Já jsem ta, se kterou se každý jednou setká, ta, jež jméno nemá, ta, jež mnoha jmény sluje a také ta, jenž celému světu vládne! A teď právě stojím na tvém krku, můj milý Thorgale! (dětské zaříkávadlo)
Thorgal to tentokrát opravdu nebude mít lehké. Jeho život je na cucky, . žena i dítě mrtví (viz. předcházející album Černá galéra) a on sám je psychicky totálně na dně; už skoro rok je v důsledku úmrtí svých nejbližších je obecním bláznem, žebrákem a otloukánkem v jedné osobě, a co víc, je mu to úplně jedno. Tenhle zlomený tvor v sobě už rozhodně moc potenciálu pro hrdinské kousky nemá. Jenže bude hůř. Galathorn, muž kvůli kterému to všechno začalo, se vrací. A nabízí Thorgalovi obchod. Jeho – živou! – ženu a syna za pomoc v jeho vlastní válce, svržení nejmocnější říše severu, Brek Zarithského impéria, za jehož dědice se prohlašuje. A tady to začne být fakt vážné. Thorgalova žena je totiž velmi těžce nemocná, respektive skoro mrtvá a jediný způsob, jak ji zachránit, je podstoupit cestu proti proudu času a ještě dál až do tajůplného Druhého světa a pak až do říše samotné Smrti. Náš hrdina je naštěstí jediným člověkem na světě, který to může dokázat. Dík Strážkyni klíčů totiž vlastní olověný klíč do Druhého světa (viz. Nad jezerem beze dna). Jenže ani tak to nebude žádná výhra. Ve světě, do nějž se chystá, vás totiž nezachrání žádná zručnost v zacházení se zbraněmi, tady prohrává každý. I bohové. Jen odvaha, náklonnost příznivých bytostí a obrovská porce štěstí tu mohou mít určitou naději na úspěch. Bude je mít i Thorgal?
Říká se, že trocha historie nikoho nezabije, takže co takhle malý historický exkurz, čili odbočku? Protože i když V říši stínů je první Thorgal vydaný BB Artem, tak díkybohu nejde o první album tohoto hrdiny na našem trhu. Už . v roce 1990 to nakladatelství S.Press zkusilo s v pořadí sedmým dílem Dítě z hvězd (L´Enfant des Etoiles) v dnes již neuvěřitelném nákladu 100 000 kusů. Stalo se, co se stát muselo. Krach. O devět let později se naštěstí Thorgal vrátil na palubě drakkaru s cedulkou vydavatelství Crew přibitou na přídi. Ta mu pak v edici Modrá Crew (čísla 6, 9 a 10) vydala celkem tři alba: Lukostřelci (Les Archers) - tedy Thorgal 9, Nad jezerem beze dna (Les Trois Vieillards du Pays d´Aran, správně tedy Tři starci z krajiny Aran) – tedy Thorgal 3 a Černou galéru (La Galére Noire) - Thorgal 4. V říši stínů (Au-delá des Ombres) je albem pátým a zároveň druhým v takzvané „brek-zarithské“ trilogii. Tento díl již sice, jak už bylo řečeno, vydává BB Art, ale Crew se na něm přesto spolupodílela. O tom, co z tohoto spojení vzniklo, ale až později. Jinak podstatně více si o Thorgalovi a jeho historii můžete najít tradičně dole pod recenzí v „Souvisejících článcích“.
Z v češtině vydaných alb má tento díl rozhodně nejblíže k Nad . jezerem beze dna. A jako většina takto „mytologicky“ postavených thorgalovských dílů, i tento rozhodně patří po scénáristické stránce k těm nejpovedenějším. Na rozdíl od většiny ostatních „čistě dobrodružných“ alb tu totiž Van Hamme (opravdu nevíte kdo to je? – XIII., Šinkl a jeho velká síla, probůh!) nestaví jen na akci, tvrďácké „historické“ realitě a dosti „neholywoodském“ podání šťastných konců a zápletek vůbec, ale přihazuje i to nejlepší ze své studnice originálních a vizuálně neotřelých nápadů, stvoření a krajin. Mytologii severu si tu upravuje po svém a výsledek je rozhodně velmi neortodoxní. Tohle není žádná tuctová fantasy. Nápady a ztvárnění Druhého světa a Říše stínů jsou něco, co byste mnohdy nečekali ani dnes, natož v komerčním komiksu pro nejširší vrstvy v hloubi nápadově vyčpělých 80. let. Zaručuji vám, že tohle čekat nebudete.
To má ovšem i své „zápory“. Akce bylo dosti ubráno, stejně tak i mrtvol (ovšem pravda, že těch v Thorgalovi ani nikdy moc nebylo), takže příznivci zrovna těchto "záležitostí" by mohli být zklamáni; na druhou stranu je Van Hamme pořád stejně tvrdý, pokud jde o jeho přístup k hlavnímu hrdinovi a ostatním postavám, takže pokud vám jde o tohle, zklamáni nebudete. Navíc si tentokrát i docela zabruslil do milostné tématiky a hodně tu propracoval tragický, ale díky tomu hodně silný, vztah Thorgala a Shanie (v „Galéře“ Shaniah).
Jediné, co tak proklejete, a co pro některé bude možná dost silným mínus, je něco, čemu se bohužel nešlo ubránit za žádnou cenu. Jde o tradičně nastavené belgofrancouzské stránkování; 46 stran na album a dost. Díky tomu, a malému množství textu, budete na konci alba dřív než si uvědomíte jak, což ve vás nejspíš zanechá pocit jisté ošizenosti. Taky určitě zatratíte Van Hammovu snahu nacpat na tento ubohý rozsah zcela uzavřený příběh; tehdá to sice bylo jistou výhodou, dnes byste za to francouzské vydavatelské domy ale nejradši odpálili přímo na Měsíc. Druhý svět a Říše stínů by si totiž určitě zasloužily minimálně dvakrát tolik prostoru; za tohle budete Frantíky fakt nenávidět.
To má ovšem i své „zápory“. Akce bylo dosti ubráno, stejně tak i mrtvol (ovšem pravda, že těch v Thorgalovi ani nikdy moc nebylo), takže příznivci zrovna těchto "záležitostí" by mohli být zklamáni; na druhou stranu je Van Hamme pořád stejně tvrdý, pokud jde o jeho přístup k hlavnímu hrdinovi a ostatním postavám, takže pokud vám jde o tohle, zklamáni nebudete. Navíc si tentokrát i docela zabruslil do milostné tématiky a hodně tu propracoval tragický, ale díky tomu hodně silný, vztah Thorgala a Shanie (v „Galéře“ Shaniah).
Jediné, co tak proklejete, a co pro některé bude možná dost silným mínus, je něco, čemu se bohužel nešlo ubránit za žádnou cenu. Jde o tradičně nastavené belgofrancouzské stránkování; 46 stran na album a dost. Díky tomu, a malému množství textu, budete na konci alba dřív než si uvědomíte jak, což ve vás nejspíš zanechá pocit jisté ošizenosti. Taky určitě zatratíte Van Hammovu snahu nacpat na tento ubohý rozsah zcela uzavřený příběh; tehdá to sice bylo jistou výhodou, dnes byste za to francouzské vydavatelské domy ale nejradši odpálili přímo na Měsíc. Druhý svět a Říše stínů by si totiž určitě zasloužily minimálně dvakrát tolik prostoru; za tohle budete Frantíky fakt nenávidět.
U kresby je trošku trapné ji nějak rozebírat. Rosińského precizní, „evropskou“, ale přesto velmi živou kresbu tu přece nebudeme nějak pitvat, to už za nás udělali jiní. Podívejte se na ukázky a... a… No, dobře, dobře; Rosiński je tu už jednoduše svůj a kreslí tak, jak ho známe ze všech jeho pozdějších děl. Nějaké rozdíly dané „nevykresleností“ – jde přeci jenom o rok 1983 – jsou tak viditelné už pouze při podrobnějším zkoumání. Sem tam je to ještě nějaký lehce nepodařený obličej, hrubší šrafura anebo barevnost (zvláště pozadí), ale rvát vlasy si nad tím nebudete. Někomu to dokonce může sednout víc.
Zpracování je zcela v BB artem nastavených standartech: kvalitní tisk, . papír, pevná vazba. Navíc i nový překladatel, a to dokonce jeden z nejlepších na našem trhu, Richard Podaný (XIII.). A světě zboř se, konečně i kvalitní lettering! Za normálních okolností bych kolem tohoto zjištění skákal radostí jak postřelený, ale bohužel na tomto místě musím zkonstatovat, že jde zjevně o „vinu“ Crwe, která si nechtěla sebou spoluprodukovaný titul nechat nějak zpizdit. Jak totiž shledáte na nověji vydané XIII., kde je lettering dokonce jedním z nejubožejších, jaké jsem kdy viděl, tak bbartovský letterista je pořád naprosto neznalý a nezkušený této náročné profese. V Thorgalovi ho někdo ohlídal (nebo to dělal někdo jiný), ale u XIII. narazil na velmi obtížný typ používaných bublin a jeho neprofesionálnost se tak mohla odrazit v plné míře. Škoda, už jsem si myslel, že se v BB Artu změnilo něco k lepšímu. Díky Bože za Crew! A jinak; ani Thorgal se BB artu tak zcela neubránil a odnesl to aspoň posunutou vazbou; tahle tiskárna je fakt ňáká divná.
V říši stínů je rozhodně nadprůměrným dílem v rámci celé ságy o Thorgalovi a ve „francouzské“ řadě BB artu jde o absolutní špičku (spolu s Gipsym). Holt je to Van Hamme. Příběh tak lze doporučit nejen jeho skalním příznivcům, ale i všem se zájmem o netradiční fantasy a nápaditost namísto řežby. Pokud chcete inteligentní a reálný příběh v netradičních kulisách, tady ho máte. Tohle není jen tak nějaký konzum, ale věc, na kterou je dobře mít už něco načteno. Přesto (a tedy právě proto), pokud se chcete začít drápat na komiksovou vysokou, je Thorgal rozhodně jedním z těch základních stupňů, které přitom musíte slézt. Možná si u toho natlučete, ale tak to jednoduše chodí. To je život, to je Van Hamme. Dobrou noc.
