. Významová složka obrazové části políčka v obou verzích je identická. Zaměřme se na významové rozdíly textu obou verzí a především na obsah sdělení, který text má. Pro snadnější orientaci si rozdělme text z bubliny z černobílé verze do dvou částí. První část je ta, která se v zásadě překrývá s barevnou verzí: Attrape moussie le chien (Chyť se, pane pse!). Druhá část, o kterou je čb verze delší, zní: Ça y en a bonne bouée de sauvetage! (Tady je záchranný kruh!).
Začněme druhou částí. Tato druhá věta je obsahem sdělení redundantní. Existence záchranného kruhu je již zobrazena vizuálně. Usuzuji proto, že při reedici v roce 1946, které bylo vlastní celkové zjednodušování dialogů, byla vypuštěna. Zároveň je nutno připomenout, že v době vzniku tohoto tintinovského alba, tedy v roce 1930, byl evropský komiks ještě na začátku své existence a komunikace mezi autorem a čtenářem ještě nebyla ustálena. Autoři tak ze strachu, aby byli dobře pochopeni, více v bublinách vysvětlovali okolní dění.
Krom prosté informace o existenci záchranného kruhu se z věty dovídáme mnohem víc. Je použito gramaticky nekorektní stavby věty. Tímto způsobem mluvy, kterému se říká „massa bob“ nebo francouzsky „ parler le petit negre“ jsou v Tintinovi v Kongu charakterizovány všechny postavy černé barvy pleti. Zajímavé je, že veškerá zvířata, jako opice, had či pes, která v albu promlouvají, mají dokonalou francouzskou syntaxi a správnou výslovnost (byť výslovnost či přízvuk není možno věrně zapsat, je užito jazykových „triků“, které nesprávnou výslovnost naznačují).
. Takovéto zobrazování primitivnosti mluvy je stereotypní. Způsob vyjadřování černochů v Tintinovi v Kongu má de facto poukazovat na intelektuální omezení afrických černochů, kteří nikdy nedosáhnou stejné úrovně mluvy jako běloši. S touto komickou mluvou se setkáváme jak u domorodých vesničanů, pracujících, tak i obyvatel měst. Takto zobrazováni – primitivně, směšně – jsou všichni Afričané černé barvy pleti bez rozdílů. Vezmeme-li v úvahu konkrétního námořníka, který, jsa zaměstnancem lodní společnosti, bude pravděpodobně asimilován a etablován v západní kultuře a který tráví svůj čas ve frankofonní společnosti, dostává ono stereotypní zobrazování ještě absurdnější rozměr.
První část textu v analyzované bublině (Attrape moussie le chien! / Attrape, missié chien! ) je zajímavá hned ze dvou hledisek. Prvně se zaměříme na slovo „moussie“ a „missié“, které má být „monsieur“ a následně na význam celkového sdělení. V celém Tintinovi v Kongu bylo nahrazeno v užitém jazyku „massa bob“ používání „moussie“ za „missié“ při přechodu do barvy v roce 1946. Výslovnost slova „missié“ se blíží více k výslovnosti slova „monsieur“ respektive ještě blíže k mluvené francouzštině (běžný zápis hovorového francouzského „monsieur“ je „m'sieu“). Zajímavé je však ono použití sousloví „missié chien“. V celém komiksu jsou běloši titulováni černochy právě slovem „moussie“ respektive „missié. Je tím reprezentován rozdílný status obou skupin, kdy černoši jsou podřízeni kolonizujícím bělochům, kteří coby adresáti oslovení „pane“ jsou ztělesněním autority, nadřazenosti, odvahy a vědění. Tintinův pes Milou v této situaci přebírá status svého majitele, a proto ho lodník černé barvy pleti tituluje „pane“. Je zde předkládána hierarchie, ve které je pes na vyšší pozici než člověk černé barvy pleti.
. Situace týkající se záchrany psa má však zajímavou dohru. Po neúspěšné záchraně kruhem se Tintin připravuje ke skoku do vody se slovy „Il faut le sauver, a tout prix!! (Musíme ho zachránit za každou cenu!) v barevné verzi na obr. č. 11. Na což mu námořník odpovídá špatnou francouzštinou: „Toi pas plonger, missié! Ça y en a beaucoup de requins par ici! “ (Neskákat tam, pán, být tam spousta žraloků!). Námořník černé barvy pleti použil konvenční způsob k záchraně „muže přes palubu“, to jest hození kruhu, a pak byl bezradný. Není schopen nalézt řešení, a proto se obrací k autoritě. Tintin je zde vyobrazen jako „muž činu“. Sehrává aktivní roli, kdy v složité situaci nachází řešení.
Dalo by se oponovat, že autor komiksu nechá přirozeně vyniknout hlavního hrdinu „na úkor“ ostatních a že barva pleti v tomto případě nehrála determinující roli. Mé tvrzení však dokládá i původní černobílá verze (obr. č. 20), kde je popsaná situace ještě čitelnější. Tintin zde říká: „Et vous n'avez rien fait pour le sauver??… Vous allez voir comment on fait lorsqu'on est un homme! (A vy jste neudělali nic pro jeho záchranu? Tak se teď podívejte, co udělá muž (člověk).) Tato věta v sobě nese význam ještě hlubší degradace černošství. Černoch nemůže dostát tomu, aby byl člověkem. Hodnoty, které jsou připisovány osobám černé barvy pleti, nevedou k naplňování představy lidství, potažmo mužství, pokud přihlédneme k genderové dimenzi výroku. (Homme znamená ve francouzštině, podobně jako ve španělštině hombre nebo anglicky man, jak člověk, tak muž). V tomto případě se představa člověka-muže pojí s odvahou a akceschopností. Tintin se nechává pasovat do role vzoru, paternalistické autority, která degraduje námořníka na úroveň, která je za hranicí lidství.
Text je součástí diplomové práce Michala Uhla Tintin v Kongu – Etnocentrismus v obrazech, Masarykova Univerzita v Brně, 2007 (redakčně upraveno).
Text je součástí diplomové práce Michala Uhla Tintin v Kongu – Etnocentrismus v obrazech, Masarykova Univerzita v Brně, 2007 (redakčně upraveno).
