. Řehoř Samsa a spol.
Jméno Franz Kafka zná i ten, kdo od velkého spisovatele dvacátého století nečetl ani řádek. Otisk jeho díla je častý i v komiksech - ať už jde o zmínky v Almanachu pro cestovatele u Ligy výjimečných 2, nebo o úryvek z románu Zámek, který Angína Pektorisová předčítá malému Pixymu do telefonu. Parafrází Zámku je částečně i Poslední případ majora Zemana od Káji Saudka. Nejnověji se v našich knihkupectvích objevil komiks Proměna od Petera Kupera podle stejnojmenné Kafkovy povídky.
Koho ze čtenářů ale zajímá kompaktnější pohled na dílo a osobu jednoho z nejslavnějších Pražanů, měl by sáhnout po knize Kafka. Nenechte se otrávit obálkou brčálově zelené barvy, na které vyobrazený mistr vypadá jako swamp thing Česílko! Naopak zvýšenou pozornost věnujte jménu jednoho z autorů knihy, malíři Robertu Crumbovi. Už od nepokojných šedesátých let minulého století totiž Crumb patří k slavným otcům zakladatelům nonkonformního komixu ve Spojených státech. Rychle zapomeňte na docela rozšířený předsudek, že undergroudoví výtvarníci jsou tak říkajíc "odsouzeni k dělání umění" pro nedostatečné zvládnutí kresby. U Roberta Crumba tohle neplatí. Dík pečlivě realistickému stylu, šrafování a zasazení kreseb do historických reálií Kafkovy doby připomínají jeho obrázky karikatury Jiřího Slívy. Ani autor textu David Zane Mairowitz určitě není nezajímavou osobou. Podle informací na obálce je například vysoce hodnocená jeho rozhlasová (!) opera Smyslné tango.
. Cesta do hlubin spisovatelské duše
Už při zběžném prolistování knihou zaujme netypická symbióza textu, ilustrací a komiksových vlivů. To jsou poznávací znaky populárně-naučné řady portálovek, která v původní podobě vychází u britského nakladatelství Icon Books. Z česky vydaných dílů se výraznějším příklonem ke komiksu vymykají svazky Freud nebo právě i Kafka. Zatímco u portrétu vídeňského psychologa je důraz kladen na jeho myšlenky o psychoanalýze, pohled na dílo a samotný osobní život pražského židovského spisovatele je proporčně vyrovnanější. Přitom lze stěží říci, která z obou složek je v knize více zajímavá.
Úměrně svému rozsahu přináší tato portálovka co možná nejplastičtější Kafkův profil. Pocity viny, tragická otevřenost, vyrovnávání se z židovstvím, sebetrýznění, ne právě ideální vztahy k rodičům - v tom všem výpověď připomíná krátký komiks Vězeň planety Peklo z prvního svazku Spiegelmanova Mause. Zažitý obraz Kafky jako ušlápnutého hypochondrického neurotika nabourávají docela překvapivé pasáže o umělcově plavání v zimní Vltavě, i uvedené názory jeho přátel, kteří ho popisují jako elegána až hejska.
. Vejcuc nebo zkratka?
Od spisovatelova životopisu není daleko k jeho činnosti literární, jež má hluboký autobiografický rozměr. Načrtnutý literátův osud je často plynule přerušován popisem jeho stěžejních děl.
Převyprávění uměleckého textu je vždycky problém. Za nejvhodnější považuji buď jen letmé nastínění zápletky doplněné o ústřední téma, nebo naopak komplexní adaptaci (filmovou, komiksovu…), která má dostatek prostoru k uchopení a interpretaci daného díla. Pokusit se o "něco mezi" těmito dvěma způsoby zavání neúspěchem v podobě (promiňte mi následující ošklivá slova) odfláknutého vejcucu ze školního čtenářského deníku. Pánové Mairowitz a Crumb se proto ve své publikaci pustili na tenký led. Kde Peter Kuper inscenuje Proměnu na osmdesáti stránkách, tam se Robert Crumb spokojil se sedmnácti. Jak vše dopadlo? Překvapivě dobře. Celá portálovka je vyvážená, ani u realizací Kafkova díla není výsledek strohý nebo naopak informačně přehuštěný.
. Poetická přestavba Prahy
Robert Crumb celkově odvedl práci, která odpovídá jeho pověsti komiksové veličiny. Ostatně umělec jeho formátu dělá v konečném výsledku i chyby geniálním způsobem. Co mám na mysli? V knize se vyskytují obrázky Staroměstského náměstí v Praze - jeden ho zachycuje v době sovětské invaze roku 1968, druhý v současnosti. Na obou vyobrazeních je přitom jasně vidět rozměrný mariánský sloup stržený už v roce 1918! Dosažený efekt v publikaci o Kafkovi je příznačně kafkovský a tak se chyba vlastně proměnila v klad.
Portálovky nemohou samozřejmě co do významu či technického zpracování konkurovat vydavatelským počinům typu Jimmy Corrigan: Nejchytřejší kluk na světě nebo Krajina půlnočních stínů. Jejich přínos vidím především v tom, že dík své originální polokomiksové stylizaci nemají u nás prakticky obdobu. Navíc kvalitní výsledek může oslovit i ty z čtenářů, kteří by normální komiks nevzali nikdy do ruky. Zde recenzované dílo k nám nad to jako bonus přináší americkou legendu žánru, která vypráví příběh z Čech. Co víc si přát?
