Prostor, kde zveřejňovat svá díla, srovnávat se s konkurencí i se vkusem čtenářů – to je to hlavní, co autoři hledají ve „svých“ magazínech. V tom se comicsové ziny neliší od básnických sborníků nebo zájmových a odborných časopisů – modeláři počínaje a kardiochirurgy konče. Synonymem té progresivnější tendence v českém comicsu je brněnská revue Aargh!
Čtyřlístek je dětský časopis a vychází od roku 1969. Sherlock Holmes se tu vyskytoval v letech 1984 až 1990, kdy vyšlo 27 kreslených příběhů Rudolfa Čechury a Marcela Steckera. Ten úplně první se jmenoval Sherlock Holmes a případ s včelou, ten poslední Sherlock Holmes a případ Watsonova synovce. Dodejme, že náklad sešitů se pohyboval mezi 170 a 220 tisíci výtisků…
Toužíte marně po dokonalé bytosti, která by vás naplnila světlem a dala vašemu životu smysl? Nenávidíte tu bezmoc, když je spravedlnost po tisící oklamána a mocní se smějí bezmocným? Nevíte, jak se postavit společnosti, která vás ohýbá, svazuje a bere vám nejniternější důstojnost? Snažíte se nalézt způsob, jak v sobě objevit důvěru ve vlastní schopnosti? Hledáte sílu k tomu stát ohrožení a smrti čelem? To vše je Sin City. Nejen umění, ale především životní postoj. Vstupte a nikdy už nebudete jako dřív.
Muž v dlouhém černém plášti se pod pseudogotickým chrličem vynořuje ze stínu. Je ukryt v masce, na hrudi má znak netopýra a své fanoušky už hodně dlouho nenechává spát. Podívejme se na Batmanovu genezi, jeho tvůrce, ale i slavné protivníky či nejznámější booky.
Kromě jmen představují pro překladatele oříšek různé slovní hříčky s francouzštinou a jejími idiomy. Např. na účet rozzuřené Kleopatry Caesar poznamenává: „Elle est gentille, mais les épices lui montent facilement au nez... qu'elle a joli ďailleurs“, doslova „Je milá, ale koření jí snadno stoupá do nosu, ostatně krásného“. Jde o hru s francouzským úslovím „la moutarde me monte au nez“, „hořčice mi stoupá do nosu“ - mám toho dost, dostávám vztek…
Kromě antických reálií se Asterixovy příhody hemží také odkazy na současnou realitu, filmy, knihy, osobnosti apod. Pod Sfingou stojí stánky se suvenýry, v nichž prodavači prodávají malé sfingy, před školou je dopravní značka „Pozor, děti!“, stojí tu strážník, Nilomagis si čte noviny apod. Vedle tohoto prostého pronikání moderních prvků do antiky najdeme i skrytější odkazy.
K Bretani a Galům neodmyslitelně patří menhiry. Tyto tajemstvím opředené kameny zde ovšem ztratily svou náboženskou funkci a proměnily se v kameny, které Obelix opracovává a dokonce hodlá svého psa Idefixe naučit je aportovat. Po návratu z Egypta je začne otesávat do tvarů obelisku, čemuž ovšem zabrání náčelník slovy: „Zůstaňme Galové!“
Možná nejlepší komiksovou adaptací, která se u nás letos objevuje, je korejský film režiséra Park Chan-Wooka Oldboy podle stejnojmenné osmidílné japonské mangy od Tsuchiya Garona a Minegishi Nobuakiho, která vyšla v roce 1997 v nakladatelství Futabasha. Film, oceněný na loňském filmovém festivalu v Cannes Velkou cenou poroty nechává daleko za sebou Tarantinův nepovedený opus Kill Bill… Recenzi filmu Oldboy čtěte zde.
V Asterixových příbězích dochází k prolínání několika rovin, několika různých světů. Svět komiksu a jeho vlastních zákonů se střetává s realitou antického světa, s moderními prvky a s reáliemi té konkrétní země, do jejíhož jazyka je příběh překládán. Toto prolínání se projevuje v rovině obrazové i slovní.
Ve Francii, na rozdíl od USA zemi se silnou tradicí psané kultury, se komiks dlouho mohl rozvíjet prakticky jen v omezeném okruhu tisku pro děti. Do denního tisku komiks pronikl až roku 1930, kdy Le Petit Parisien začal otiskovat Kocoura Felixe, šlo ovšem o komiks americký. První francouzská komiksové postava, profesor Nimbus, jejímž autorem byl A. Daix, se objevila na stránkách deníku Le Journal až o čtyři roky později…
Autorem dobrodružství Corta Maltese je italský komiksový autor a neúnavný cestovatel Hugo Pratt (15. června 1927 v Rimini – 20. srpna 1995 v Pully nedaleko Lausanne). Příhody „Rytíře Štěstěny“ autor kreslil černobíle, obvykle ve tvaru 4 stripů na stránku. Postupně vzniklo tak vzniklo 12 alb…
Cortovy příhody jsou zřetelně inspirovány Prattovými zážitky z cest po světě. Jednou ze základních složek těchto dobrodružství je imaginace a snění. U Pratta snění neslouží jen pro ilustraci psychologie jednajících postav, ale je to aktivní činitel při rozvíjení příběhu. Nejpronikavěji se to projevuje v albu „Švýcaři“, ve kterém jsou snové mechanismy hlavní hybnou silou příběhu. Dalším typickým příkladem je epizoda „Sen zimního rána“ z alba „Keltové“, která se téměř celá odehrává v Cortových představách. Snové pasáže najdeme i v dalších albech série...
Námořník s kroužkem v levém uchu, elegantní námořnická uniforma, lehce pobavený a ironický pohled. Zdánlivě odtažité chování. Takový je náš Rytíř Štěstěny, vlastním jménem Corto Maltese, syn andaluské cikánky a námořníka z Cornwallu.
Na začátku 60. let dolehly na Ondřeje Sekoru, jenž byl neustále pracovně mimořádně vytížený, vážné zdravotní problémy, a přestože se stále snažil být činný, k Ferdovi už se (s výjimkou přepisování jeho starších knižních příběhů, které musely vyhovovat nové době) nevrátil. Po autorově smrti však Ferda a jeho souputníci žili dál…
V roce 2047 lidstvo dokáže překonat rychlost světla. Díky tomu je 64 světelných let od Země objevena v souhvězdí Býka planeta Aldebaran 4, první, která se naší modré planetě výrazně podobá. O pár let později na ni přilétá loď s průzkumníky, kteří mohou radostně konstatovat, že je obyvatelná. OSN brzy rozhodne o její kolonizaci, začíná stavba dopravní lodě a výběr vhodných kandidátů. Takhle jednoduše začíná série Aldebaran, francouzský kasovní trhák 90. let. Příběh se postupně samozřejmě zamotá, a o napětí, záhady a vzrušení tu rozhodně není nouze…
Ondřej Sekora (1899-1967) náleží spolu s Josefem Ladou a Janem Fischerem ke svaté trojici kreslířů, kteří stáli u zrodu českého komiksu. A hned na úvod budiž řečeno, že Sekora jako jediný z nich dokázal vytvořit komiksovou postavu, jež je stále živá, nadčasová a bez problému schopná přizpůsobovat se proměnám našeho světa...
Pětidílná minisérie Smax ze světa TOP 10 potvrzuje povahu světa, ve kterém se první dva díly Top 10 odehrávaly, a kterou jsme mohli vidět i v Lize výjimečných – totiž, že v Moorově světě se setkávají všechny typy fikce. Tentokrát jde o mix superhrdinského a high fantasy žánru. Modravý ramenáč Smax začíná tam, kde v druhé knize Top 10 skončil, a vydává se za svými kořeny…
Komiksové dilema, jak vystrašit, ale nezaříznout dva roztomilé „tedybéry“ Huga a Cecila, řešil na stránkách dětského časopisu Sluníčko v letech 1967 až 1970 Oldřich Jelínek (74), mimořádně úspěšný český grafik, ilustrátor, malíř, karikaturista a žel, také exulant.
Sám Art Spiegelman na otázku, proč si zvolil pro svoje dílo o holocaustu zrovna komiksovou formu a v čem podle něj spočívají přednosti žánru komiksu, odpověděl: „Rozhodl jsem se, že udělám rozsáhlejší komiks, nad nímž budu trávit dlouhá léta. Bylo jasné, že to nemůže být nic jiného než příběh mého otce…“
Snad je v tom touha vyrovnat se Božímu tvoření, nebo naopak překonat vlastní nedokonalost oživením bytosti dokonalé. Postava homunkula, umělé, člověku podobné bytosti potulující se napříč žánry, několikrát zavítala i do exotické krajiny českého comicsu. Seznamte se s dědici rabiho Löwa, těmi, kteří alespoň svou kresbou golema znovu a znovu oživují…
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
