Na prvním panelu vidíme podobu světa podle starých Indů a hned jsem si vzpomněl na podobný obrázek z vesmíru Zeměplochy Terryho Pratchetta. V textu k obrázkům se tu mluví o malíři. Dílo vzniklo za komunistického režimu kdy se komiksům říkalo obrázky a komiksovému kreslíři tedy zastarale malíř.
Na protější mapě zarazí jak historik Herodotos z antického Řecka špatně určil africký veletok Nil.
Komiks pokračuje cestou mladého Marca Pola do Asie hedvábnou stezkou. Cesta do Pekingu mu trvala tři roky,dnes tam dojede vlak Transsibiřskou magistrálou přes Rusko za týden, anebo letadlo za deset hodin. Člověka úplně ohromí kam lidstvo svým vývojem pokročilo.
Dnes se většina nákladu "Made in China" dopravuje do Evropy lodí přes Suezský průliv. Čína, jako rozvíjející se světová velmoc, plánuje vybudovat konkurenční železnici se silnicí přes Teherán, Istanbul a Moskvu do nizozemského Rotterdamu. A také rozšířit kapacitu přístavů lodní dopravy do Benátek. Megalomanský plán má být hotov do 40 let.
Marco Polo o své cestě nadiktoval slavný cestopis "Milion". Po přečtení jeho pouti v komiksu zůstávají některé nezodpovězené otázky. Polo například tvrdí že zastával úřad místocísaře, jenže v čínských análech se o Italovi nikde nezmiňují.Komiks uvádí že se Milion hodně četl ale prý mu téměř nikdo nevěřil což pokládám za důležité zhodnocení právě skončeného příběhu.
Uvědomil jsem si že Marco byl přesvědčivý člověk co trpěl bájnou lhavostí. Většina toho co jsme právě dočetli si vymyslel přibájil a přibarvil.
Za příklad si vezmu báchorku pojednávající o lovu. Marco neříká co lovili ale barvitě lže o tom jak chán k lovu používal levharty, orly, rysy, cvičené lvy a pět tisíc psů. Když si to takhle znovu čtu můžu si ukroutit hlavu údivem.
Něco málo pravdy asi bude na tom, že je Kublajchán nechtěl pustit na cestu domů. Napovídá tomu konstatování že se Polové spřátelili s posly z ciziny. Mongolského hostitele tím zradili a podle "kam vítr, tam plášť" neloajálně politikařili, což se chánovi určitě nelíbilo. Rozpor vyvstává také z tvrzení že Marco Polo poté odjel po moři do Japonska. Nejdřív ho chán nechce pustit domů a najednou mu povolí cestu na ostrov ze kterého by se mu útěk určitě povedl. Polovo vyprávění dostává pádné logické trhliny a působí nedůvěryhodně.
Nedozvíme se čím konkrétně chána Polové přesvědčili, jen holý fakt že po dlouhém váhání svolil. Z cesty domů je Marco Polo unešen zeměmi s nezměrnými zásoby zlata. Nudně to opakuje u Sumatry, Cejlonu i Indie. Výklad občas prokládá pravdivými pozorováními, jakože všude ho vítali vřele, čemuž bych asi věřil a přičítal bych to nebezpečné přitažlivosti jeho charismatu. Tato jediná vlastnost mu dovolila přežít všude tam kde potkal lidi kteří jím byli omráčeni a zahrnovali ho dary a přízní. Včetně prý obávaných lidojedů, kteří se s ním, dle jeho slov, snadno spřátelili. Anebo ve skutečnosti žádnými lidojedy nebyli, taky možnost.
Skáčeme o několik století dopředu ke Kryštofu Kolumbovi který se také nechal očarovat tímhle lhářem z předešlé kapitoly. Kryštof Kolumbus byl osobnostně pravý opak Marca Pola. Byl to člověk s prostou duší. Charismatem bájného lháře se nechal zmanipulovat, takže si chtěl splnit sen o cestě do Indie. Na rozdíl od italského tajtrlíka neuměl přesvědčovat, se svými plány neuspěl v Portugalsku, Španělsko málem taky nevyšlo. Se sháněním námořníků měl problémy. Kryštof Kolumbus se sice "oficiálně" vydal hledat Indii opačným směrem ale námořníky verboval na zlato o kterém četl v Milionu Marca Pola.
Kapitola o Amerigovi Vespuccim chybí, ale nepovažuji to za nevýhodu komiksu, naopak. Kryštof Kolumbus celý život hlásal a věřil tomu že objevil Indii z druhé strany zeměkoule. Nebyl tedy potřeba nějaký nový název. Oproti tomu Vespucci ve svých cestopisech psal o novém kontinentu. Jeden německý vydavatel map pak přes plochu Jižní Ameriky nalepil nápis Amerika, zatímco tu Severní označil jako Indie. Vespuccimu nelze upřít že jeho noha došlápla na Jižní Ameriku jako první protože Kolumbus se dotkl jen Střední Ameriky a té jižní až rok po Vespuccim.
Přesto pokládám za nespravedlivé že se americký světadíl nejmenuje Kolumbie. USA by se měly správně nazývat Spojené státy kolumbijské. Dnešní Kolumbijská republika by se mohla přejmenovat na Simonii, podle Simona Bolivara, zakladatele státního útvaru na dnešním území Kolumbie. Jeho příjmení si jako název státu vypůjčila Bolívie a proto by jeho křestní jméno mohlo patřit současné Kolumbii. Aby se nepletl stát s celým kontinentem Kolumbií.
O pár stránek dále dochází k zajímavé příhodě. Námořníci směnili zboží s domorodci a jednoho plavčíka pozvali do vesnice. Najednou vidíme útěk lodníka pronásledovaného šípy. Dělá to dojem že domorodci zešíleli a stíhají nevinného. Myslím si že opak je pravdou. Dobrodruh asi ve vesnici provedl něco nepěkného, třeba si chtěl zašpásovat s domorodkyní, a vesničané ho vyhnali . Jelikož neměl svědky klidně mohl zpátky na palubě posádce zalhat pohádkou, že vesničané jsou primitivní a šílení. A my, čtenáři komiksu, jsme mu to málem zbaštili i s navijákem.
Aktualizace 15/10/2022: Text byl upraven.
Aktualizace 16/10/2022: Text byl upraven.
Pokračování příště
Zdroje: Wikipedie
