Tento dobrodružný komiks měl svou premiéru na stránkách belgického deníku Le Soir, kde vycházel ve formě denních stripů od 19. února 1943 do 23. září 1943. Příběh, který představuje druhý a závěrečný díl Tintinova „pokladového“ dobrodružství, v němž náš sympatický hrdina spolu s přáteli pátrá po bohatství slavného piráta ze 17. století, lze zcela přirozeně zařadit po bok dobrodružných anglických námořních románů, zejména Stevensonova "Ostrova pokladů" ("Támhle je! Konečně! Náš ostrov pokladů!" volá kapitán Haddock na str. 24) a Defoeova "Robinsona Crusoe" ("To je kalednář! Když váš předek uvízl jako Robinson na ostrově, zaznamenával tak čas. Malé čárky jsou všední dny, velké neděle..." vysvětluje Tintin na str. 51).
Vtip vcelku lineárně vedeného příběhu, ovšem vtip přímo ďábelský, tkví v tom, že námořní expedice do jižních moří, kterou Tintin a spol. podnikají, je . v podstatě zbytečná, protože poklad Rudého raubíře se nachází v podzemí zámku Moulinsart. Úplně marná ale plavba lodi Sirius také není, neboť našim přátelům (i nám) umožňuje nahlédnout do tropické džungle i do mořských hlubin, spatřit z bezprostřední blízkosti pestře zbarvené ptactvo, opice, žraloky, velké medúzy, objevit domorodou modlu, vyzvednout z mořského dna příďovou figurinu Jednorožce, a v neposlední řadě nám umožňuje důvěrně se seznámit s profesorem Tournesolem.
Geniální, typicky roztržitý a zoufale nahluchlý profesor Tryphon Tournesol ("tournesol" znamená buďto "slunečnice" nebo "lakmusový papírek", račte si vybrat) je v českém vydání pojmenován zvukomalebně znějícím přízviskem Klaus Kalkulus. Svým vnějším vzhledem záměrně připomíná vynálezce batyskafu Augusta Piccarda. Jeho příchodem je okruh Tintinových přátel (a stálých protagonistů série) takřka uzavřen. V budoucnu do jejich života ještě vtrhne běsnící živel operní divy Bianky Castafiore, ale to už je jiná historie...
V komiksu Poklad Rudého Raubíře hrají aktivní úlohu také naši staří známí detektivové Dupond a Dupont. Jsou vysláni na palubu Siria, aby chránili Tintina a kapitána Haddocka; časem se však ukáže, že smysl jejich existence je někde jinde: pumpují vzduch do Tintinova skafandru, pomáhají na ostrově při hloubení jámy a o dovolené na statku šrotují oves. Ruční práce jim svědčí, ba jsou při ní mnohem úspěšnější než ve svém povolání detektivů.
Kapitán Haddock, který Siriu velí, v této epizodě téměř nepije. Ne že by mu tolik záleželo na jeho játrech, ale prostě proto, že Tournesol nahradil láhve whisky součástmi své miniponorky. Nucenou abstinenci si kapitán vynahradí konzumací 250 let starého jamajského rumu, který Tintin objeví v útrobách Jednorožce. Haddock je sice zpočátku výpravy proti profesoru Tournesolovi zaujatý, když ten ale na konci příběhu koupí čarokrásný Moulinsart a pak se v něm všichni hrdinové šťastně usadí, nezbude mu, než zařadit profesora mezi své přátele.
Vtip vcelku lineárně vedeného příběhu, ovšem vtip přímo ďábelský, tkví v tom, že námořní expedice do jižních moří, kterou Tintin a spol. podnikají, je . v podstatě zbytečná, protože poklad Rudého raubíře se nachází v podzemí zámku Moulinsart. Úplně marná ale plavba lodi Sirius také není, neboť našim přátelům (i nám) umožňuje nahlédnout do tropické džungle i do mořských hlubin, spatřit z bezprostřední blízkosti pestře zbarvené ptactvo, opice, žraloky, velké medúzy, objevit domorodou modlu, vyzvednout z mořského dna příďovou figurinu Jednorožce, a v neposlední řadě nám umožňuje důvěrně se seznámit s profesorem Tournesolem.
Geniální, typicky roztržitý a zoufale nahluchlý profesor Tryphon Tournesol ("tournesol" znamená buďto "slunečnice" nebo "lakmusový papírek", račte si vybrat) je v českém vydání pojmenován zvukomalebně znějícím přízviskem Klaus Kalkulus. Svým vnějším vzhledem záměrně připomíná vynálezce batyskafu Augusta Piccarda. Jeho příchodem je okruh Tintinových přátel (a stálých protagonistů série) takřka uzavřen. V budoucnu do jejich života ještě vtrhne běsnící živel operní divy Bianky Castafiore, ale to už je jiná historie...
V komiksu Poklad Rudého Raubíře hrají aktivní úlohu také naši staří známí detektivové Dupond a Dupont. Jsou vysláni na palubu Siria, aby chránili Tintina a kapitána Haddocka; časem se však ukáže, že smysl jejich existence je někde jinde: pumpují vzduch do Tintinova skafandru, pomáhají na ostrově při hloubení jámy a o dovolené na statku šrotují oves. Ruční práce jim svědčí, ba jsou při ní mnohem úspěšnější než ve svém povolání detektivů.
Kapitán Haddock, který Siriu velí, v této epizodě téměř nepije. Ne že by mu tolik záleželo na jeho játrech, ale prostě proto, že Tournesol nahradil láhve whisky součástmi své miniponorky. Nucenou abstinenci si kapitán vynahradí konzumací 250 let starého jamajského rumu, který Tintin objeví v útrobách Jednorožce. Haddock je sice zpočátku výpravy proti profesoru Tournesolovi zaujatý, když ten ale na konci příběhu koupí čarokrásný Moulinsart a pak se v něm všichni hrdinové šťastně usadí, nezbude mu, než zařadit profesora mezi své přátele.
V souvislosti s Moulinsartem znovu narážíme na úskalí překladu z angličtiny. Profesor Tournesol sestaví a rozluští nápis na pergamenu, který Tintin předtím objevil v útrobách Jednorožce. Ve francouzském originálu na str. 58 čteme: "My, Ludvík, z Boží milosti francouzský král, ve snaze odměnit velké zásluhy našeho drahého a milovaného Francoise, rytíře de Hadoque, důstojníka našeho loďstva, odevzdáváme a zůstavujeme mu náš zámek Moulinsart se všemi náležitostmi a příslušenstvími. Taková jest naše vůle. Dáno ve Versailles patnáctého července roku tisícího šestistého osmdesátého čtvrtého, kterýžto jest naší vlády rok čtyřicátý první..." České vydání naproti tomu obsahuje tento text: "My, Karel Druhý, z milosti Boží král Anglie, chtěje odměnit našeho milovaného a oddaného rytíře Francise Tresku za jeho služby, darujeme mu tímto královské panství Lanov se všemi usedlostmi a pozemky. Dáno v sedmnáctém roce naší vlády patnáctého června léta 1577".
Celý dvoudílný příběh nakonec shrnuje půlstránkový obrázek na poslední stránce alba. Haddock s pěšinkou uprostřed a v nablýskané námořní uniformě zde hovoří s Tintinem a s profesorem; na záběru mimo to vidíme příďovou figurínu jednorožce, podobiznu rytíře Hadoqua, jeho klobouk, šavli a bambitku, domorodou modlu nalezenou na ostrově a v pozadí i Dupond/ty a komorníka Nestora. Všechno tedy dobře dopadlo a naši přátelé se mohou – teď již bez hmotných starostí - pustit do dalších dobrodružství...