O úskalích u nás poněkud opomíjeného, o nic méně však důležitého comicsového řemesla jsem si digitálně popovídal s jedním z mála českých „písmenkářů“, kteří se za svou práci nemusí stydět, a tudíž jejich jméno může vejít ve známost: David Horák aneb „Jak mi bylo dobře, když jsem byl anonymní letterista…“
Rozhodně největší podíl na tvorbě komplexního výrazového „jazyka", obecného obsahu a formy kreslených seriálů má poslední z univerzálních mezinárodních slohů - secese. Tento směr, za jehož rozmachu vlastně comics ve své první oficiální podobě vznikly, ovlivnil nejen jejich výchozí situaci, ale působí na jejich utváření dodnes.
Ve svém „normálním“ životě vysokou školou odkojený slovenský grafik se zálibou v netradičně (často linorytem) tvořených „poněkud“ znepokojivě působících obrazech. V comicsu pak zastánce vážně pojímaných a psychologicky vymakaných děl, z nichž si čtenář i něco odnese. To vše v bohatě šrafované, temné a ostře nalinkované kresbě, která je všechno jiné než líbivá či fádní. A s postavami, na které nezapomenete. Troufnete si na Branko Jelinka, autora Oskar Eda, comicsu, který v budoucnu vyjde i u nás?
Abych pravdu řekl, trochu jsem si celou sérii crwavých Spidermanů tématicky rozdělil. Takže nejdříve díly 1 až 7, a až poté 8 až 17. Čísla 12 a 14 budou zrencezovány samy o sobě, protože se jedná o speciály: ponuré Masky (č. 12) a X- men (č. 14). Takže: při frekvenci, s jakou se na nás Spidey vrhá, zaslouží si, abychom se zas jednou vrhli na něj…
Fakt, že nejlepší erotičtí kreslíři jsou Italové, vás asi moc nepřekvapí. Platí to od porna nejdrsnějšího ražení až po to s přízviskem „umělecké“, kterému se podařilo prorazit do nejširšího čtenářského povědomí, názorně tak demonstrujíc současný postmoderní svět, pro nějž už neplatí dřívější nálepky „nízkého“ a „pokleslého“. Právě do tohoto ranku pak bezesporu patří i skutečný král „vysoké erotiky“, Milo Manara. Ostatně kým jiným začít recenzní sérii erotického comicsu, než právě jeho nejslavnějším dílem, v němž se harmonicky snoubí všechny základní ingredience jeho úspěchu, než Le Déclic?
Možná nejpoetičtější z prezentovaných tvůrců s elegantní, jakoby melancholickou, staromódní kresbou, a s příběhy nezaměnitelné příchuti zanikajících časů galantnosti a poctivých dobrodružství. Stvořitel světů s jemnou, pomalu budovanou atmosférou, ležících mimo náš současný čas a prostor, přesto však plných lehkého humoru a parodie. Čtení pro pomalu se smrákající večery, petrolejové lampy a již minulá desetiletí první půlky 20. století. Pavel Čech. Čtěte a kochejte se.
Ačkoli Sovětský svaz už nějaký ten pátek patří do učebnic dějepisu, někdejší hlavní rival Spojených států stále jitří fantazii některých komiksových tvůrců. Díky tomu vyšel v dubnu 2003 první díl třísešitové minisérie Superman: Red Son jako součást prestižní řady Elseworlds nakladatelství DC. Autorem scénáře je známý skotský autor Mark Millar (Ultimate X-Men, The Ultimates, Swamp Thing, The Authority), výtvarnou podobu mají na svědomí Dave Johnson (WildCATS, obálky 100 Bullets) a Kilian Plunkett (Unknown Soldier).
Není snadné postihnout a zhodnotit vztah comics a surrealismu - nikoli proto, že by snad tyto oblasti měly málo společného; naopak, je evidentní, že mnohé jejich projevy se prolínají - potíž je spíše v kvantitě rozmanitých surrealistických forem a značné šíři možného výkladu myšlenkového obsahu těchto projevů...
Mezi ostatními kreslíři tvůrce s bezkonkurenčně největším množstvím dokončených comicsových stránek na svém kontě a tomu odpovídajícími zkušenostmi. Autor neobávající se dlouhých příběhů. Výtvarník originálně přetvářející fantasy reálie a bytosti do zcela svébytného vizuálního i příběhového koktejlu. „Fantasy buldozer s vtipem a šarmem“, to je Tomáš Jirků.
Dokážete si představit Loba v Gothamu? Pro chudáka starouše Batmana to musí být, řekl bych, docela slušnej nátěr. Nabízí se přirovnání. Lobo v Gothamu, pitbul v mateřké školce, Godzila na pláži plné lidí. Jediná věc, která je jistá. Míla má emu. Emu klove Míle oči. Lobo má maso. Maso. Co říct víc, když tuhle prasárnu nespáchal nikdo jiný, než Šimon Bisley. Pořádnej flák na vás letí z každé stránky, obracíte stránky a krev vám teče po nohách. To si totiž Lobo hraje na Batmana. A Batmanovi se to zrovna dvakrát nelíbí...
Je konec 20. století. (Ano... jistě....vím, že už je to za námi a že teď už máme třetím rokem století jednadvacáté, ale uznejte, dívat se do budoucna z poloviny dvacátého století je možné také natolik krátkozrace, že zmíněné budoucno je rychle pryč a stává se minulostí, nota bene minulostí, která nikdy nenastala, atd.) Tak tedy: je konec 20. století. Lidstvo ohrožuje neznámá a nezvládnutelná virová choroba s typicky komiksovým pojmenováním Velká pohroma. V obavách o další osud celosvětové populace nedokázali pozemští vědci vymyslet nic lepšího, než vyslat do kosmu ve dvou oddělených schránkách dvě bytosti opačného pohlaví: mužného a nebojácného biochemika Christophera Cavalieriho a křehkou blondýnku Valérii Haureleovou. Trajektorie obou schránek byla zvolena tak, aby každých 25 let zkřížily dráhu Země…
Autor svým projevem silně se vymykající všemu, co jsme si dosud s comicsem (alespoň v našich krajích) zvykli spojovat. Nezaměnitelný na první pohled. Netradiční techniky (koláž) se u něj pojí se stejně netradičním ztvárněním světa a jako břitva ostrým pohledem na realitu našich životů. Včera výtvarník vzešlý z graffiti scény ovlivněný neoexpresionismem natlakovanou novou avantgardní comicsovou vlnou, dnes již tvůrce neotřesitelně směřující k svému osobnímu vyhraněnému stylu. Co vám brání číst dál a utvořit si vlastní názor?
Hellboy se v našich krajích objevil už několikrát, a pokaždé nám ukázal nějakou svou dosud neznámou stránku. I tentokrát, ve svém druhém samostatném booku, předvádí tvář trochu odlišnou od těch předchozích. Po úderně vytvrzené atmosféře kraťasů a akčně-lineárně-retrospektivním Sémě zkázy tentokrát přichází s explozivně natlakovaným papiňákem, až po okraj narvaným spoustou mytologických bytostí, nápadů, dějových odboček a neutuchající akce jen jen připravené vás pod sebou pohřbít jak přílivová vlna. Co z toho ale vlastně plyne, to už je na delší povídání…
Neoficiální šeptanda, oficiální recenze, tuny náznaků a spousta propagace. To a mnohé další bylo s touto sérií Alana Moora spojováno během posledního minimálně roku stejně nerozborně, jako pěstní klouby a nosní přepážka. V mnohých tak jistě tato mediální masírka vyvolala neotřesitelný dojem, že tahle věc bude bomba, a to pokud možno aspoň neutronová. Jenže možná za to může příliš napumpované očekávání, možná, že taky každý pes jiná ves - každopádně Top 10 je fenomén mnohem komplikovanější a mnohovrstevnatější, než jak nám byl dosud prezentován. Fenomén, který stojí za rozbor.
Jaká je komerční souvislost současných seriálů s egyptskými knihami mrtvých? Byl Traján prvním superhrdinou? Opisují Američané z koptských spisů éry raného křesťanství? I na tyto otázky dává odpověď diplomová práce Bohumila Fencla, kterou pod názvem Comics - Kreslené seriály, jejich historie a současnost z hlediska obsahu a formy a jejich didaktické využití obhájil v roce 1992 na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Slyšte slova stvořitele manhattanského detektiva Mr. Sweeta a krásné Sheily, slova muže, který zámořskou superhrdinskou kohortu neváhá nazývat "věčnými panici" - Komiks.cz přináší první, sedmidílný seriál z této práce, zabývající se vztahem komiksu a tzv. Umění...
Jste ve správný čas na správném místě, protože právě dnes, tedy 19. května 2003, začíná na serveru Komiks.cz soutěž, ve které můžete vyhrát nejnovější titul z produkce vydavatelství Comicscentrum(jeho prodejna se nachází ve Štěpánské ulici v Praze).
V comicsu jsou dva druhy kreslířů. Jedni se pohybují po již vyšlapaných stezičkách výtvarných technik a zaběhaných vyprávěcích postupů, a snaží se (a nebo taky ne) co nejvíce zdokonalit již vyzkoušené. Ti druzí ale rádi vyrážejí do neprobádaných a nebezpečných oblastí, kam noha comicsového výtvarníka dosud nezabloudila; hledají nové cesty, témata a přístupy, mění styly, formy a techniky, a vůbec jsou v této oblasti takovými nezištnými prospektory, kteří prorážejí cestu svým kolegům. Autor, kterého vám představujeme dnes je jedním z nich: Tomáš Kučerovský. Podívejte se na něj!
Za krátkou dobu svého působení na konci devadesátých let rozjelo nakladatelství Barlow Comics vydávání čtyř řad francouzkých komiksů. Vedle dvou nepříliš kvalitních (Prince noci a Duranga) i dvě, které byly zábavné a kvalitativně převyšující průměrné série, jež dnes chrlí podobně zaměřené nakladatelství BB art. První z nich byla Polární hvězda, tajemný příběh odehrávající se ve středověké Francii. Tou druhou je pak špionážní thriller taktéž s tajemným pozadím, série z dílny Jeana Van Hamma a Williama Vanceho XIII. Právě její čtvrtý díl s názvem SPADS se nedávno objevil na knihkupeckých pultech…
Lidé zapomínají. To je holá pravda. A ze zapomínání vyrůstá nevědomost, a ta je zase hlavním důvodem známého citátu o „historii, co se opakuje“. A teď zapátrejte v paměti: proč je u nás na tom comics tak špatně? Že by to bylo komunismem? Správně. Takže už máme jasno v tom, co si zopakovat nechceme. Tudíž znova. Historie se opakuje, protože lidé zapomínají. Proto je nutné ji občas oživit. Proto si dnes povíme o comicsu, který nejen že by neměl chybět v knihovničce každého správného antikomunisty, ale ani žádného rozumného a soudného člověka. Partie de Chasse. Comics, který vás přinutí nezapomenout.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
