Z tohoto hlediska bychom ji tak mohli zařadit po bok starších sborníků CZekomiks, O (ne)mrtvých jen dobré a především katalogu stejnojmenné výstavy "Generace nula. Nová vlna českého a slovenského komiksu", jejž celkem logicky v mnoha směrech překonává.
Nový sborník zahrnuje téměř bezmála čtyřicet autorů a tři desítky příběhů začleněných podle příbuznosti tématu do pěti oddílů. Komiks sobě tak obsahuje díla vztahující se především k vlastní historii, Dokumenty a reportáže spojuje téměř populárně naučný styl, Od ucha k uchu představuje komickou polohu publikace, komiksy z bloku Jiný čas, jiný svět zobrazují fantaskní světy a ty z Obyčejných příběhů naopak zachycují každodenní život. Nezbytným doplňkem jsou samozřejmě medailony všech autorů. Rozdělení do oddílů rozhodně přispívá k větší přehlednosti a snazší orientaci ve všech těch jménech pro nezasvěceného čtenáře. Současně také poukazuje na fakt, že v současné generaci tvůrců neexistuje téma jednotící či upřednostňované, každý z bloků má přibližně stejný počet komiksů. Taktéž ze zastoupených děl můžeme mezi řádky vyčíst, že čeští autoři příliš neholdují (super)hrdinskému nebo akčně-dobrodružnému komiksu.
Výše byla zmíněna určitá příbuznost publikace s jinými sborníky, avšak nejnovější Generaci nula nelze mezi nimi upřít čelní postavení. Jedná se o nejmladší (tzn. nejaktuálnější) a nejrozsáhlejší celek, který je navíc velice kvalitně zpracován, mnoho fanoušků jistě potěší tvrdá vazba, kvalitní papír a tisk a vůbec patrná péče, s níž bylo ke knize a jejímu vydání přistupováno. Samotný fakt, že celý projekt zaštítilo nakladatelství Plus a Albatros jistě také vypovídá o významu, jež sborníku přisoudili sami editoři.
Poměrně velkou (avšak očekávatelnou) nevýhodou publikace je skutečnost, že velká část zahrnutých komiksů byla již dříve otištěna jinde, ať už v magazínech Aargh!, KomiksFest! Revue, dnes již neexistujícím Potu či dalším komiksovém sborníku Návraty Komety. Český komiks 1989>2009. Sečtělejší čtenář tak může být zklamán faktem, že si koupil něco, co již dávno zná a případně vlastní. Přesto i zde může něco vytěžit (byť asi půjde o zábavu pro ty nejzapálenější), protože v některých případech došlo při novém publikování k určitým změnám oproti dřívějším verzím – např. komiks Kája a Filip: Tajemství půdy má odlišný způsob stránkování,Neděle 15.25 zase jiné barvy apod.
Posuzovat a kriticky hodnotit jednotlivé komiksy je samo o sobě dosti složité, především kvůli nejednotnému rozsahu jednotlivých příběhů. Kratší komiksy tak často působí jako milé a zábavné hříčky, často zapadající v celkovém objemu všech děl. A tak jednostránkovou Vlaštovku Pavla Čecha nebo Mlékaře od Vhrsti snadno překryje nepříliš povedená Bílá hůl ráže 7,62 Štěpána Kopřivy a Jána Lastomírského a dominantními a v paměti déle zůstávajícími jsou pak autoři „nejprověřenější“ (a stránkově nejrozsáhlejší) jako Tomáš Kučerovský se svými Čtyřmi dny v Koreji či Jiří Grus a Voleman: Dneska zemřu?
Sborník Generace nula. Český komiks 2000 – 2010 je rozhodně vypovídající publikací o stavu českého komiksu dnes. Nese si s sebou všechny klady i zápory současné domácí tvorby. Těmi jsou výrazné množství tvůrců ochotných riskovat a experimentovat s formou, kvalitní kreslíře a výtvarníky, hravost a poetičnost, ale také nezájem o akčněji laděné příběhy a možnou nepřístupnost pro mainstreamového čtenáře. Do jaké míry bude tato cesta životná a efektivní se teprve ukáže, avšak minimálně velký počet autorů zastoupených v publikaci dává naději, že český komiks a zájem o něj ještě nějakou dobu určitě vydrží.
