„Píše se rok 50 před Kristem. Celá Galie je okupována Římany... Celá Galie? Kdepak! Jedna vesnice, ve které sídlí neporazitelní Galové, nadále odolává uchvatiteli. A život legionářů v okolních posádkách a opevněných táborech není vůbec snadný ...“
Tak se mi pěkně upřímně podívejte do mojí virtuální zřítelnice a hezky popravdě odpovězte jakého komiksového hrdinu, který si tak nějak z rodičovského hlediska nejblíže tyká s Peklem, znáte. Hellboy? A přitom je ten bezrohej parchant tím, kdo do toho má nejmíň co mluvit. Pokud jde o záležitosti Pekla je totiž úplně out a tím pravým pro tenhle džob je jednoznačně Zplozenec. Spawn...
Vydavatelství Egmont ČR zůstávalo dlouhou dobu komiksově jakoby v pozadí – alespoň z pohledu pravověrných komiksářů. Avšak v souvislosti s vydáním prvního dílu Nikopolské trilogie a oznámením vydání Saudkova Arnala mi to nedalo a vypravil jsem se za šéfredaktorem Egmontu Stanislavem Kadlecem. Ten ochotně odpověděl na mé dotazy a vysvětlil i několik – možná obecně netušených – souvislostí a faktů…
V této části recenzního (nebo spíš "profilovacího") maratónu si představíme třetí a čtvrté album série Sillage. Zápletka se nadále zamotává a atmosféra houstne, mnoho nebezpečí a překvapení ještě čeká naši statečnou Nāvis...
Profil prvních dvou dílů série Sillage si přečtěte ZDE.
V devátém pokračování našeho seriálu o seriálech se úvodem vrátíme na počátek 80. let na neoficiální časopiseckou scénu, kde mnohdy vál svěží vzduch. Podíváme se také za hrdiny kreslených příběhů, které skoro celých deset let vycházely na zadní straně týdeníku Sedmička pionýrů...
Zpracovat komiks podle literární předlohy není, na rozdíl od filmu, praxe právě používaná. Scénáře ke komiksům vznikají v naprosté většině jako úplné originály – byť stříbrným plátnem silně inspirované. A přitom knihy ostrovního fenoména Terryho Prachetta ze série Úžasná Zeměplocha ke komiksovému ztvárnění vybízí stejně jako vnadná děva k chlípným choutkám. Tímto nelichotivým stavem se zřejmě nechal vyprovokovat Radek Sedlák, tvůrce komiksu Mort.
Na počátku byla dvě slova a ta slova byla u Durham Red a ta slova byla Durham Red. Co? Čemuž na tom nevěříte, malověrní? Tak poslyšte, co vám pravím. Nahlédněme spolu skrz nesčíslné eóny a éry času, skrz nesčetné epochy lidstva a pohleďme na tu, kterou jsme v tomto století znali jako Brite Red. Její život se svou délkou rovnal deseti tisícům lidských životů. Byla válečnicí, královnou, bohyní. Znala velkou lásku i bolest… a osamělost. Před mnoha věky byla svatou nazývanou Scarlet (Šarlat). A ještě před tím byla Durham Red. A tady to všechno začíná. Věk kdy… se zrodil anděl a země se zbarvila krví. Věk Durham Red a The Scarlet Cantos. Věk šarlatových zpěvů.
Jarmark nesmrtelných je první částí trilogie Nikopol, která vyšla ve francouzském nakladatelství Dargaud v roce 1980 pod názvem La Foire aux Immortels (Jarmark nesmrtelných). Třetí díl Froid Équateur (Chladný rovník) 1992 byl dokonce oceněn jako „Kniha roku“ ve Francii, a to jako vůbec první(!) komiks v historii jejího udělování...
Název, který by jaksi ani nepotřeboval dalších komentářů - člověk by snadno očekával patřičně tvrdou detektivku se zápletkou kolem snuffu, nějakých těch 8 mm v komiksové podobě. Ba ani stylově černobílá kresba na první pohled příliš nepřitáhne. Ale pozornejší pohled na levou nožku dámičky na přebalu a tu a tam se v zornici mihnuvší podhled nebo sympatický kresebný detailík už pozornost přilákají. Tak se nechte...
Nāvisino postavení v Armádě je velice specifické a to z mnoha důvodů. Abych však pořád nechodil kolem horké kaše a neskákal od jedné věci k jiné, proberme si radši jednotlivé díly série a doberme se tak všech informací v pořadí, v jakém je dostává nic netušící čtenář. Úvod do problematiky série Sillage si přečtěte ZDE.
Kurs pro muže aneb Jak se stát ženou (rozuměj dokonalým) – Lekce první: Pochopit, že fotbal je jenom hra a Ronaldo je kretén (500 hod.). Vyděšeni? Tak jen klid, o fotbal tu tentokrát (vím, je to podlé) nejde. Dnes bude řeč o jiných hráčích a jiném sportu. Sportu pro opravdové gentlemany a skutečné dámy. Sportu, v němž se zachraňují světy a za selhání se platí vlastní smrtí. Sportu těch nejpřísnějších pravidel, osobní statečnosti a vytříbené elegance - kolonizaci, dobývání, drancování a obrany Impéria. Sportu, pro který se hodí jen ti nejlepší z nejlepších. Nejznámější z nejznámějších. A jen proboha neříkejte, že takový fotbalisty neznáte. Protože to by vaše učitelka literatury nejspíš nemusela přežít. Takže se seznamte. Vaše „družstvo“ totiž právě nastupuje. Góóól…
Posledním komiksem tohoto zaměření ve Svobodném slově byli RYTÍŘI SOPKY (text M. Procházka, kresby M. Novák), který vyšel ve dvou na sebe navazujících příbězích (1972-1973). Na začátku stojí dva kamarádi, tentokráte Tonda a Kamil. Při hledání nerostů na hoře jménem Sopka objeví jeskyni, ve které se za II. světové války skrývali partyzáni a začnou tak rozplétat historii oněch let.
Spider-Man, měkejš; Spider-Man, hláškařící ukecanej teenager; Spider-Man, prostě nic pro vás. Jó, dokud jste „–teen“ tak ještě možná jo, ale jakmile jednou definitivně odložíte své oblíbené dupačky, tak se ke klasickému Spideymu dotlačíte už maximálně jen když vám z komiksového absťáku teče mozek do houbové polívky. A má tady snad někdo něco proti tomu?! Houbová polívka s mozkem je chuti vynikající a Spider-Man pro teenagery. Takový je světa běh a Spideyho místo ve Všehomíru. Jenže ne každému běh vesmíru vyhovuje. A od toho jsou tady revolucionáři, Ripleyová a komiksoví autoři. A právě o nich, přesněji o komiksových autorech a ještě přesněji o jednom jejich extra vydařeném příslušníku, se budeme bavit zrovna dnes. Takže gilotinu sem!
Pohádky navzdory dějinám. Jeden z nejpodivnějších a nejoriginálnějších, ale zároveň nejméně průhledných a obeznámených počinů letošního roku. Geometricky čistý čtvercový formát, magické datum vydání, dokonalý počet stran, elegantní cena – to vše zaobalující meandrický scénář ve svérázné kresbě, podepsaný v komiksu doposud neprovařeným jménem, a ještě navíc pseudonymem. To přeci jen vzbuzuje otázky… A několik z nich padlo v tomto rozhovoru s autorem Pohádek, Jaroslavem Hořkým…
ZDE si přečtěte recenzi Pohádek navzdory dějinám
Možná ten pocit taky znáte: Člověk prostě někdy jen tak jde, něco ho uhodí do očí a on tomu okamžitě propadne. Nestává se to moc často, ale o to opravdovější taková láska potom je. Mně se to stalo v okamžiku, kdy jsem poprvé otevřel první album série Sillage a od té doby na tento skvost francouzského komiksu nedám dopustit. Dovolte mi proto, aby vás s mojí láskou blíže seznámil.
Zasoutěžte si o jeden výtisk alba Zázračná hvězda, který věnuje vydavatelství BB Art. Vždyť vyhrát je tak snadné: stačí správně odpovědět na naši soutěžní otázku.
Počátek období, kterému se budeme věnovat, je poznamenán ztrátou samostatnosti a svobody jednotlivých dětských organizací. Všechny se musely uchýlit pod hlavičku PO SSM nebo oficiálně ukončit činnost. Mnohá jména se stala nežádoucími a opět mezi nimi nechybí J. Foglar. Přesto první roky sedmdesátých let paradoxně znamenaly pro ctitele kreslených seriálů pravé žně. Každý dětský časopis věnoval stránku i více svébytnému světu komiksu, ani magazíny pro dospělé nezůstaly pozadu. Seriály uveřejňují i sobotní přílohy novin. Pravdou je, že klubácká tématika se objevila jen v některých.
Na úvod chtě nechtě musím zdůraznit informaci, která je nasnadě – Velká kniha komiksů 2 (stejně jako její předchůdkyně) funguje pouze jako nostalgická záležitost, svědectví o době svého vzniku. Nemá sebemenší smysl zkoušet ji poměřovat nároky, které jsou kladeny na komiks v současnosti, jelikož žádný z otištěných příběhů (s výjimkou jediného, o kterém se později zmíním) by u takové zkoušky neměl šanci uspět… ZDE si přečtěte recenzi na Velkou knihu komiksů 1
Probudíš se. Pomalu a bolestivě. Hibernace přeci jen není žádná sranda. Probudíš se, a nic si nepamatuješ. Všude kolem tebe jsou samé trosky. Zničené pozůstatky vyspělé technologie a těla těch, co neměli takové štěstí a z hibernace se už nikdy neprobudí. Nic si sice nepamatuješ, ale máš takové tušení, že to cos zapomněla, asi nebylo nic pěkného. Takže co teď? Oblékni se, vezmi si samopal a běž? To by mělo být ono, ale… ale ty nejseš žádná Charity Lairdová, jsi Druuna a tvoje zbraně spočívají v něčem jiném. Takže se snad ani moc neoblíkat; čím míň tím líp, no ne? ZDE si přečtěte recenzi první česky vydané Druuny
Téměř s nulovou propagací a jí adekvátním ohlasem rozeběhl se s večerem 6. září druhý festival komiksu, tentokrát na Vltavské a zcela a výhradně v režii nakladatelství Divus. Nakolik to v divusovském duchu, jehož svéráz je proslulá nejen v „uměleckých“ kruzích, byl ještě „festival“ a nakolik „komiksu“, posuďte sami…
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
