Dlouho jsem přemýšlel, jak tuhle recenzi pojmout. Psát o tom, že většina kvalitních komiksů z populárního Ábíčka byla nahuštěna do jedničky, . takže na zbývající díly zbývá jen hodně ředěná kaše bez oříšků a kakaa, by asi bylo nošením dříví do lesa.
Srovnávat zastoupené kreslíře se mi také nezdálo jako nejlepší nápad, jelikož jejich styl a úroveň jsou všeobecně známy a navíc se tito kreslíři ani v rámci vlastní tvorby, ani navzájem od sebe výrazově téměř neliší.
Rozhodl jsem se tedy alespoň najít a přiblížit nějakou společnou jednotící linku ideovou. Ta je na první pohled (viz. obálka) jasná: dobrodružství na vodě, ve vzduchu a se zbraněmi, přičemž se z této linie vymyká pět kousků: Pán jaguárů, Kruanova cesta, Kruan a bohyně, Golem a Strach přichází ve tmě. Chybí velké opusy, vyčerpané ve VKK 1, proto nalézáme větší množství středně dlouhých seriálů (většinou 24 stran, což byl počet čísel v jednom ročníku ABC). Navíc se náplň neřadí přísně tématicky, ale spíše dle úspěšnosti. Takže tady bych příliš slávy a peněz také nevydělal.
Nedá se nic dělat, kde není invence, musí přijít rutina. Vezmu druhý komiks za třetím a mrknu se jim všem stručně na zoubky.
. Stříbrná galeona (scénář Helena Kholová, kresba Milan Víšek, původně v ABC zimním speciálu 1987) – dobrodružný příběh na motivy skutečných událostí z osidlování Ameriky v 17. století. Typický zástupce dlouhé řady kratších, průměrných a nijak zvláštních seriálů, jakých se v Ábíčku objevily snad desítky a na které není nutné pamatovat si víc, než na tchyniny narozeniny. Víškova kresba vyniká barvami, odrazuje odfláklým pozadím v některých obrázcích.
.
Golem (scénář Rudolf Baudis, kresba Jiří Petráček, původně v ABC speciálu 1986) – nejlepší kousek celé knihy. Vynikající, dynamická a barevně vyvážená Petráčkova kresba se tu vyváženě snoubí s inovativním Baudisovým scénářem, který po svém interpretuje známou pražskou legendu z dob císaře Rudolfa II.
Nebe v plamenech (scénář Rudolf Baudis, kresba Jiří Petráček, původně v ABC zimním speciálu 1990) – opět Baudis a opět Petráček, místo sci-fi tentokráte příběh z úžasného světa vzducholodí. Kreslíř používá větší panely, což jeho projevu dává nové možnosti, jako např. více si vyhrát s obličeji a různými detaily. V rámci celé knihy nadprůměr.
. Slavné vraky (scénář Helena Kholová, kresba Vladimír Pergler, původně v ABC 1981/1982) – polodobrodružný-polonaučný obrázkový seriál o historických objevech z mořského dna. Chválím ponechání původních komentářů pod každým dílem, čímž vzrůstá vzdělávací složka příběhu. Perglerova kresba se mi vždycky líbila, nejinak je tomu i zde, byť jí někdo může vytknout přílišnou topornost.
. La aviadora (scénář Rudolf Baudis, kresba Miloš Novák, původně v ABC 1982/1983) – výrazně odlišný komiks od všech ostatních. Ať již provedením (psané komentáře pod každou řádkou obrázků) tak kresbou (více podobná grafice než komiksu), která sice není v očích puberťáků atraktivní jako obrázek slečny z Playboye, ale ukazuje autorovu dokonale zvládnutou techniku kresby.
. Operace Jericho (scénář Václav Šorel, kresba František Kobík, původně v ABC zimním speciálu 1988) – kraťas legendární dvojice Šorel-Kobík se scénáristovou oblíbenou leteckou tématikou. Kresebně i scénáristicky lehký nadprůměr, jedná se o zajímavé ztvárnění jedné z operací druhé světové války.
. Hrdinové a dobrodruzi kapitána Treskowa (scénář Vlastislav Toman, kresba Luboš Hlavsa, původně v ABC 1987/1988) – celkem nezáživné příběhy s námořní tématikou, vyprávěné prošedivělým kapitánem Treskowem českým hejskům během jejich dovolené v NDR (to neznamená Nejezte drahé ryby, nýbrž Německá demokratická republika). Kresba Luboše Hlavsy mi tady příliš nesedla, ale z celku kupodivu moc nevybočuje.
. Příběhy psané střelným prachem
Petronely (scénář Vlastislav Toman, kresba Miloš Novák, původně v ABC 1977)
Zákeřný kord (scénář Vlastislav Toman, kresba Miloš Novák, původně v ABC 1978/1979)
Tichý střelec (scénář Vlastislav Toman, kresba Miloš Novák, původně v ABC 1979)
Turecké varhany (scénář Vlastislav Toman, kresba Miloš Novák, původně v ABC 1978)
O kolečko víc (scénář Vlastislav Toman, kresba Miloš Novák, původně v ABC 1977/1978) Vícesmyslný název zastřešuje Tomanovy příběhy, objasňující vývoj střelných zbraní. Rekonstrukcí historických událostí jistě zajímavé, nicméně Novákova kresba se sem příliš nehodí, jelikož na první pohled působí hodně nesrozumitelně. Škoda, že se tenkrát komiksu nedávalo více prostoru…
Osm kulí (scénář Vlastislav Toman, kresba Milan Víšek, původně v ABC 1984)
Střílející ruka (scénář Vlastislav Toman, kresba Milan Víšek, původně v ABC 1985) Mé dva velmi oblíbené seriály, první vyprávěný jako klasický pif-paf western, druhý naopak jako klasická herlok-šolmes detektivka. Tuše a štětce se opět chopil Víšek a i když jeho projev působí trošku staticky, je to v rámci celého cyklu významný posun vpřed. Komiks Přerušený souboj nebyl, zřejmě z politických důvodů, do VKK vůbec zařazen.
. Pán jaguárů (scénář Rudolf Baudis, kresba Jiří Petráček, původně v ABC 1996/1997) – nejdelší seriál v knize (34 dílů) a zároveň kresebně nejlepší. Historie cestovatele Vojtěcha Friče může těžko něčím překvapit, zato Petráčkův styl dosahuje svého vrcholu. Výměnou svého typického šrafování za jasný pastel je k nerozeznání odlišný od Golema a Nebe v plamenech.
Divoký Dick (scénář Rudolf Baudis, kresba Jiří Petráček, původně v ABC 1989/1990) – tady mne naopak Petráček příliš neuchvátil, jakoby nedokázal plochu větších panelů zalitých oceánem lépe využít a celou kresbu lehce odbyl. Zajímavější se mi proto jeví Baudisův scénář stavící do role hlavního hrdiny vorvaně.
.
Strach přichází ve tmě (scénář Rudolf Baudis, kresba Jan Štěpánek, původně ve speciálu ABC 1997) – tenhle seriál jakoby sem ani nepatřil, námětem (gigantický výpadek elektrického proudu v USA) ani kresbou (Štěpánka řadíme do mladší generace než Kobíka, Petráčka a Víška a na jeho projevu je to znát).
. Kruanova cesta (scénář Vlastislav Toman, kresba František Kobík, původně v ABC 1988/1989)
Kruan a bohyně (scénář Vlastislav Toman, kresba František Kobík, původně v ABC 1995/1997) Pokračování legendární ságy Pod paprsky zářícího má být vyvrcholením knihy, bohužel je to právě naopak. Tomanův scénář nabízí pramálo nového, v Kruanovi a bohyni působí jako zmatený zajíc kličkující mezi kupkami sena, a Kobíkova kresba je vyloženě špatná (omluvou budiž jeho nemoc). Jasné důvody, proč tyto dva komiksy nebyly zařazeny do VKK 1 za první tři pokračování.
Ohlédnu-li se zpět, vidím, že jiný recenzní postup ani nebyl možný. Nadšení z VKK 1 vyprchalo rychlostí bublinek z Kofoly a knihy komiksů ve skutečnosti nejsou ničím jiným, než pouhou skládankou více či méně povedených (rozuměj úspěšných) starších komiksů. Tady pak vidím hlavní zklamání z vydavatelské práce BB Artu. Kromě kompletace seriálů (kdy radostně poskočí každé sběratelské srdce), jejich připomenutí pamětníkům, objevení pro nejmladší generaci a jejich reprodukce ve slušné kvalitě (tady se fakt nedá nic vytknout), nepřinesl vůbec nic navíc. Publikace podobného rozsahu a významu (zvláště, když už asi nikdy nebude takto realizována) by si totiž určitě zasloužila třeba i obsah, profily jednotlivých autorů s ukázkami další tvorby či archivní fotky skic a nákresů k příslušným seriálům, spíše než jen průvodní slova některých tvůrců. VKK ideově vychází z „olympijských“ Rychlých šípů a Svorných gambusínů, jenže bohatostí doprovodného materiálu jim nesahá ani po paty.
