Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Komiks do galerií nepatří, říká Dan Černý v rozhovoru

03.12.2012, autor: Drakeus

Drakeus se ptal autora komiksů o Fanoušovi, Tryskošnekovi, Jelitech a dalších při příležitosti premiéry Fanouše: Továrny zkázy.




Co tě vedlo k tomu nakreslit skoro sto stránkový příběh? Fanziny, časopisy nebo sborníky už byly Fanoušovi malý?

Každý tvůrce jde po celovečeráku, co si budeme nalhávat. Každý mladý nadějný naivní tvořivec touží po něčem velkým. Chce vytvořit nějaký monument, kterým vyrýpne hlubokou rýhu do historie. A pomučí pár studentů, který se po letech o tom budou muset učit. Takže i já chtěl nakreslit trošku delší komiks s Fanoušem. První ovšem nebyla Továrna zkázy, ale Tři úkoly pro Klytoru, což se dá poznat na výtvarném projevu. Tento komiks původně neměl zaplácnout skoro stovku stránek, počítal jsem tak se třiceti. Jenže nějak se ten námět rozkošatil, a protože jsem v té době neměl nic moc lepšího na práci, podařilo se mi to dokončit.

Ne každý má na celovečerák. Někdo možná má, ale vidina toho, že se z toho stane šuplíkovka prostě člověka odradí. Nepřemýšlel jsi třeba o tom, že bys Fanouše a Klytoru pustil i nějakým jiným autorům? Něco jako Mignolův Hellboy, mohly by se objevit třeba docela zajímavé věci. Spousta komiksů poslední doby se také skládá z několika samostatných příběhů různých autorů.

Ale proč ne, akorát nevím, kdo by do toho šel. Všichni jsou vytížení nebo líní, nebo je pro ně Fanouš moc pokleslý.

Možná, že se ti po tomto rozhovoru někdo ozve, kdo ví. Jak dlouho ti vlastně trvalo nakreslit Fanoušovu Továrnu zkázy? A bylo tam něco, na čem jses zaseknul? Ať už scénáristicky nebo kresebně? Neříkej, že šlo všechno jako po másle.

Továrnu zkázy jsem kreslil od konce prosince do srpna, takže tak těch osm devět měsíců. Tři úkoly mi daly pět měsíců a zatím nejčerstvější kus Po záhadných stopách tajuplna (obrázek vlevo) čtyři měsíce, takže Továrna se rodila nejdéle. Hlavně kvůli lenosti a hromadě věcí kolem, protože současně s ní jsem kreslil Tryskošneka (obrázek vpravo), Jelita a Tritonky a kdo ví, co ještě.

Jinak všechno šlo tak nějak po másle, nevím, co by drhlo. Nejhorší bylo znovu navazovat. Prostě kreslíš Fanouše, pak musíš na čtrnáct dní skočit na Tryskošneka nebo na Tritonky a ta dvoutýdenní propast je znát. Musíš si znovu přečíst, co už je nakreslené, znovu se do toho dostat, vzpomenout si na všechny nápady, na všechny fóry, cos vymyslel, na všechny dějové zvraty.

Jedna z věcí, která mi vadila na Továrně zkázy, je jakási dětskost. Když se podívám na tvůj web, nebo třeba do starýho Bedemana, přijdou mi ty kresby trochu dospělejší. K příběhu o zombíkách bych si představil krapítek realističtější kresbu a trochu toho brakového násilí, krve apod. Vím, že ty ulítáváš na Kačeru Donaldovi, tam se ale neporcují mrtvoláci. Proč teda tahle stylizace?

To je děsně jednoduché. Protože realistické postavy by vedle Fanouše vypadaly jak Sněhurka vedle trpaslíků. Prostě Fanouš už má od svýho vzniku nějakou stylizaci a tu já musím aspoň částečně dodržet i v ostatních figurách, jinak si to nesedne. Naproti tomu trošku víc prokreslené obludy a příšery tolik nevadí, ale zase kdyby se tam objevily realistické zombie z Kejdy, taky by to k sobě nešlo.

No a krve pomálu? Jasně, že to není Braindead, ale na druhou stranu má tenhle Fanoušův příběh nejvíc úmrtí živých lidí ze všech. Před tím ve Fanoušových kusech umřel jenom jeden jediný člověk a to na infarkt v komiksu s názvem Noční šichta. Navíc v závěru Továrny je jedna z nejdrastičtějších scén v českým komiksu od dob Nitra těžknoucího glycerínem a Detektiva Kučery (obrázek vlevo). Ale chápu, že některý sadisty ani tohle neukojí. Čili měl by ses spíš ptát: Je tam málo krve, není něco v nepořádku se mnou?

No drastický to bylo dost, zvlášť ty zombie želvy, mimochodem dá se někde sehnat nafukovací závaží?

Ježišmarjá. To byl znouzefór. Napadla mě nafukovací ponorka, super nápad, šup tam s ní! Jenže pak mi nějak došlo, že je to totální kravina, protože by se v životě nemohla ponořit a znáš hnidopichy, už jsem viděl ty recenze a diskuse: „Černý měl na základce z fyziky kouli!“ Což je sice pravda, ale to nechme. Překreslování by zabralo hromadu práce, tak bylo zapotřebí něco vymyslet, toť vše. V krámě ho asi prodávat nebudou, ale zkus se zeptat.

Jak jsi spokojený s celkovým zpracováním booku?

Ono je těžké to ze své pozice hodnotit. Na jedné straně mám radost z toho, že to vůbec vyšlo a že se do toho nakladatelství Novela Bohemica pustilo. Na druhé straně jsem zase o něco moudřejší a budu se snažit, aby Tři úkoly pro Klytoru, když už jeden výtisk stojí Komenskýho, vypadaly aspoň trochu honosněji. Nebudu zastírat, že jsem si představoval lepší papír, mírně větší formát a nějaké grafické prvky kolem. Třeba potištěnou předsádku. Jenže jsem si myslel, že to je samozřejmé, že se o to v nakladatelství postarají. Člověk se pořád učí.

Tak já si ničeho tak zásadního nevšiml. Formát podle mě akorát. Jestli ty nejsi perfekcionista.

Asi jo… Vím totiž, jaký to je i z pozice náročného a lakomého zákazníka, který dvakrát bankovkou zašustí, než ji za nejistý čtenářský zážitek opustí.

Tvoje barevné věci vypadají podle mě ještě o stupeň líp. Barvy byly vypuštěny z finančních důvodů nebo to bylo myšleno už od začátku jako černobílý komiks?

Barvičky jsou velký problém. Nakreslil jsem čtyřicetičtyřstránkové album složené ze čtyř Fanoušových příběhů, které bylo komplet v barvě, a obcházel s ním nakladatele. Říkali mi, že to nemá šanci, protože je to barevné a tudíž drahé. Pak vznikly Tři úkoly pro Klytoru a hádej co. Je to černobílé, tudíž neprodejné. Kdyby Fanoušova série přešla do barev, měl bych z toho velkou radost. Jenže to předpokládá šílený úspěch u čtenářů, nehoráznou prodejnost, a tudíž větší motivaci nakladatelství k drobnému risku. Což zatím moc nehrozí.

Myslím, že tohle je docela blbost, černobílé nerovná se neprodejné. Já mám černobílé věci rád. Spíš bych řekl, že cokoliv českého je neprodejné. Nebo aspoň neziskové a tudíž neprodejné. Čím myslíš, že to je? Neschopnost autorů zaujmout čtenáře, nedostatek dobrých scénáristů?

Jak co. Přines někam černobílý komiks pro děti a schválně, kolik nadšených nakladatelů ti bez ironie řekne: „Přesně na tohle jsme čekali!“ Fanouš sice pro děti moc není, ale vypadá tak.

O kreslířích se mluví pořád, scénáristi jako by tady nebyli. Anebo je to prostě tím, že dvě kila za stostránkový černobílý komiks Dana Černého je moc? Je taky docela možné, že jsme rozmlsaní zahraničními autory. Přece jen tu předtím nebylo nic a pak najednou nehorázný věci, který patří ke špičce evropského či amerického komiksu. Žádné průměrné kousky, ale rovnou top věci. Možná v tomhle je chyba, že je český komiksový fanoušek prostě a jednoduše rozežranej.

Čím to je, že český komiks nakladatele ruinuje? Řekl bych, že je tu hned několik příčin. Po bědování, že u nás vzniká jenom komiks pro děti, začal se dělat i pro dospělé, ale vyhnalo se to do extrému, takže teď tu máme komiks pro děti a pro inťouše. Máloco je mezi. Pak scenáristi. Ti tu jsou, ale nejsou moc dobří. Furt musejí do komiksů rvát mrtě slov, jenom dialogy jim nestačí, takže takový komiks pak vypadá spíš jako bohatě ilustrovaná novela.

A co je horší, tahají z paty kdejaké poselství nebo přesah, protože jeden nikdy neví, třeba za to bude cena. Měli by, podle mého, našprtat trochu filmové scenáristiky nebo dramaturgie, zkrátka něco o tom, jak se staví příběh. Jak vymyslet přirozené dialogy, doporučuju poslouchat lidi ve vlaku, na ulici, v hospodě. Jak se dělá napětí pomocí rozdílných velikostí záběrů, jak bez vysvětlovacích titulků jenom obrazem sdělit, že je nedělní poledne 24. května roku 1933 v Paříži.

Ale chtěj to po nich, když to často dělají z lásky ke komiksu, zadarmo a ve svým volným čase. Nemáme dobré scenáristy pro film a televizi, nemůžeme je čekat u komiksu. No a v neposledku sis odpověděl sám. Crew a jiní nás pěkně rozmazlili… Parchanti!

Viděl jsem dokument české televize Meteory na českém komiksovém nebi, kde jsi se objevil ve společnosti Jirky Gruse,Toy Box, Nikkarina a dalších. Přišlo mi ale, jakoby ses tam moc nehodil. Myslím, že ty budeš vždycky spojovaný s komiksem, který baví a ne s komiksem nad kterým se musí moc přemýšlet. Jak ty vlastně vnímáš komiks?

Ano, to je prostě jeden z největších problémů českého komiksu. Hromada autorů hledá přesahy, posouvá hranice, přičemž nechávají stranou řemeslo. Kdyby si ale to řemeslo osvojili, přišli by na to, že ty hranice, co chtějí posouvat, jsou jenom plotem kolem jejich domku. Kolik komiksových autorů u nás dovede pomocí komiksu vyprávět nějaký normální příběh tak, aby měl hlavu a patu? Aby čtenář neztrácel přehled o situacích a postavách v ději a nebyl umlácen špalkama vysvětlujících textů v boxech? Aby nepsali komentáře v obdélníčkách, kterými si hodně komiksáků dost vypomáhá a na který už začínám být alergický?

Jirka Grus, Karel Jerie, Vašek Šlajch, Lucie Lomová, Jaromír Plachý, Tomáš Chlud a ještě pár dalších. Moc jich ale není. Raději se většina pouští do „umění“, který nikdo moc nekritizuje. „Je to umění! Když to popliveš, tak jseš blbej, protožes to prostě jenom nepochopil.“ A hlavně při tom odpadá osvojování si pravidel formy. Umělec se přece pravidla neučí, ale vytváří! Nejsem nepřítel umění, ale vyumělkovanosti, pseudoumělců a pseudouměleckých výtvorů, kterých je v českým komiksu pořád dost a dost.

Mám obavu, že komiks jako forma je u nás prostě špatně pochopen. Furt třeba vystavujeme, ale komiks do galerií nepatří! Saudek měl například zatím jenom jednu pořádnou výstavu a to už v době, kdy o sobě nevěděl, zatímco elita Generace nula jde z výstavy do výstavy.

Teď jsem asi naštval hodně lidí, ale málo platné. Razím zkrátka ten názor, že chceš-li dělat umění, nauč se nejdřív řemeslo. Zní to jako sprostý slovo, ale co se dá dělat. Picasso taky došel ke kubismu přes realismus. A já se chci naučit vyprávět komiksem tak, aby se čtenář ke čtení nemusel nutit. Aby mu ty obrázky a stránky pod očima příjemně ubíhaly, aby se pobavil a nemusel na konci řešit otázku, co to vlastně bylo za autorovu explozi introvertní misantropie. Navíc někdo musí dělat ten brak a pulp, čtení na WC, komiksy pro pobavení, smradlavou komerci a ulepený kýč, protože vedle těch výstavních musíme mít i nějaký komiksy ke čtení.

Takže, jestli to dobře chápu, ty sám sebe řadíš ke komerci, jakémusi mainstreamu českého komiksu. To zní hodně zajímavě, když vezmu v úvahu, že Fanouš je jedenáctileté dítko likvidující příšery a jeho kámoška se jmenuje Klytora.

Nechápej mainstream a komerci jako vulgarismus, když se dělá dobře, vznikají i slušný věci, ne jenom návnady na reklamní letáky. Záleží, jak se k tomu autor postaví a jak ho to baví. Rád bych, aby tady vzniklo něco jako mainstreamový komiks made in ČR. A aby se tuzemského komiksu čtenáři nebáli, aby viděli, že i u nás může vzniknout něco svěžího, čtivého, co nepáchne intelektuálním dusnem, infantilitou nebo trapností.

Teď například lovím teenagery v Bravíčku na Jelita (obrázek vpravo, recenze komiksu v časopisu Bravo) . No a co se týče Fanouše, jako posla mainstreamového jara našich luhů a hájů, nevím, proč tě to tolik překvapuje, když v panoptiku komerčních figur najdeš daleko větší exoty. Třeba mluvící fenku v růžový noční košili s lascivním jménem Fifinka a její tři kamarády prase, zajíce a kocoura, kteří si nechajíříkat Bobík, Pinďa a Myšpulín. No není to úchylný?

No to rozhodně je, zvlášť Pinďa a Myšpulín. To Klytora je proti tomu čajíček. Mainstream a komerci neberu jako sprostý slovo, jen to mám zafixovaný jako něco, co člověka většinou neurazí, ale zase to nepřekypuje nějakou extra originalitou. Okostýmovaní superhrdinové, kteří se měsíc co měsíc mydlí s padouchy v příbězích bez nápadu. Hlavně, že dobro vždy vítězí a zlo bude potrestáno. Plus tam flákneme nějaké morální poselství: „Neberte drogy, pomáhejte slabším.“ a podobně. A i v těchto „osvícených“ dobách ještě spousta dospělých lidí reaguje na to, že čtu nebo kreslím komiksy zvoláním: „Jako myslíš Čtyřlístek nebo Kačer Donald?“ To je asi docela k pláči.

Ale v mainstreamu vznikla přece taky hromada skvělých a dost originálních věcí! Mainstream je neskutečně pestrý a ty příklady, jak uvádíš, plytké postavy a děj s morálním poselstvím, dneska brzo končí. S tím bys nevystačil ani na tři sešity. Naopak, dneska musíš tahat z hlavy šílenosti, Supermana komouše a Batmana na drogách.

Jak se díváš na to, že se z komiksu teď stal jakýsi fenomén doby. Každý fríkulín (free, cool a in člověk) ho musí znát, v časopisech se objevují kupy stripů, vznikají filmy podle komiksů. Komiksy se cpou do reklam, volebních plakátů. Člověk aby se bál otevřít si vepřovku.

Za to jsme přece bojovali a nosili prapory v průvodech! Ty mně připomínáš důchodce, který v létě nadává, že je vedro a těší se na zimu až bude zima. A hádej, na co nadává v zimě. Jako vrchol úspěchu Tomášů Prokůpků a Matějíčků, Vojtů Čepeláků, Generací Nul a dalších propagátorů a tvůrců komiksu považuju to, že já si dneska kreslením komiksu vydělám. To je přece sen každého komiksového autora, aby ho živilo to, čemu zasvětil život a co ho baví, no ne?

Kromě komiksů jsi začal fušovat i do knih. Kejda, tvůj první brakový román je teď na pultech knihkupectví. Čekají nás zombíci, ufoni, krev, erotika a humor. Sakra chlape, komiks je ti málo nebo co? Splnil sis tak nějaký svůj dávný sen, stát se spisovatelem?

To ne, akorát mě moc nebavily ty sci-fi, který jsem ilustroval, tak jsem si napsal takovou, aby mě kreslení obrázků k ní bavilo. Navíc si při psaní takového braku krásně ulevíš, vyprázdníš kompletně duševní střeva, protože brak snese všechno.

Nakonec bych ti rád poděkoval za trpělivost a za rozhovor, no a jakožto zvídavý pionýr bych se rád zeptal, co nás čeká ve třech úkolech pro Klytoru. Můžeš nás nějak nalákat?

Tak, milý čtenáři, připrav se, že Tři úkoly (obrázek vlevo) se točí kolem Klytory, takže Fanoušovská rasovina tentokrát ustoupí poněkud dozadu a popustí se uzda fantazii. Všechno se to odehrává na cizí planetě plný všelijakých bestií. No prostě představ si Hobita, Star Wars epizodu IV. a Jurský park dohromady. Akorát je tam víc sexu.

Pevnou ruku a čistou mysl přeju.

Díky, že jsem si mohl trochu vyplácat játra.




Ukázka z komiksu Fanouš: Továrna zkázy (klikněte pro větší obrázek)





Autor:


Autor článku: Drakeus

Související články:


Česko
19.12.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (3): Ať žije Kolumbus, hurá!
28.11.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (2): Rozhovor s Jiřím Černým
14.11.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (1): Boží Kalousek - 100 %



Generace nula
22.12.2014 Zero: Ubohá nula dělá ksichty a Aleš Kot je kokot
20.08.2013 Pérák: Český supermuž skáče nacistům do zelí - 100 %
15.10.2012 Generace nula: Zpráva o českém komiksu – 70 %






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!