Tintin, sympatický mladý reportér s charakteristickou čupřinou na hlavě, s očima jako trnky, nosem jako knoflík, oblečený tradičně v pumpkách, chrabrý, přátelský, neúplatný a odvážný, si od roku 1929, kdy se zrodil po rukama belgického kreslíře Hergého, získal přízeň, oblibu a obdiv desítek milionů čtenářů po celém světě. Jeho komiksová dobrodružství byla přeložena nejenom do všech hlavních světových jazyků, ale i do tak exotických řečí, jako je esperanština, galicijština, velština, malajština či provensálština. Jen u nás neměl štěstí, a nakladatelství Egmont ČR roku 1995 po třech neúspěšných pokusech ukončilo vydávání série „Dobrodružství Tintina“ pro naprostý nezájem českých čtenářů.
Pokud by měl filmový maniak vyjmenovat pár sci-fi filmů, které podle něj zásadně ovlivnily vývoj svého žánru, zřejmě by nezapomněl na takové tituly jako King Kong, Hvězdné války či Terminátor. Rockový fanoušek by zase jako mezníky rockové hudby bryskně vysypal z rukávu názvy pecek Love Me Do, (I Can´t Get Now) Satisfaction nebo Anarchy in the U.K.. A pravověrný komiksář by měl mezi řadou titulů určitě vyhrknout i toto slovo: Incal.
Přestože Mistr sám již dlouho žádný komiks nevytvořil a nová generace kreslířů hledá svou inspiraci a kreslířské vzory mnohdy více na Západ (či Východ), tak jeho včerejší autogramiáda v pražském knihkupectví Luxor promluvila jasnou řečí. Kája Saudek stále žije v širokém povědomí domácího čtenářstva a s jeho příznivci se pořád musí počítat. Což ostatně sami rázně dali na vědomí.
Jak vlastně převádět komiks na stříbrné plátno??? Podobná otázka hryže neúnavně tisíce buněk najednou mnoha hollywoodským režisérům a stejně tak i producentům, kteří se už po několik desetiletí marně snaží přijít na dokonalý recept pro filmový trhák, z něhož by se dalo dojit jak z acidofilního ptakopyska. Dá se adaptovat dobrá komiksová předloha, což by mohlo znamenat jistou naději na komerční úspěch, ale současně je zde veliké riziko, že pokud se látky neujme nadaný režisérský jedinec s citem pro originál, je jeho vzniknuvší patvar odsouzen k výsměchu a opovržení uražených fanoušků předělávaného fenoménu. Takhle nějak skončilo mnoho zfilmovaných komiksů…
Taky jste si jako malí hráli na kovboje a Indiány? Proháněli jste se po sídlišti s umělohmotnými kolty, akátovými luky a čelenkami z holubích per a snili o tom, že jste skutečnými neohroženými divochy ze severoamerických prérií? Série Yakari, jejíž podtitul zní "Příhody malého Indiána" vám bezpečně pomůže se aspoň na chvíli do těchto časů vrátit…
Společenské změny po listopadu 1989 zahájily novou éru v politické, hospodářské i kulturní existenci našeho státu. Obnovily se dětské a mládežnické organizace a – což nás zajímá nejvíce – knižní a časopisecká produkce, teď necenzurovaná, se předháněla v nabídce. Dříve vycházející periodika měnila název i obsah, objevily se zcela nové tituly. Mnohé z nich už dnes neexistují, jejich vysoké náklady rapidně klesaly, změny v distribuci způsobovaly jejich nedostupnost a nebylo výjimkou vydání pouze prvního a zároveň posledního čísla. Dřívější problémy s cenzurou záhy vystřídaly problémy finanční…
Na konci prvního dílu sebere prezidenta Bankse policie pro údajnou vraždu sběratele mrtvol Šakala. K velkému překvapení Harrisona Bankse jej vlastní sekretářka Kate zapře a ukáže policii na obrazovce jeho dvojníka, o kterém tvrdí, že je pravým prezidentem Golden City. Duo spiklenců doplňuje (nadále tajemná) žena se zeleně svítícíma očima. Ta u nájemné vražedkyně Amber objedná Banksovu likvidaci, jinými slovy jeho zastřelení. Spoutaného Bankse převáží policie na člunu do ústřední věznice, Amber toho využije, shodou okolností však místo Bankse zastřelí policejní doprovod a Banks uniká... ZDE čtěte recenzi prvního dílu Golden City
Za devatero horami a devatero řekami leží město Neopolis, jehož obyvatelé, od nejubožejšího žebráka až po nejzazobanějších boháče a naopak, mají nějakou neobyčejnou schopnost či sílu, zvláštní kostým a specifické povahové rysy. Každý je prostě takovým malým supermanem. Chudáci policajti – musí to mít asi čtyřikrát těžší, než v normálním světě. Jestli chcete nakouknout pod pokličku jejich každodenního života, neváhejte! Mladičká absolventka Robyn Slinger totiž právě nastupuje k místním strážcům pořádku ke svému prvnímu služebnímu dni – 10. okrsek (anglicky Precinct Ten alias Top 10) otevírá své brány…
Pokračujeme v popisu klubáckých komiksů z časopisu Kometa, konkrétně příběhu Walitaka. ZIMNÍ TÁBOR (čísla 21 a 22) je název třetí části, ve které se Walitakův oddíl vydává na zimní táboření v týpí, spolu se spřáteleným kmenem Vran. Čeká je poslední prosincový týden nabitý nejen dalšími indiánskými dovednostmi, ale i rozmary počasí a hlavně rozmanitými hrami a soutěžemi.
Existují komiksy, které nejsou vůbec špatné, ale pak se najednou stane něco, co jejich úroveň, ale především úhel jejich vnímání očima spotřebitele, tedy čtenáře, radikálně změní. Typickým příkladem je romantická adventure Isaac le pirate…
Naučila mně to sestřenka – při prvním otevření knihy volně zalistovat stránkami a ponořit nos do odéru právě osvobozené tiskařské černi. Je to jako seznámení – podání ruky, první dojem, první slova. A EXIT Thomase Otta voní šreklich silně - věřte, že tady je černé barvy opravdu hodně…
Záleží, jakýma očima se na to díváte. Podle „režiséra“ pornografického filmu je celý svět jen o souložení, každý to dělá s každým vždy a všude. Spisovatel sci-fi románů za devíti záhadami z desíti vidí přítomnost mimozemšťanů, a nekonečné odpolední seriály na Nově se nám snaží skálopevně nakukat, že ke štěstí lze přijít jedině setkáním s báječným princem v růžovém Cadillacu. Scénárista série Alpha Pascal Renard je přesvědčen, že celosvětová ekonomika je vlastně kolbištěm pro boj mezi nejrůznějšími mafiemi, CIA a KGB…
Na Internetu se to přemílalo už několik měsíců a ostatně i na našem serveru jsme o tom již vícekrát informovali – Jean Van Hamme končí! Poté, co množství pověstí překročilo únosnou mez, rozhodl se jim slavný scénárista učinit přítrž otevřeným prohlášením v belgické televizi a na stránkách 52. čísla časopisu Bodoi.
Conqueror Worm je zatím poslední dobrodružství rudého ďábla s uřezanými rohy a pancéřovou pěstí. Hellboy si za docela krátkou dobu své existence, tedy od roku 1994, kdy vyšel první sešit čtyřdílné série Seeds of destruction (česky Sémě zkázy), dokázal vybojovat místo mezi největšími hrdiny komiksového nebe, a každý jeho nový příběh je netrpělivě očekáván davy fanoušků. Ten poslední vycházel v sešitové podobě na konci roku 2001 a posléze se objevil ve své knižní podobě.
„Tím, že nakladatelství Delcourt svěřilo nový odbor zaměřený na kreslené seriály asijského původu společnosti Akata, udělalo první krok k vytvoření ideálního katalogu mang“. Těmito slovy zmíněné nakladatelství na začátku letošního roku oznámilo, že v červnu vyrukuje s novou edicí, která bude surfovat na módní vlně mang.
Následující přehled nabízí všechna Asterixova dobrodružství tak, jak vycházela ve francouzském originále a příslušná česká vydání (obojí s udáním vydavatele a roku vzniku). Tuzemská alba jsou navíc doplněna náhledem obálky a případným linkem na naši recenzi.
Ta aktualita začínala nějak takhle: „Bez velkých fanfár a oslavných gest se koncem prázdnin objevilo i nové číslo fanzinu Sorrel.“ Takže: je čas na nějaké to oslavné gesto. Se zdviženým obočím a otázkou na rtech, ovšem…
Sestoupit do prehistorie 30 let starého klasického ábíčkovského komiksu není až taková nuda, jak by se na první pohled zdálo. V případě seriálu Zajatec ptáka Mauk z roku 1971-72 je „archeologický průzkum“ zajímavý i tím, že jde o předěl, respektive tečku za „první zlatou érou“, vymezenou baj voko Zajatci Thorů (1966) a Dobrodružstvím Thuvie z Ptarhu (1971). Mauk je narozdíl od nich první reakcí na normalizaci, i když nutno říct, že nejsnesitelnější. Jím také skončilo období hledání a příprav a situace uzrála pro „Příchod Kobíků“.
Komiks jako názorná ukázka toho, na jakém principu funguje podnikání? To musí být asi pěkná nuda… Ovšem ne v případě, pokud se ho chopí osvědčená tvůrčí dvojice Goscinny & Uderzo a přetaví nezáživnou teorii do vysmáté podoby 21. pokračování Asterixových dobrodružství.
Konec osmdesátých let byl ve znamení politického uvolnění. To mělo příznivý vliv i na kulturu, takže ve filmu, hudbě a literatuře se začala objevovat jména a žánry do té doby málo frekventovaná či zcela zakazovaná. Dětské časopisy zpočátku nenápadně, později razantně měnily svou tvář. Významným prvkem této změny se stal čtenáři vyhledávaný kreslený seriál. Dalším krokem, odrážejícím nové poměry (zejména po pádu komunismu), byl vznik magazínů a časopisů, zaměřených pouze na komiks. Začněme tedy v osmdesátémdevátém roce, který je nejen pro naše vyprávění velmi důležitý.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
