. Další lekce monoteismu
Hned z několika důvodů jsem se na vydání této knihy těšil. Jednak o tomto velkém náboženství příliš nevím; v drtivé většině známe islám jen z televizních zpráv o terorismu. Dále se mi líbí edice, jejíž je kniha Islám součástí. V neposlední řadě jsem publikaci o islámu chtěl srovnat s loni vyšlou knihou nakladatelství TOGGA, konkrétně s titulem Judaismus pro začátečníky, který zpracovává podobné téma prostředky blízkými edici z Portálu. Jaké prostředky mám konkrétně na mysli? Edice Portál představuje zajímavé osobnosti (z posledních například Shakespeara, Freuda, Kafku) a obory lidské činnosti (například sociologii, logiku, evoluční psychologii) pomocí téměř rovnocenného propojení obrázků a písma. Obrázky nejsou jen ozdobou fundovanému textu, ale jsou nositeli významů nad rámec obvyklý u běžných ilustrací, ať už jde o prvky kresleného vtipu, koláže, stripu nebo přímo komiksových pasáží.
Důvěřuj, ale prověřuj, milý čtenáři!
Knihu Islám vytvořili dva vyznavači Muhammadova učení, spisovatel a novinář Ziauddin Sardar spolu s výtvarníkem Zafarem Abbasem Malikem.
Úvodní poznámka předkládá jako plus, že je téma zpracováno z netradičního pohledu muslimů. Hned ale případné čtenáře upozorňuje na docela podstatnou věc: Pokládáme (onen zorný úhel) za natolik zajímavý a inspirující, že jsme jej vydali i navzdory některým zjednodušujícím a místy i provokujícím tvrzením typu "my jsme dobří - a vy jste zlí".
. V tom vidím trochu problém. Polokomiksové portálovky jsou, podobně jako učebnice, skvělými prvotními zdroji informací pro laiky, kteří se chtějí seznámit s určitým tématem. Proč jim ale takto ztěžovat orientaci? Když to trochu přeženu, tak je to jako vydat nově skripta Občanské nauky z doby před rokem 1989 a opatřit je výstrahou, že při jejím studiu má nepoučený student rozlišovat, v čem může autorům plně věřit a v čem už méně. Tvrzení, že Evropa vytvořila řadu vědních oborů (orientalistika, antropologie), aby ovládla muslimské myšlení a dějiny, nebo vinit hlavně islámské modernisty a západní svět za vznik islámského fundamentalismu - to patří nepochybně k těm neproblematičtějším místům knihy. Na druhé straně jsou autoři schopní i sebekritické reflexe své civilizace - například v pasážích o postavení žen v islámských zemích.
Džihád proti legraci?
Větším nedostatkem je takřka naprostá absence humoru, který byl v jiných dílech zmíněné řady podstatnou složkou. Kniha uvádí, že muslimové vytvořili specifickou formu didaktické aforistické literatury a vzpomíná slavnou postavu Alího bin Tábila jako spisovatele vtipných epigramů - ale jaksi se zapomnělo na použítí nejzajímavějších ukázek. Hodně mdle vyznívá postava mladíka, jehož komentáře se vinou celou knihou. Na adresu starých architektů třeba říká: Byli to tvůrčí lidé, že? U kapitoly o hudbě se hoch dívá na strunný nástroj a v komiksovém obláčku praví: Zahraj mi na ni. To jsou promarněné šance na oživení díla. Jinde je čtenář upozorňován na to, že na mnohé objevy běžně připisované Evropanům ve skutečnosti mnohem dřív přišli muslimové. I to by šlo vtipně zpracovat, ale nestalo se. Proč? To spisovatele i výtvarníka tolik mrzí, že úspěchy myslitele jmenujícího se Ibn al Hajtám si neprávem přisvojil Newton? Mají trvalou hořkost z chyb koloniální politiky? I pokud by tomu bylo tak, humor přece neznamená automaticky povrchní zlehčování a smířlivou bagatelizaci - příkladem může být tragikomický tón portálovky Kafka. Potíž je ale nejspíš jinde - autoři podle mého názoru nemají moc smysl pro humor, což s pochopitelnou opatrností představuje při popisu svatých témat jejich víry dosti nešťastnou kombinaci.
. Problematická je i stránka obrazová. Jak už jsem napsal, obrázky u dříve vydaných portálovek dokázaly dát textu nový rozměr - ironizovaly ho, doplňovaly, přinášely do nových souvislostí. Naproti tomu v knize o islámu jsou to vesměs jen pouhé ilustrace: Kapitola je o stavebnictví? - Šup obrázky domů. Píše se o učenosti muslimů? Tak je použit portrét muže s knihou. Nic víc, nic méně.
Judaismus - islám 1 : 0
Judaismus pro začátečníky, zmiňovaný v začátku textu, je edici Portálu paradoxně blíž než samotná portálovka Islám. Publikace o islámu se moc nezdržovala nadsázkou. Možná i proto měla prostor na informace nesouvisející přímo s Muhammadovým náboženstvím (islámská kultura, politika, věda ...). V tom určitě předčila knihu o judaismu, zameřenou hlavně na výklad věrouky. Nové poznatky tedy v novém přírůstku řady nakladatelství Portál jistě naleznete. Určitě oceníte i poměrně obsáhlý rejstřík a slovníček pojmů. Jenom to zpracování poněkud vázne...
