenecV úvodní sérii, kterou Sekora později přepracoval do prvního dílu notoricky známé Knížky Ferdy Mravence, například Ferdovi po zatčení nehrozí "pětadvacet ran na zadeček", ale rovnou poprava. Navíc se v mravenčím světě začaly odrážet události hýbající sousedním Německem, a tak činorodého Ferdu, který se jinak dokázal dostat z každé šlamastiky, semelou válečné události a podaří se mu přežít pouze díky šťastné náhodě.
 
válečné zkušenosti Ferdy Mravence
 
   V roce 1935 začal v Lidových novinách vycházet seriál Ferda Mravenec a syn, ve kterém se Ferda poněkud překvapivě ožení, a to nikoli se svou femme fatale Beruškou. Brzy se mu narodí mravenčí syn Bobek a společně provádějí nejrůznější vylomeniny. V následujícím roce navázal Sekora komiksem Ferda Mravenec v cizích službách, který se rovněž zanedlouho dočkal přepracování do knižní podoby. V roce 1937 spatřily na stránkách Dětského koutku světlo světa Ferdovy příhody, do kterých se opět začnou prolínat události z vnějšího světa, a tak se Ferda dobrovolně přihlásí do armády, projde výcvikem a je připraven, aby mohl v případě mobilizace ihned narukovat a bránit rodné mraveniště. Svůj vliv pak na dětský seriál měla i mnichovská zrada - je patrné, že Sekora stejně jako celá tehdejší společnost  prožíval hlubokou deziluzi. Přenesl svého hrdinu do našeho světa, takže v příbězích Ferda radí Jeminánkovi pomáhá přerostlý mravenec svému lidskému kamarádovi oplácet ostatním klukům zlomyslnosti; seriál byl však očividně neslaný nemastný. V roce 1941 se v Lidových novinách objevily poslední Příhody Ferdy Mravence, ve kterých se Ferda vrací do mraveniště a prožívá různá dobrodružství, jež jsou ze zřejmých důvodů zcela prosta politických narážek. Ferda Mravenec a Hermína TýrlováV témže roce ale musel Sekora, kvůli svému antifašistickému smýšlení a kvůli židovskému původu své ženy, odejít z Lidových novin a jeho válečné svízele vyvrcholily v roce 1944, kdy byl internován do pracovního tábora. Jistou útěchou mu mohlo být, že jeho Ferda Mravenec už se v té době stal velmi populární postavou. Ještě před válkou vyšly první tři dětské knihy s Ferdou v hlavní roli a v roce 1939 je následoval Ferdův slabikář. O rok později se mravenčí příběhy dočkaly první dramatizace, existovalo jejich rozhlasové zpracování a v roce 1942 vznikl první loutkový film, který natočila Hermína Týrlová.
 
válečné zkušenosti Ferdy Mravence
 
   Není tedy nijak překvapivé, že se Ondřej Sekora k Ferdovi ihned po válce vrátil a v letech 1945-1951 zásoboval novými Kousky mládence Ferdy Mravence zadní stranu nově vzniklého časopisu Mateřídouška. Tentokrát byl seriál barevný, rozdělený do 6 polí; bubliny se začaly příležitostně objevovat až v pozdějších pokračováních, a děj stále pomáhaly posouvat kupředu krátké verše. Proměnou však neprošla pouze forma: válečné zkušenosti zásadním způsobem poznamenaly jak autora, tak i jeho hrdinu. Sekora se z frankofila a masarykovce proměnil v nadšeného komunistu, který podle všeho skutečně upřímně věřil ve světlé socialistické zítřky. To se velmi rychle projevilo i na Ferdových eskapádách, a tak nezlomný hrdina chodí na brigády, plní pětileté plány a srdnatě bojuje proti škůdcům. Vedle toho mu ale naštěstí zbývá čas i na nezvedené klukoviny a jeho obliba nijak neklesá. Na ní se podílí také pět gramofonových desek s namluvenými Ferdovými příběhy, další dvě prozaické knihy a knižní výbor z mateřídouškových komiksů, který vyšel v roce 1950. Celkově se však zdá, že koncem 50. let už byl Sekora svým mravencem trochu unaven, jelikož v časopise Ohníček rozjel seriál nazvaný Čmelák Bzum, který později přepracoval do knihy Čmelák Aninka. Bzum se ale Ferdovy popularity nedočkal, a tak Ohníček začal od roku 1960 reprízovat Kousky Ferdy Mravence; během své historie se k nim časopis vrátil ještě dvakrát.
 
Jak Ferda Mravenec přežil svého stvořitele a jakých dobrodružství se dočkal v rukou jeho následovníků, to se dočtete v druhém pokračování tohoto profilu zase za týden.




Autor:


Autor článku: Keporkak

Související články:


Ohlédnutí za mizejícími legendami
30.04.2017 Ovocný komiks 3: Fazole s mákem s gustem souloží s burskými povidly - 0 % - AKTUALIZOVÁNO
27.09.2007 ROBOT MIKI
30.01.2007 PUNŤOVY PŘÍHODY






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!