Scooby Doo je americký animovaný seriál pro teenagery z roku 1969. Ve Spojených státech se podobné seriály
vysílaly v sobotu ráno, podobně jako v začátcích kapitalistického Československa po sametové revoluci v roce 1989.
Kombinuje v sobě komedii a nehrůzný horor. Ve své době byl mimořádně úspěšný a inspirovalo se jím víc
jak sedm jiných televizních seriálových imitací.
V osmdesátých letech měla úspěch také televizní adaptace komiksu Šmoulové, což podnítilo vznik dalších pohádkových seriálů (My Little Pony) a také nových adaptací komiksů (Peanuts a Garfield).
Na úplně první díl televizního seriálu, který to všechno odstartoval, jsem se schválně podíval. Líbily se mi úsměvné taškařice a atmosféra. Vtipné momenty byly ozvučeny smíchem neviditelného publika, což mi připomělo slavný sitcom Step by Step. První Scooby Doo obsahuje promyšlenou detektivní zápletku a milé trapárny Shaggyho s pejskem.
V Česku se vysílala novější série Scooby-Doo! Mystery Incorporated z roku 2010 na televizi Smíchov. Zkouknul jsem první epizodu a mám k ní spoustu výhrad ohledně logických nesrovnalostí. Tak třeba epizoda začíná vítězoslavným pokřikem naší pětky, že další záhada je vyřešena, bez dalších souvislostí. A hned v zápětí se ukáže, že se nachází ve vězení. Neřeší se důvod, ani jak se tam dostali. Pak přijde znělka seriálu a hned po ní jsou překvapivě z vězení venku. Scénky na sebe logicky nenavazují, nechávají diváka zmateného. Zde se potvrzuje poučka, že původní dobrý a úspěšný koncept zdegeneroval do nekoukatelné podoby.
Na obálce komiksu Scooby-Doo Týmovka jsou Batman, Robin a také pes Scooby-doo. Čeká nás tedy crossover se vším všudy, nejenom taškařice známé pětky kamarádů.
Hippies ze šedesátých let minulého století
Hned z prvního panelu vyzařuje atmosféra uvolněných šedesátých let minulého století, kdy frčeli hippísáci. To jsem vydedukoval podle charakteristického oblečení postav a pomalovaného Volkswagenu. Hippíci, neboli děti květin, vzešli v USA z generace beatníků. A to zase bylo hnutí z padesátých let, opět v USA, kteří měli rádi buddhismus, hráli jazz, skládali básně, brali drogy a opíjeli se alkoholem.
Hippísáci dělali to samé jako beatníci, ale svůj vliv rozšířili na hudbu (beat, hard rock, reggae), televizi, film a výtvarné umění. Nejznámějšími interprety se stali Beatles, The Doors, Jimi Hendrix. Jako symbol přijali dodnes používaný peace sign, což je takovéto kolečko s třema čárama uprostřed. Vzniklo ze semaforové abecedy a znamená jaderné odzbrojení, tedy mír. Pronikli i do Francie, Německa a Japonska. Protestovali proti válce ve Vietnamu a byli tak úspěšní, že se armáda Spojených států z Vietnamu stáhla. Díky tomu v této zemi komunismus zvítězil, narozdíl třeba od Jižní Koreje. Propagovali ekologii a v jídle vegetariánství.
U nás se k hippíkům přihlásil disidentský underground, který bojoval proti komunismu. Říkalo se jim máničky, kvůli dlouhým vlasům. Na Wikipedii dokonce visí mapa Československa se zastoupením mániček podle okresů. Soudruzi budovatelé tohle měli dobře zmapováno.
Hippísácká vlna u nás probíhala v zákrytu Pražského jara, což bylo uvolňování společenských poměrů po krutých padesátých letech komunismu. Éra hippies u nás zanechala dědictví v podobě Lennonovy zdi v Praze na Kampě, kde se objevovaly protirežimní hesla, milostné básničky atp. John Lennon, po němž je stěna pojmenována, byl frontman skukpiny Beatles. Komunisté zeď mnohokrát přemalovávali, ale vždy se tam nápisy a obrázky vrátily. V roce 2000 umělecká skupina Rafani celou zeď sama přetřela na zeleno. Rafani se pak o několik let později proslavili tím, že se vykáleli na podlahu v Národní galerii. K poslední změně Lennonovy zdi došlo v roce 2014, kdy streetartová skupina Pražská služba celou zeď nabílila. Takže nejenom komunisté zeď ničili, po revoluci 1989 je vystřídali sami umělci. Dnes má zeď opět graffiti od anonymních malířů.
Z hippisáckého hnutí později vzniklo mnoho politických stran, které mají blízko k levici. K tomuto dědictví se hlásí třeba evropští Zelení. Dokázali prosadit mír, lidská práva, feminismus, legalizaci lehkých drog a ekologická opatření pro záchranu země.
Hippiesákama se inspirovali i takzvaní skinheadi, kteří reagovali na dlouhé vlasy vyholením hlavy, místo volného oblečení si na sebe vzali upnuté kalhoty. Volnou lásku nahrazovali zdůrazňováním rodinných hodnot. Prostě udělali všechno opačně. Dodnes se navzájem považují za nepřátele. Dlouhé vlasy naopak přebrali zpěváci heavy metalu.
Známé se staly i hesla hnutí, jako "Make love, not war", "Nevěřte nikomu, komu je přes třicet" nebo "All you need is love", což zpívali Beatles a v současné době i One Direction, další úspěšná britská hudební kapela.
Tuto exkurzi do historie ukončím sdělením, že Scooby Doo sice jako hippísáci vypadají, ale jako oni se nechovají. Jednají jako normální parta kámošů a po hippísácích podědili jen oblečení, účesy a brýle.
Český komiks
Po tomto úvodu se vrhnu na komiks Scooby Doo Týmovka samotný. Hned po pár prvních stránkách si všímám, že kresba nebude hlavní předností komiksu. Stylizovaným postavám to sice sluší a vypadají jakoby rovnou přeskočili z televize na papír, o tom žádná. To mi připomělo komiks Simpsonů, kde to tak je stejně. Bohužel pozadí a okolní prostředí je stylizované až příliš uhlazeně a jednoduše. Občas detaily v pozadí chybí úplně a nahrazuje je barevný přechod křiklavých barev.
Rámování dost kolísá mezi styly. Jednou si kreslíř vystačí s tenkým černým rámečkem, jinde to proloží tlustým bílým pruhem a třeba na straně 7 experimentuje s trojúhelníkovým rámečkem, který se mi ale docela zamlouval.
Líbí se mi úsměvné hlášky, největší srandista se vyklubal ze Shaggyho. Ale i upíří mužové vtipně prohodí: "To jsou Batman a Robin! A parta dětí se psem!" Kreslíř moc nápadů na komiks nevyplácal, a na straně 9 navíc nejde moc rozeznat, jestli ten humr leze po stěně nebo je tam jen nakreslený jako reklama.
Co se týká bublin, potěšilo mě, že se použitý font dá velmi dobře číst bez jakýchkoli problémů. Jen malou výtku bych měl ze stran 13 dole a 16 nahoře, kde se velikost písma nebezpečně blíží nutnosti čtení s lupou.
Po příběhové stránce má komiks švih, nápad střídá nápad, občas problikne nějaká legrácka. První díl měl ukončený děj, nečeká nás tedy překvapivý cliffhanger na konci. Přesto se dá mluvit o jakési kontinuitě příběhu mezi dvěma sešity, díky zmínce o pozvání celé party na konferenci záhadologů.
Překvapilo mě, že i Batman nazývá své nové kamarády dětmi. Scooby Doo a ostatní jsou přinejlepším teenageři, spíše však mladí mužové a slečny. Takže mě zarazilo, když o sobě jako o "všetečných děckách" mluví i samotný Scooby Doo tým.
Z dlouhé řeči Batmanova psa mi rychle ztěžkla víčka, ten pes se prostě příliš rozkecal a vlastně plácal o ničem.
Třetí sešit začíná úsměvnou scénkou s maskami, to se mi zamlouvalo. Pak se objeví Bat-mite a jeho projev a jednání shledávám nanejvýš trapné. Bat-mite přičarovává zloduchy, se kterými má Scooby Doo a spol. bojovat. A vrchol trapnosti přijde s ukázkovou lekcí chaosu a blázniviny.
Když jsem zkritizoval televizní verzi z roku 2010, psal jsem o blbostech, které mě iritují. Tady na papíře se žádné blbosti nevyskytují, ale vadí mi ty bláznivé nápady, které jen prozrazují velkou fantazii kreslíře a scénáristy. A hřebíček do rakve do toho zatlouká obecně naivita a rozšafnost dialogů. Po dobrém úvodním prvním sešitě jde kvalita dolů.
Čtvrtá kapitola je crossover s další komiksovou partou, jejíž jméno tu nebudu zbytečně spoilerovat. (malý spoiler) Příběh se vyvíjí slibně, očekává se hledání dalších nepřátel. Místo toho se tu bojuje s jiným padouchem, který se objevil z čista jasna. Kapitola končí a po boji zmíněných nepřátel ze začátku se slehne zem.
V pátém díle budeme svědky crossoveru se superhrdinkou a v nečekaném prostředí. Scénárista oplývá nápady, to musím uznat. Příběh krásně odsýpá, nepřátelé se vybarvují a vítězství nad nimi proběhne zajímavým způsobem. Také mi přišlo, že si kreslíř s okolní přírodou pohrál více než v předešlých dílech. Jednoznačně lepší kapitola, po dlouhé době.
Poslední, šestý sešit, nabídne velké crossoverové finále.A když jsem v tom bláznovství dosud nenacházel blbosti, tady se jedna našla. (spoilery do konce odstavce) Jeden superhrdina říká, že nemůže použít svou sílu, protože sklo je příliš silné. A přitom když sklenici rozhoupají a ta spadne na zem, rozbije se. A pak nepochopím, když se superpadouchům podařilo superhrdiny zmást svými maskami, proč je pak odhodili a nechali se přemoci bez nich?
Celkově hodnotím šest sešitů v komiksu jako slabý průměr, který ale vyzdvihuje podařený první a předposlední sešit. Tyto dva díly zachraňují celý komiks od podprůměrného hodnocení. Už jsem zmínil, že Scooby Doo je stejně bláznivý jako Superman Action Comics 1-3, významně se ale odlišuje svými vtipnými momenty, které v Supermanovi chybí.
Autoři
Scénáristu Sholly Fische si pamatuju z komiksu Superman Action Comics 3. Jeho dvě komiksové jednoaktovky se mi dost líbily a proto jsem očekával, že nezklame ani ve Scooby Doo. To se bohužel nepotvrdilo a Fische tedy musím zařadit do stejné škatulky autorů jako supermanovského Granta Morrisona.
Američan Sholly Fisch v současnosti píše pro DC Comics sérii Scooby Doo Team-up (v češtině Týmovka, vyšly sešity 1-6) i nadále, nejnovější sešit bude mít číslo 21. Také se podílí na pokračování původní série Scooby Doo Where Are You?, kde vyjde 76. sešit, dokonce i samostatné série Scooby Doo, rovněž Teen Titans. A kromě toho i Looney Tunes s Bugs Bunnym.
Kreslíř Dario Brizuela pracuje pro DC Comics na Scooby Doo Team-up spolu s Sholly Fischem, pak má pod palcem i samostatnou Wonder Woman a Teen Titans, kromě jiného.
Historie televizního seriálu
První série seriálu se jmenovala Scooby doo, Where Are You! (1969-1976), a pak přišlo dalších jedenáct sérií. Předposlední reboot s názvem Scooby-Doo! Mystery Incorporated se mihl na slavné kabelovce Cartoon Network (2010-2013) a na stejné stanici běží současná verze Be Cool, Scooby-Doo! od roku 2015 doposud. Dodneška bylo vyrobeno už 47 televizních filmů a speciálů. V letošním roce měly premiéru dva takové delší filmy. Pro kina vzniklo i několik filmů se živými herci.
Scooby Doo se pravidelně objevuje v top 10 nejoblíbenějších seriálů všech dob, spolu se Simpsonovými, Micky Mousem, Bugs Bunnym, Tom a Jerrym nebo Pikachu.
Během vývoje seriálu bylo jméno animáku několikrát měněno. Z původního House of Mystery se přešlo k Mysteries Five, poté zkusili Who's S-S-Scared a až napočtvrté jim producenti schválili název Scooby-Doo.
Jméno hlavního hrdiny tvůrce vzešlo z inspirace od jazzové písničky "Strangers in the Night" od Franka Sinatry, kde na koncí zpěvák zpívá "doo-be-doo-be-doo".
Současně se zahájením vysílání v televizi v roce 1969 se na trhu objevil i komiks, který kopíroval televizní scénáře a poté se příběhově oddělil. Na výrobě se podílelo nakladatelství Gold Key Comics (1969-1974), poté Charlton (1975), pak Marvel (1977-1979) a následně Harvey Comics znovu publikoval komiksy vzniklé v Charltonu (1993-1994). Potom se vydávání ujal Archie Comics (1995-1997) a po něm práva koupil DC Comics, který je vydává dodnes. Na začátku letošního roku prodělal Scooby Doo nový facelift, společně s Flintstonovými, které DC také vydává.
Všechno okolo Scooby Doo je tak populární, že se prodává merchandising, včetně stolních her, omalovánek, spodního prádla, multivitamínů, počítačových her, cereálií, akčních figurek atd. Na seriál se dívají děti i jejich rodiče, kteří si ho také pamatují z dětství.
Dodatek 30/6/2022: Zdroje: Wikipedie.cz, Youtube.com
Dodatek 4/11/2022: Nadpis byl upraven slovem "Aktualizace!
