Druhá část rozboru kresby geniálního malíře Jiřího Kalouska.
Pozadí v komiksu hraje všemi barvami a střízlivě se střídá s jednoduchými plochami. Postavy mají dobové oblečení a příslušenství. Účesy vousy.
Mimochodem Drakeův nos (70) vytržený z kontextu celku vypadá jako směšná protáhlá nudle. Něco v tom obrázku ale vyrábí výsledný dojem na příjemného a fotogenického pána.
Mistr Jiří Kalousek byl velice vzdělaný a moudrý pán. Sice dostal už hotový scénář a texty ale on nelenil a sám si látku doplnil a rozšířil. Z toho pak vybral opravdu jen to nejdůležitější a nejpodstatnější. Že musel číst i něco sám dokazuje bublina z úst anglické královny která pronáší zajímavý zvrat. Text se sice okrajově zabývá královnou ale on ji obsadil v panelech do hlavní role. Takže odkaz na text byl zachován a zároveň rozehrává novou dějovou linii což přináší do příběhu další rovinu informací.
Komiks je napěchovaný samými muži a královna (71) je tak světlou výjimkou. Nakreslená panovnice okouzluje půvabem a krásou a i tím charismatem a magickým šarmem.
Celodvojstránkový panel mapy světa (76-77) vysvětlí všechny cesty o kterých jsme právě četli.
Opravdu jsem se zasmál situaci vlevo dole (90) kterou zde nebudu zbytečně spoilerovat.
Závěr
Kalousek byl dvěma slovy geniální manipulátor (v pozitivním slova smyslu) a uměl se vyjádřit svými obrázky a ilustracemi velmi přesvědčivě. Umě zobrazil ty kteří uměli manipulovat.
Kromě komiksů ilustroval například tyto knihy:
- učebnice pro zvláštní školu (čítanka, občanka, vlastivěda)
- Kapesní povídky Karla Čapka
- Říhovu Dětskou encyklopedii
- Lucie, postrach ulice
- S malířem kolem světa
- Taje matematiky /obálka/
Dalším důkazem jeho umění budiž obálka Dikobrazu v příloze (str 127) kde je uprostřed plačící kluk. Z toho obličeje přímo teče lidské utrpení celé civilizace. Hloupý ale snaživý otec vystupuje z vany kde plave kapr. Otecko s plaveckými brýlemi a dýchacím přístrojem na zádech svému dítěti povídá že kapr se nedá chytit. Z klučiny cítím smutek z toho jak je jeho táta neumětel a jak se od něho nemůže nic naučit i když ho má mít jako vzor. Tryská z něj bezmoc nad tím že se v životě musí se vším poprat sám a nemůže očekávat pomoc od nejpovolanějšího.
Ital
Kryštof Kolumbus a Čech
Jan Welzl dva podle mého osobního názoru největší hrdinové objevitelé ve své době. Po geniálním Kolumbovi se jmenuje jedna velká vyspělá americká republika (Kolumbie) po těch ostatních jen nějaký průliv záliv sem tam.V celé Americe se dodnes slaví a připomíná výročí objevení nového kontinentu Kolumbem 12. října 1492 a žáci se o tom učí. Dodneška lidé Kolumba znají a vědí co vykonal. O Balboovi si ze školy ani nepamatuju že jsme ho brali.
Ano, český a největší hrdina
Jan Eskymo Welzl je pro mě osobnost hodná světové proslulosti.Turista
Peary? Nezájem. Dyť tam byl jenom na dovolené. Welzl tam žil, dokázal přežít a ještě si ho tam Eskymoši oblíbili a zvolili ho svým náčelníkem a soudcem. Jeho knížka vyprávění se stala bestsellerem v Česku i v US.
Polárníci
Janu Welzlovi říkali
Arctic Bird nebo
Arctic Bismark. Eskymáci ho pojmenovali Pojídač medvědů. U nás se setkáváme s přezdívkou Eskymo.
Upozornění: Text byl mírně zkrácen
Upozornění 25/1/2022: Text byl mírně zkrácen
Aktualizace 15/10/2022: Text byl upraven.
Aktualizace 16/10/2022: Text byl upraven.
Zdroje: Wikipedie, Světoví Češi (Jiří Černý, Jiří Fixl, Jana Jůzlová 2015)