"Hele, v Donžonu vězní princeznu!"
"Nezájem, princeznám nenalejváme."
"Princezny smrděj."
A proč zrovna Donžon? Ve francouzštině znamená "donjon" srdce hradu; v tomto comicsu ale mluvíme o konkrétním Donžonu, který řídí Strážce, zaměstnávající různé příšery a bytosti, a ty zase hlídají různé poklady. Kam jinam by měli rekové jezdit pro své hrdinské skutky? A Donžon je také výtečná humorná comicsová série, pod kterou jsou podepsání francouzští autoři "nové generace" Lewis Trondheim a Joan Sfar.
"Přišli jsme pro princeznu."
"No tak do fronty, jako ostatní!"
Princezna barbarů navazuje na předchozí díly: Kačerovo srdce, kde se kačer . Herbert převléknul za barbara, aby unikl trestu, a musel se "postarat" o zlé zakuklence, a Všech bitek velký král, kde se pak učil prát a povedlo se mu probudit Absolutní zlo. Jeho spojencem a přítelem se stal drak Marvin, pobočník samotného Strážce, donžonského capa di tutti capi. Herbert se postupně stal Strážcovým oblíbencem, ale to neznamená, že by měl na růžích ustláno. Sice dokáže zabít všechny zelené stvůry špičkou pírka, ale stále má nevšední talent dostávat sebe i ostatní do problémů...
Na marketingové radě Donžonu Herbert začal kritizovat Strážcovy kresby, a ten ho za trest pověřil úkolem: udělat něco, co by do chodeb Donžonu přilákalo víc dobrodruhů. Herbert napíše smyšlenou zprávu o tom, že na Donžonu je vězněná princezna, což sice efekt splní, ale... Ale přijíždí skupina Kočáků s tím, že ona Herbertem uvedená "fiktivní" princezna se doopravdy ztratila a že pokud jí Strážce nevydá, bude Donžon srovnán se zemí. Strážce se snaží vysvětlit, že se jedná o omyl, ale už je pozdě. Záhy navíc zjišťuje, že princezna opravdu v podzemí Donžonu je, a tím se příběh dokonale zamotává...
"Vždyť ten meč vůbec nesvítí, nic nevidím!"
"Neřekl jsem že svítí, ale že se ve tmě blýská."
Sledujeme dobrodružství, které v comicsových sešitech nemá jen tak obdoby. Na každé stránce nás čeká spousta humorných příhod, které čtenáře rozhodně nenechají v klidu. Donžon je neméně zábavný než Asterix, na druhou stranu je o nějakých těch 30 let starší a je to vidět. Mladá krev je vždy drsnější, než stará, a proto se v Donžonu bez skrupulí zabíjí, teče krev, a mísí se fantasy prvky a odkazy.
.
Scénář píše Joann Sfar, Trondheimův kamarád. Celý příběh je velmi živý, napínavý, a jak jsem již několikrát prohlásil, nesmírně zábavný. Navíc bych pochválil i vynikající překlad, díky němuž se zasmějeme řadě slovních hříček, jménům různých potvor, vyvedeným hláškám i dialogům jednotlivých postav. Díly na sebe přímo navazují; co se stalo v jednom, má vliv na druhý, co získali hrdinové v jednom, mají i ve druhém. Herbert navíc netuší, že již může používat Meč osudu, protože uskutečnil tři velké skutky. Trondheimovi u nás kromě . Donžonu vyšly Jen čtvrt vteřiny na život a Země tří úsměvů/Apokalyptické příběhy. Jeho kresba je jistě příjemná a pohodová, zároveň dynamická; nese pevné rysy comicsové kresby, zároveň ji zjednodušuje i mírně paroduje - za zmínku navíc určitě stojí snad nekonečný bestiář kromobyčejně povedených a roztomilých příšerek a nestvůr.
Stránky jsou sice plné humorných situací, zároveň ale v některých momentech nutí čtenáře k zamýšlení. Zabíjení je zde bráno s odvázaným nadhledem, ale autoři poukazují na marnost tohoto konání. Když Marvin zanechá v donžonských chodbách Prince Hyrka, vyhnaného z kmene Kočáků, ten stále chce za každou cenu dokončit souboj, i když je osleplý a nemá žádnou šanci. "Snažně tě prosím, dokonči ten souboj" vlastně znamená "Prosím, zabij mě."
Sakumprásk - Donžon si zkrátka zamilujete. Je to jeden z nejzábavnějších comicsů u nás. To se vsaďte, že se do světa Donžonu budete vracet rádi a pravidelně. Herbert s Mervinem čekají. Následujte je!
"Nezájem, princeznám nenalejváme."
"Princezny smrděj."
A proč zrovna Donžon? Ve francouzštině znamená "donjon" srdce hradu; v tomto comicsu ale mluvíme o konkrétním Donžonu, který řídí Strážce, zaměstnávající různé příšery a bytosti, a ty zase hlídají různé poklady. Kam jinam by měli rekové jezdit pro své hrdinské skutky? A Donžon je také výtečná humorná comicsová série, pod kterou jsou podepsání francouzští autoři "nové generace" Lewis Trondheim a Joan Sfar.
"Přišli jsme pro princeznu."
"No tak do fronty, jako ostatní!"
Princezna barbarů navazuje na předchozí díly: Kačerovo srdce, kde se kačer . Herbert převléknul za barbara, aby unikl trestu, a musel se "postarat" o zlé zakuklence, a Všech bitek velký král, kde se pak učil prát a povedlo se mu probudit Absolutní zlo. Jeho spojencem a přítelem se stal drak Marvin, pobočník samotného Strážce, donžonského capa di tutti capi. Herbert se postupně stal Strážcovým oblíbencem, ale to neznamená, že by měl na růžích ustláno. Sice dokáže zabít všechny zelené stvůry špičkou pírka, ale stále má nevšední talent dostávat sebe i ostatní do problémů...
Na marketingové radě Donžonu Herbert začal kritizovat Strážcovy kresby, a ten ho za trest pověřil úkolem: udělat něco, co by do chodeb Donžonu přilákalo víc dobrodruhů. Herbert napíše smyšlenou zprávu o tom, že na Donžonu je vězněná princezna, což sice efekt splní, ale... Ale přijíždí skupina Kočáků s tím, že ona Herbertem uvedená "fiktivní" princezna se doopravdy ztratila a že pokud jí Strážce nevydá, bude Donžon srovnán se zemí. Strážce se snaží vysvětlit, že se jedná o omyl, ale už je pozdě. Záhy navíc zjišťuje, že princezna opravdu v podzemí Donžonu je, a tím se příběh dokonale zamotává...
"Vždyť ten meč vůbec nesvítí, nic nevidím!"
"Neřekl jsem že svítí, ale že se ve tmě blýská."
Sledujeme dobrodružství, které v comicsových sešitech nemá jen tak obdoby. Na každé stránce nás čeká spousta humorných příhod, které čtenáře rozhodně nenechají v klidu. Donžon je neméně zábavný než Asterix, na druhou stranu je o nějakých těch 30 let starší a je to vidět. Mladá krev je vždy drsnější, než stará, a proto se v Donžonu bez skrupulí zabíjí, teče krev, a mísí se fantasy prvky a odkazy.
.
Scénář píše Joann Sfar, Trondheimův kamarád. Celý příběh je velmi živý, napínavý, a jak jsem již několikrát prohlásil, nesmírně zábavný. Navíc bych pochválil i vynikající překlad, díky němuž se zasmějeme řadě slovních hříček, jménům různých potvor, vyvedeným hláškám i dialogům jednotlivých postav. Díly na sebe přímo navazují; co se stalo v jednom, má vliv na druhý, co získali hrdinové v jednom, mají i ve druhém. Herbert navíc netuší, že již může používat Meč osudu, protože uskutečnil tři velké skutky. Trondheimovi u nás kromě . Donžonu vyšly Jen čtvrt vteřiny na život a Země tří úsměvů/Apokalyptické příběhy. Jeho kresba je jistě příjemná a pohodová, zároveň dynamická; nese pevné rysy comicsové kresby, zároveň ji zjednodušuje i mírně paroduje - za zmínku navíc určitě stojí snad nekonečný bestiář kromobyčejně povedených a roztomilých příšerek a nestvůr.
Stránky jsou sice plné humorných situací, zároveň ale v některých momentech nutí čtenáře k zamýšlení. Zabíjení je zde bráno s odvázaným nadhledem, ale autoři poukazují na marnost tohoto konání. Když Marvin zanechá v donžonských chodbách Prince Hyrka, vyhnaného z kmene Kočáků, ten stále chce za každou cenu dokončit souboj, i když je osleplý a nemá žádnou šanci. "Snažně tě prosím, dokonči ten souboj" vlastně znamená "Prosím, zabij mě."
Sakumprásk - Donžon si zkrátka zamilujete. Je to jeden z nejzábavnějších comicsů u nás. To se vsaďte, že se do světa Donžonu budete vracet rádi a pravidelně. Herbert s Mervinem čekají. Následujte je!
