Jejími hrdiny jsou profesor Philip Edgar Angus Mortimer a velšský kapitán Francis Percy Blake. Fousatý profesor Mortimer, nukleární fyzik a molekulární biolog, se narodil v indické Simle, po matce zdědil horkokrevný temperament, po otci zase respekt k tradicím a lásku k whisky (což je vlastně to samé). Blonďák Blake se narodil v Llangowlenu ve vážené rodině mužů zákona, a tak není divu, že to dotáhl až na elitního vojenského pilota. Jejich úhlavním, věčným a neporazitelným nepřítelem je plukovník Olrik, intrikán a gauner bez skrupulí, na první pohled však džentlmen s ušlechtilým srdcem.
Mečoun útočí
Stvořitelem série je Belgičan Edgar Pierre Jacobs. Tento legendární komiksový tvůrce, který zároveň působil jako barytonista v lillské opeře, se narodil 30. března 1904 v Bruselu. Než se dostal k bublinám, vystřídal řadu zaměstnání, třeba mezi komiksáři tolik oblíbenou reklamku. Konečně se roku 1941 uchytil jako ilustrátor časopisu Bravo, kde rozjel francouzskou verzi slavného Flashe Gordona. Nejzásadnější však pro něj bylo seznámení s Hergém, pro nějž začal kolorovat Tintiny. A odtud již nebylo daleko k první stránce Blakea a Mortimera: objevila se v premiérovém čísle časopisu Tintin, které 26. září 1946 oba umělci vydali.
Nejednalo se o nic menšího, než o začátek příběhu trojkomba Le Secret de l´Espladon (Tajemství Mečouna). V prvním dílu (La poursuite fantastique) Jacobs čtenáře zavedl zhruba do poloviny minulého století, kdy vypukla Světová válka. Vyprovokovala ji agresivní, militaristická říše v nitru Asie, vedená šíleným císařem Basam-Damdu a Olrikem, jeho vojenským poradcem. S pomocí nejmodernějších zbraní, raketových střel, atomových pum, nadzvukových letadel a masivního nasazení pozemních sil, postupně obsazuje Sovětský svaz, Německo, Francii, Británii, USA. Veškerý odpor je marný a navíc většinou přichází pozdě… Z jedné britské vojenské letadlové základny se však podaří včas uprchnout Blakovi a Mortimerovi. Ďábelský Olrik se je snaží za každou cenu zadržet – jsou totiž jedinou šancí mírumilovného světa na setřesení žlutého jha. V letadlech, obrněných transportérech, nad zotročenou Evropou, v pouštích Arábie, v přestrojení i sledováni radary, v bouřích či pod spalujícím sluncem, Blake a Mortimer hledají místo tajné britské letadlové základny. A pokračují v tom i v druhém dílu (L´evasion de Mortimer). Při svém zatčení v tajemných skalních útvarech jihozápadní Asie ztrácí Mortimer plány svého nového, zásadního vynálezu, který může radikálně změnit průběh války: magického bojového letounu Espladon. A tak zatímco se Blakemu podaří dosáhnout tajné podmořské britské základny, geniální vědec musí podstoupit ve vězení v Karáčí psychický i fyzický teror ze strany Olrika, který ví, jak důležité plány jsou. Nakonec se mu, i s přítelovou pomocí, který navíc plány najde, podaří z vězení uprchnout. Karty jsou rozdány – i když stále ještě v roli mocipánů, ocitají se žlutí v defenzívě. Pouze pokud se jim podaří zničit podmořskou základnu, kde Mortimer začíná pracovat na prvním prototypu Espladonu, mohou zvítězit i v celé válce. Rozuzlení přichází ve třetím dílu (SX1 contre-attaque). Šílený Olrik cítí brzký konec války a podniká poslední zoufalý pokus ke zničení Espladonu. Sám, přestrojen za britského vědce, proniká do tajné podmořské základny. Přestože se mu zpočátku daří, využívaje momentu překvapení, zničit množství důležitých částí základny, postupně se karta začíná obracet v jeho neprospěch. Blake sleduje jeho stopu a z podmořských dílen brzy odlétá první Espladon, nesoucí označení SX1... Děj tedy, zvláště dnes, působí značně naivně, vše ovšem vynahrazuje propracovaná, krásně barevná kresba (v dokonalém stylu ligne claire, který Jacobs vyznával a dokonale ovládal) plná futuristických vynálezů, akce a napětí.
Od tajemství pyramid po krádež náhrdelníku
S Orlikem se naši hrdinové utkávají i v dvojdílném příběhu Le mystere de la grande pyramide (Tajemství velké pyramidy, 1954-5) a v La marque jaune (Žluté znamení, 1956), v němž se zloduch kupodivu stane dálkově řízeným otrokem geniálního, avšak šíleného vědce. Za jeden z vrcholů celé série lze považovat dobrodružství nazvané L´énigme de l´Atlantide (Záhada Atlantidy, 1957). Během dovolené na ostrově Sao Miguel učiní Mortimer zásadní objev: nachází stopy vedoucí k Atlantidě. Společně s Blakem sestupují do hlubokého podzemí, netušíce ještě, že jeden z jejich domorodých průvodců není nikdo jiný než maskovaný Olrik, cítící šanci odplaty. Realita překonává všechna očekávání: nacházejí Atlantidu zachovanou pod oceánem v gigantických jeskyních (včetně vlastního moře), obývaných tisíc let starou civilizací Atlanťanů, technicky mnohem vyspělejších než klasičtí pozemšťané. Záhada UFO je tak sice vysvětlena, jenže Olrik a hlavně smrtelně nebezpečná vnitřní krize v atlantské společnosti nepočkají.
Jen co Blake s Mortimerem zvládnou krizi hluboko pod Azorskými ostrovy, spěchají zpět domů. V příběhu S.O.S. Météores (Pozor meteory, 1959) běsnící živly ničí celou západní Evropu. Tornáda, povodně, průtrže mračen, holomrazy už pomalu začínají ohrožovat i USA. Zdá se jasné, že živly nejsou přírodního původu. Že má však ve všem prsty Olrik a že místem jeho centrály je Paříž, to Mortimera nenapadlo a tak ho ze šlamastyky tahá teprve Blake. Album obsahuje mj. úžasnou honičku rozloženou na 17 stránkách.
V další příhodě Le piege diabolique (Ďábelská past, 1962) je na Mortimera nachystána (ďábelská – jak jinak) léčka. Nestojí za ní nikdo menší, nežli šílený vědec Miloš, který byl i mozkem akce Meteory. Tentokráte připravil něco daleko lepšího: stroj času! Mortimer samozřejmě nedbá na podivná znamení a okolnosti, Milošovo dědictví na základě dopisu vyhledá, oblékne skafandr a přilbu, usedne dovnitř přístroje, zmáčkne ovládací pult a… zjistí, že se již nemůže vrátit do své doby. Pomatený Miloš se mu pomstil rozladěným ovládáním.
V L´affaire du collier (Aféra náhrdelník, 1967) se v pařížském hotelu Duranton chystá slavná událost. Sir Williamson má na ní představit legendární náhrdelník královny Marie-Antoinetty, po letech restaurovaný majitelem hotelu, známým klenotníkem Durantonem-Claretem. Zájem veřejnosti a humbuk kolem akce je ještě větší z důvodu Williamsonova rozhodnutí věnovat klenot anglické královně. Na nóbl recepci nechybí samozřejmě ani naši přátelé Blake a Mortimer, navíc rozrušení zprávou o Olrikově útěku při převozu policejní eskortou. Přichází dlouho očekávaná chvíle: sluha odchází do trezoru pro náhrdelník…náhle se ozve exploze, sál upadne do tmy a když se opět rozsvítí, klenot je pryč…
Jacobs odchází, Van Hamme přichází
Osmý příběh Les 3 formules du professeur Sato (Tři formule profesora Sato) se stal posledním, který nakreslil Jacobs. Toho série, které se přes dvacet let náruživě věnoval, postupně, především pak v sedmdesátých letech, přestala jednoduše bavit. První část vyšla roku 1977, druhá část „Tří formulí“ zbyla po jeho smrti v roce 1987 pouze ve formě scénáře, který do kreslené podoby převedl roku 1990 Bob de Moor. Nakladatelství Dargaud, které se brzy poté stalo majitelem práv na Jacobsovo dílo, si bylo vědomo ohromného komerčního potenciálu série Blake et Mortimer. Angažovalo proto úspěšného scenáristu Jeana Van Hammeho a kreslíře Teda Benoita a ti roku 1996 dokončili album L´affaire Francis Blake (Aféra Francise Blaka). Na trh se za ohromné marketingové podpory dostalo 21. září a jen za tento den se ho prodalo téměř 100 000 kusů. Čtenáři se v něm dozvěděli, že Francis Blake, šéf MI5 ve službách Jejího veličenstva, je zrádce! Před nevěřícnými pohledy svých kolegů osvobodí nepřátelského agenta Jenningse a prchá pryč. Mašinérie celostátního pátrání a vyšetřování v nejvyšších kruzích se rozjíždí… Jediný, kdo nevěří, že by byl Blake zrádce, je samozřejmě jeho věrný přítel Mortimer. Ač sledován policií, vydává se do pátrání na vlastní pěst.
Dvojka Van Hamme & Benoit se díky skvělým prodejům mohla ihned pustit do práce na dalším albu. Ještě než ho stihli dokončit, Dargaud zaměstnal další autory, aby prodlevy mezi jednotlivými díly nebyly tak dlouhé. V roce 2000 tedy mohla vyjít katastrofická sci-fi La Machination Voronov (Voronovovy pikle) od scenáristy Yvese Senteho a kreslíře André Juillarda. Rok na to se objevilo album Un étrange rendez-vous (Podivná schůzka) od Van Hammeho a Benoita. Dalším příběhem britských dobrodruhů jsou dvojdílné Les Sarcofages du 6e Continent (Sarkofágy 6. světadílu). První díl stvořili Sente s Juillardem v roce 2003, druhý o rok později. Nejnovější, osmnácté album La sanctuaire du Gondwana (Svatyně v Gondwaně, opět Sente – Juillard) právě vychází.
Jak je vidět, oba hlavní hrdinové jsou mužové velmi zaměstnaní, kteří častokrát musí zachraňovat doslova celý svět. I když jsou všechny příběhy smyšlené sci-fi bláboly odehrávající se mnohdy na neexistujících místech (Basamova říše), v zemích nikdy neobjevených (Atlantida), či v prostorách ne ještě zcela kompletně prozkoumaných (egyptské pyramidy), jsou všechny maličkosti detailně promyšleny a všichni autoři dbají na maximální dodržování realističnosti. Protože obrázků na každé stránce je velmi hodně, třeba až dvacet a jsou ke všemu nabité hustým textem, nemusí se na první pohled komiks jevit jako příliš čtivý. Opak je však pravdou – jedná se o nefalšovaný akční nářez líznutý špionážními či detektivními prvky. Čtenář se rozhodně nenudí a asi proto si série získala tolik oddaných fanoušků. Blake et Mortimer jsou ve Francii a Belgii opravdovým fenoménem a jedním z nejúspěšnějších komiksů vůbec. I proto se i po takové dlouhé době od jeho vzniku objevují nová pokračování, jejichž tvorba je svěřována nejuznávanějším autorům současnosti.
Mečoun útočí
Stvořitelem série je Belgičan Edgar Pierre Jacobs. Tento legendární komiksový tvůrce, který zároveň působil jako barytonista v lillské opeře, se narodil 30. března 1904 v Bruselu. Než se dostal k bublinám, vystřídal řadu zaměstnání, třeba mezi komiksáři tolik oblíbenou reklamku. Konečně se roku 1941 uchytil jako ilustrátor časopisu Bravo, kde rozjel francouzskou verzi slavného Flashe Gordona. Nejzásadnější však pro něj bylo seznámení s Hergém, pro nějž začal kolorovat Tintiny. A odtud již nebylo daleko k první stránce Blakea a Mortimera: objevila se v premiérovém čísle časopisu Tintin, které 26. září 1946 oba umělci vydali.
Nejednalo se o nic menšího, než o začátek příběhu trojkomba Le Secret de l´Espladon (Tajemství Mečouna). V prvním dílu (La poursuite fantastique) Jacobs čtenáře zavedl zhruba do poloviny minulého století, kdy vypukla Světová válka. Vyprovokovala ji agresivní, militaristická říše v nitru Asie, vedená šíleným císařem Basam-Damdu a Olrikem, jeho vojenským poradcem. S pomocí nejmodernějších zbraní, raketových střel, atomových pum, nadzvukových letadel a masivního nasazení pozemních sil, postupně obsazuje Sovětský svaz, Německo, Francii, Británii, USA. Veškerý odpor je marný a navíc většinou přichází pozdě… Z jedné britské vojenské letadlové základny se však podaří včas uprchnout Blakovi a Mortimerovi. Ďábelský Olrik se je snaží za každou cenu zadržet – jsou totiž jedinou šancí mírumilovného světa na setřesení žlutého jha. V letadlech, obrněných transportérech, nad zotročenou Evropou, v pouštích Arábie, v přestrojení i sledováni radary, v bouřích či pod spalujícím sluncem, Blake a Mortimer hledají místo tajné britské letadlové základny. A pokračují v tom i v druhém dílu (L´evasion de Mortimer). Při svém zatčení v tajemných skalních útvarech jihozápadní Asie ztrácí Mortimer plány svého nového, zásadního vynálezu, který může radikálně změnit průběh války: magického bojového letounu Espladon. A tak zatímco se Blakemu podaří dosáhnout tajné podmořské britské základny, geniální vědec musí podstoupit ve vězení v Karáčí psychický i fyzický teror ze strany Olrika, který ví, jak důležité plány jsou. Nakonec se mu, i s přítelovou pomocí, který navíc plány najde, podaří z vězení uprchnout. Karty jsou rozdány – i když stále ještě v roli mocipánů, ocitají se žlutí v defenzívě. Pouze pokud se jim podaří zničit podmořskou základnu, kde Mortimer začíná pracovat na prvním prototypu Espladonu, mohou zvítězit i v celé válce. Rozuzlení přichází ve třetím dílu (SX1 contre-attaque). Šílený Olrik cítí brzký konec války a podniká poslední zoufalý pokus ke zničení Espladonu. Sám, přestrojen za britského vědce, proniká do tajné podmořské základny. Přestože se mu zpočátku daří, využívaje momentu překvapení, zničit množství důležitých částí základny, postupně se karta začíná obracet v jeho neprospěch. Blake sleduje jeho stopu a z podmořských dílen brzy odlétá první Espladon, nesoucí označení SX1... Děj tedy, zvláště dnes, působí značně naivně, vše ovšem vynahrazuje propracovaná, krásně barevná kresba (v dokonalém stylu ligne claire, který Jacobs vyznával a dokonale ovládal) plná futuristických vynálezů, akce a napětí.
Od tajemství pyramid po krádež náhrdelníku
S Orlikem se naši hrdinové utkávají i v dvojdílném příběhu Le mystere de la grande pyramide (Tajemství velké pyramidy, 1954-5) a v La marque jaune (Žluté znamení, 1956), v němž se zloduch kupodivu stane dálkově řízeným otrokem geniálního, avšak šíleného vědce. Za jeden z vrcholů celé série lze považovat dobrodružství nazvané L´énigme de l´Atlantide (Záhada Atlantidy, 1957). Během dovolené na ostrově Sao Miguel učiní Mortimer zásadní objev: nachází stopy vedoucí k Atlantidě. Společně s Blakem sestupují do hlubokého podzemí, netušíce ještě, že jeden z jejich domorodých průvodců není nikdo jiný než maskovaný Olrik, cítící šanci odplaty. Realita překonává všechna očekávání: nacházejí Atlantidu zachovanou pod oceánem v gigantických jeskyních (včetně vlastního moře), obývaných tisíc let starou civilizací Atlanťanů, technicky mnohem vyspělejších než klasičtí pozemšťané. Záhada UFO je tak sice vysvětlena, jenže Olrik a hlavně smrtelně nebezpečná vnitřní krize v atlantské společnosti nepočkají. Jen co Blake s Mortimerem zvládnou krizi hluboko pod Azorskými ostrovy, spěchají zpět domů. V příběhu S.O.S. Météores (Pozor meteory, 1959) běsnící živly ničí celou západní Evropu. Tornáda, povodně, průtrže mračen, holomrazy už pomalu začínají ohrožovat i USA. Zdá se jasné, že živly nejsou přírodního původu. Že má však ve všem prsty Olrik a že místem jeho centrály je Paříž, to Mortimera nenapadlo a tak ho ze šlamastyky tahá teprve Blake. Album obsahuje mj. úžasnou honičku rozloženou na 17 stránkách.
V další příhodě Le piege diabolique (Ďábelská past, 1962) je na Mortimera nachystána (ďábelská – jak jinak) léčka. Nestojí za ní nikdo menší, nežli šílený vědec Miloš, který byl i mozkem akce Meteory. Tentokráte připravil něco daleko lepšího: stroj času! Mortimer samozřejmě nedbá na podivná znamení a okolnosti, Milošovo dědictví na základě dopisu vyhledá, oblékne skafandr a přilbu, usedne dovnitř přístroje, zmáčkne ovládací pult a… zjistí, že se již nemůže vrátit do své doby. Pomatený Miloš se mu pomstil rozladěným ovládáním.
V L´affaire du collier (Aféra náhrdelník, 1967) se v pařížském hotelu Duranton chystá slavná událost. Sir Williamson má na ní představit legendární náhrdelník královny Marie-Antoinetty, po letech restaurovaný majitelem hotelu, známým klenotníkem Durantonem-Claretem. Zájem veřejnosti a humbuk kolem akce je ještě větší z důvodu Williamsonova rozhodnutí věnovat klenot anglické královně. Na nóbl recepci nechybí samozřejmě ani naši přátelé Blake a Mortimer, navíc rozrušení zprávou o Olrikově útěku při převozu policejní eskortou. Přichází dlouho očekávaná chvíle: sluha odchází do trezoru pro náhrdelník…náhle se ozve exploze, sál upadne do tmy a když se opět rozsvítí, klenot je pryč…
Jacobs odchází, Van Hamme přichází
Osmý příběh Les 3 formules du professeur Sato (Tři formule profesora Sato) se stal posledním, který nakreslil Jacobs. Toho série, které se přes dvacet let náruživě věnoval, postupně, především pak v sedmdesátých letech, přestala jednoduše bavit. První část vyšla roku 1977, druhá část „Tří formulí“ zbyla po jeho smrti v roce 1987 pouze ve formě scénáře, který do kreslené podoby převedl roku 1990 Bob de Moor. Nakladatelství Dargaud, které se brzy poté stalo majitelem práv na Jacobsovo dílo, si bylo vědomo ohromného komerčního potenciálu série Blake et Mortimer. Angažovalo proto úspěšného scenáristu Jeana Van Hammeho a kreslíře Teda Benoita a ti roku 1996 dokončili album L´affaire Francis Blake (Aféra Francise Blaka). Na trh se za ohromné marketingové podpory dostalo 21. září a jen za tento den se ho prodalo téměř 100 000 kusů. Čtenáři se v něm dozvěděli, že Francis Blake, šéf MI5 ve službách Jejího veličenstva, je zrádce! Před nevěřícnými pohledy svých kolegů osvobodí nepřátelského agenta Jenningse a prchá pryč. Mašinérie celostátního pátrání a vyšetřování v nejvyšších kruzích se rozjíždí… Jediný, kdo nevěří, že by byl Blake zrádce, je samozřejmě jeho věrný přítel Mortimer. Ač sledován policií, vydává se do pátrání na vlastní pěst. Dvojka Van Hamme & Benoit se díky skvělým prodejům mohla ihned pustit do práce na dalším albu. Ještě než ho stihli dokončit, Dargaud zaměstnal další autory, aby prodlevy mezi jednotlivými díly nebyly tak dlouhé. V roce 2000 tedy mohla vyjít katastrofická sci-fi La Machination Voronov (Voronovovy pikle) od scenáristy Yvese Senteho a kreslíře André Juillarda. Rok na to se objevilo album Un étrange rendez-vous (Podivná schůzka) od Van Hammeho a Benoita. Dalším příběhem britských dobrodruhů jsou dvojdílné Les Sarcofages du 6e Continent (Sarkofágy 6. světadílu). První díl stvořili Sente s Juillardem v roce 2003, druhý o rok později. Nejnovější, osmnácté album La sanctuaire du Gondwana (Svatyně v Gondwaně, opět Sente – Juillard) právě vychází.
Jak je vidět, oba hlavní hrdinové jsou mužové velmi zaměstnaní, kteří častokrát musí zachraňovat doslova celý svět. I když jsou všechny příběhy smyšlené sci-fi bláboly odehrávající se mnohdy na neexistujících místech (Basamova říše), v zemích nikdy neobjevených (Atlantida), či v prostorách ne ještě zcela kompletně prozkoumaných (egyptské pyramidy), jsou všechny maličkosti detailně promyšleny a všichni autoři dbají na maximální dodržování realističnosti. Protože obrázků na každé stránce je velmi hodně, třeba až dvacet a jsou ke všemu nabité hustým textem, nemusí se na první pohled komiks jevit jako příliš čtivý. Opak je však pravdou – jedná se o nefalšovaný akční nářez líznutý špionážními či detektivními prvky. Čtenář se rozhodně nenudí a asi proto si série získala tolik oddaných fanoušků. Blake et Mortimer jsou ve Francii a Belgii opravdovým fenoménem a jedním z nejúspěšnějších komiksů vůbec. I proto se i po takové dlouhé době od jeho vzniku objevují nová pokračování, jejichž tvorba je svěřována nejuznávanějším autorům současnosti. 