„Je zlo je v srdci lásky, nebo láska v srdci zla?“
Jako scénárista byl k velkému Polákovi dosazen velice zkušený Jean Dufaux (Rapaces, Giacomo C., Ombres, Murena, Niklos Koda, Fox) – respektive on se dosadil sám: anonymně Rosinskému poslal scénář. Vydavatel navíc velkoryse přistoupil k formátu alb, jelikož tiskl na francouzsky netradičně velký papír 22 x 31 cm, čímž měla být zvýrazněna nadstandardnost série (za zmínku stojí i to, že všechny čtyři obálky vedle sebe tvoří jeden obraz) a mohla vyniknout kresba. Takže proč tu máme místo ojedinělého a mimořádně kvalitního komiksu kardinální křeč?
Jako scénárista byl k velkému Polákovi dosazen velice zkušený Jean Dufaux (Rapaces, Giacomo C., Ombres, Murena, Niklos Koda, Fox) – respektive on se dosadil sám: anonymně Rosinskému poslal scénář. Vydavatel navíc velkoryse přistoupil k formátu alb, jelikož tiskl na francouzsky netradičně velký papír 22 x 31 cm, čímž měla být zvýrazněna nadstandardnost série (za zmínku stojí i to, že všechny čtyři obálky vedle sebe tvoří jeden obraz) a mohla vyniknout kresba. Takže proč tu máme místo ojedinělého a mimořádně kvalitního komiksu kardinální křeč?
. . . .
Zemi Eruin Dulea od nepaměti vládli králové z rodu Sudenne. Až do smrti Averuse, který po sobě zanechal pouze dceru, desetiletou Laetitii. Okamžitě začal tuhý boj všech významných panských rodů v zemi, každý se holedbal zárukami, každý proklamoval svůj nárok na trůn, avšak žádný ho nebyl dostatečně hoden. A tu se objevil osmnáctiletý skřet Obla, nemanželský syn Averusův, plod královy lásky vůči krásné, černovlasé čarodějce jménem Brigga, která byla brzy po . narození dítěte z politických důvodů vyhnána ze hradu. Ohyzdný Obla osaměle žil dlouhá léta ve stínu kuchyní a sklepení, o stravu se s krysami přetahoval, přehlížený, ponižovaný… Avšak po smrti otce se objevil, aby nárokoval své právo na trůn – a poté, co se ho nepodařilo ani otrávit, ani jinak zabít, řekli si mnozí: „inu, není to přeci jen dědic vzešlý z krve rodu Sudenne??“ A tak skřet se ujal vlády. Svou nevlastní sestru potkal jen jednou a pouhý jeho pohled stačil, aby někteří lidé pochopili, že ti dva nemůžou žít vedle sebe. Princezna proto vyrůstala v jednom z klášterů patřících Rytířům smilování, kde v bezpečí získala odpovídající vzdělání. V zemi zatím vzplála válka mezi Oblou a ostatními uchazeči o trůn. Byl to konec míru a prosperity! Během dlouhých let, z Obly stal se pod vahou brnění kmet, oči spálené od slunce a když zemřel, v boji pokračoval jeho syn, čaroděj Bedlam. A když už porazil téměř všechny protivníky, objevil se nejneústupnější, . nejnebezpečnější a nejneočekávanější, Wulff řečený Bílý vlk – syn princezny Laetitie. Obě dvě armády byly stejně silné, Wulffova možná ještě silnější, ale protože toužil po klidu pro Eruin Duleu, uzavřel s dlouhými válkami vyčerpaným Bedlamem mír. Mezitím se oženil s krásnou lady O´Mara a nikoliv náhodou narodila se jim dcera Sioban. Po letech štěstí se znovu zjevil zlý Bedlam. Získal ztracenou sílu a chtěl s Wulffem jednou pro vždy skoncovat. Rozhodující bitva se odehrála u Nyr Lynch a jen díky černé magii ji vyhrál čaroděj. Wulff zahynul a místo bitvy, pojmenované Zatracená země, bylo vymazáno z map. Legenda pak povídá, že jednoho dne vše, co je v Zatracené zemi mrtvé, obživne, ozve se píseň – žalozpěv (Complainte des landes perdues) a kdo ji uslyší, bude moci znovu zahájit boj proti uzurpátorovi. Tímto mstitelem chce být mladinká Sioban…
Tak je rozehrána základní dějová linie, živená postupným odhalováním skutečných totožností a schopností hlavních hrdinů, humornými epizodkami s . mlsným zvířátkem Ouki, doplňováním mozaiky historie království a politického pozadí. Vše samozřejmě spěje k závěrečnému pompéznímu střetnutí mezi silami dobra a zla. Tak končí druhé album série a ve třetím je rozehrána zcela nová zápletka přinášející nové postavy a nová tajemství. Původně byla totiž série plánována na dva díly a teprve její komerční úspěch přiměl Dufauxe a Rosinského k pokračování, v němž princ Gerfault získá v jeskyni na ostrově Scarfa, kde je v hrobce pohřbena Brigga, nápoj lásky a také jednu drobnost – zvířecí ruku. Nápoj přinutí vypít Sioban, ožení se s ní a stane tak čele země. Jenže princeznu ještě miluje chrabrý princ Kyle z Klanachu…
Zemi Eruin Dulea od nepaměti vládli králové z rodu Sudenne. Až do smrti Averuse, který po sobě zanechal pouze dceru, desetiletou Laetitii. Okamžitě začal tuhý boj všech významných panských rodů v zemi, každý se holedbal zárukami, každý proklamoval svůj nárok na trůn, avšak žádný ho nebyl dostatečně hoden. A tu se objevil osmnáctiletý skřet Obla, nemanželský syn Averusův, plod královy lásky vůči krásné, černovlasé čarodějce jménem Brigga, která byla brzy po . narození dítěte z politických důvodů vyhnána ze hradu. Ohyzdný Obla osaměle žil dlouhá léta ve stínu kuchyní a sklepení, o stravu se s krysami přetahoval, přehlížený, ponižovaný… Avšak po smrti otce se objevil, aby nárokoval své právo na trůn – a poté, co se ho nepodařilo ani otrávit, ani jinak zabít, řekli si mnozí: „inu, není to přeci jen dědic vzešlý z krve rodu Sudenne??“ A tak skřet se ujal vlády. Svou nevlastní sestru potkal jen jednou a pouhý jeho pohled stačil, aby někteří lidé pochopili, že ti dva nemůžou žít vedle sebe. Princezna proto vyrůstala v jednom z klášterů patřících Rytířům smilování, kde v bezpečí získala odpovídající vzdělání. V zemi zatím vzplála válka mezi Oblou a ostatními uchazeči o trůn. Byl to konec míru a prosperity! Během dlouhých let, z Obly stal se pod vahou brnění kmet, oči spálené od slunce a když zemřel, v boji pokračoval jeho syn, čaroděj Bedlam. A když už porazil téměř všechny protivníky, objevil se nejneústupnější, . nejnebezpečnější a nejneočekávanější, Wulff řečený Bílý vlk – syn princezny Laetitie. Obě dvě armády byly stejně silné, Wulffova možná ještě silnější, ale protože toužil po klidu pro Eruin Duleu, uzavřel s dlouhými válkami vyčerpaným Bedlamem mír. Mezitím se oženil s krásnou lady O´Mara a nikoliv náhodou narodila se jim dcera Sioban. Po letech štěstí se znovu zjevil zlý Bedlam. Získal ztracenou sílu a chtěl s Wulffem jednou pro vždy skoncovat. Rozhodující bitva se odehrála u Nyr Lynch a jen díky černé magii ji vyhrál čaroděj. Wulff zahynul a místo bitvy, pojmenované Zatracená země, bylo vymazáno z map. Legenda pak povídá, že jednoho dne vše, co je v Zatracené zemi mrtvé, obživne, ozve se píseň – žalozpěv (Complainte des landes perdues) a kdo ji uslyší, bude moci znovu zahájit boj proti uzurpátorovi. Tímto mstitelem chce být mladinká Sioban…
Tak je rozehrána základní dějová linie, živená postupným odhalováním skutečných totožností a schopností hlavních hrdinů, humornými epizodkami s . mlsným zvířátkem Ouki, doplňováním mozaiky historie království a politického pozadí. Vše samozřejmě spěje k závěrečnému pompéznímu střetnutí mezi silami dobra a zla. Tak končí druhé album série a ve třetím je rozehrána zcela nová zápletka přinášející nové postavy a nová tajemství. Původně byla totiž série plánována na dva díly a teprve její komerční úspěch přiměl Dufauxe a Rosinského k pokračování, v němž princ Gerfault získá v jeskyni na ostrově Scarfa, kde je v hrobce pohřbena Brigga, nápoj lásky a také jednu drobnost – zvířecí ruku. Nápoj přinutí vypít Sioban, ožení se s ní a stane tak čele země. Jenže princeznu ještě miluje chrabrý princ Kyle z Klanachu…
. . . .
„Je láska v srdci zla, nebo zlo v srdci lásky?“
Především – je to takové nenáročné čtení. Ale to by tolik nevadilo (i jednoduchá četba může mít své kvality), kdyby aspoň autoři přistoupili k tvorbě série poctivě. První musel vzniknout Dufauxův scénář, takže nejprve k němu. Rozebíhá se úvodním albem velmi pomalu, ze široka – dozvídáme se postupně o . jednotlivých postavách, objevíme historické pozadí a dohromady složíme mozaiku nadcházejících událostí. Zkrátka entré hodné rozsáhlé epické ságy rozložené do mnoha pokračování. Jenže ouha – ve druhém díle dochází k náhlému zvratu, běh událostí exploduje, z maratónu se stává stovka a na konci alba je šmytec konec. Zbylé dvě knihy jsou pouhým zručným nastavením celé série v podobě umělého prodloužení příběhu novým motivem.
Rosinského kresba je typická precizností. Právě ta mi v Žalozpěvu chybí především, i když za ústup lze považovat i mnohdy nedotažené pozadí, nejednotné obličeje či odbyté barvy. Celkově zkrátka z kresby čpí šití horkou jehlou. Druhou variantou, jak si vysvětlovat ztrátu kvality Rosinského práce, je záměrná změna stylu anýbrž umělcův vývoj. V tom případě však dávám palec znovu dolů, řka: „do svého nejbližšího alba je třeba vrátit se ke tvému zajetému, úspěšnému stylu!“ Dle alba Thorgal 24 - Arachnéa mne Řehoř poslechl na slovo…
Především – je to takové nenáročné čtení. Ale to by tolik nevadilo (i jednoduchá četba může mít své kvality), kdyby aspoň autoři přistoupili k tvorbě série poctivě. První musel vzniknout Dufauxův scénář, takže nejprve k němu. Rozebíhá se úvodním albem velmi pomalu, ze široka – dozvídáme se postupně o . jednotlivých postavách, objevíme historické pozadí a dohromady složíme mozaiku nadcházejících událostí. Zkrátka entré hodné rozsáhlé epické ságy rozložené do mnoha pokračování. Jenže ouha – ve druhém díle dochází k náhlému zvratu, běh událostí exploduje, z maratónu se stává stovka a na konci alba je šmytec konec. Zbylé dvě knihy jsou pouhým zručným nastavením celé série v podobě umělého prodloužení příběhu novým motivem.
Rosinského kresba je typická precizností. Právě ta mi v Žalozpěvu chybí především, i když za ústup lze považovat i mnohdy nedotažené pozadí, nejednotné obličeje či odbyté barvy. Celkově zkrátka z kresby čpí šití horkou jehlou. Druhou variantou, jak si vysvětlovat ztrátu kvality Rosinského práce, je záměrná změna stylu anýbrž umělcův vývoj. V tom případě však dávám palec znovu dolů, řka: „do svého nejbližšího alba je třeba vrátit se ke tvému zajetému, úspěšnému stylu!“ Dle alba Thorgal 24 - Arachnéa mne Řehoř poslechl na slovo…
Problém této série bude možná v tom, že každý Rosinského komiks je podvědomě srovnáván s Thorgalem. Na kteroukoliv jinou jeho sérii se pak nahlíží pouze jako na plagiát. Řešení se nabízí: což takhle zapomenout na chvíli na fantasy a úplně změnit žánr? Ohlasy na nejnovější Rosinského komiks Western dokazují, že to bude správná cesta.
