Po zdařilé sérii Preacher se autorská dvojice Garth Ennis a Steve Dillon vrhla na neméně ambiciózní projekt Punisher, který měl vrátit zašlou slávu dalšímu z klasických marvelovských hrdinů. Původní postava Punishera se poprvé objevila v roce 1974 v sérii Amazing Spider-Man (#129) a slavný návrat přišel o šestadvacet let později v edici Marvel Knights určené pro starší čtenáře…
Padají lustry ze stropu. Tříští se okna. Vzácné vázy se rozbíjejí při
pádu z krbu. Odie odlétává o několik metrů dál po mohutném nakopnutí.
A Jon se jen ptá sám sebe "Proč jsem si pořizoval kocoura?".
Cítíte vůni lasaní? Slyšíte půlnoční kočičí koncert na plotě? Ano.
Garfield je tu. Konečně.
V současné době hledá mnoho filmů předlohu či náměty právě ze světa komiksů. Za poslední tři nebo čtyři roky jsme měli možnost shlédnout velkou spoustu takovýchto děl - někdy pochybné úrovně, jindy kvality vyšší. Zdá se, že čím více se podobných filmů točí, tím méně těch opravdu hodnotných se k nám dostane. Pokud by to mělo platit i v budoucnu, nechť nás ochraňuje vyšší moc. "Komiksových" filmů se na nás totiž řítí doslova lavina...
Mot vydá Mattottiho a Kramského Kraj přízraků! A bude to učiněná bomba, která rozčeří stojaté vody českého komiksového trhu, bude to hyperhit, komiks s nejneuvěřitelnější kresbou u nás, bude to v nejlepším slova smyslu ideální nástupce Pixyho a Exitu, dvou moťáckých úspěšných titulů z minulých dvou let. Tahle fáma už pár měsíců cloumá českým komiksovým národem jak rozzuřený otec se svým pubertálním synkem. Fáma? Nesplnili snad Stable s Němečkem někdy něco, co slíbili? Zkusme to odhadnout v malé ochutnávce… Tady je Doctor Jekyll & Mister Hyde.
Co se vlastně přihodilo před dvaceti lety v noci na 3. srpna? Není to vůbec nic příjemného, co se Třináctka dozvídá z deníku Zachariáše Hattawaye! I v tak idylickém horském městečku, jako je Greenfalls, totiž řádí Ku-Klux-Klan a jeho dosud žijící členové mají na svědomí smrt jeho otce (nebo snad údajného otce?) Jonatahana Fly. Hra na jména však pokračuje a my se na straně 22 alba dozvídáme…
Když mi svého času zavolal Viktor Janiš a chtěl vědět, zda mám po ruce nějaké vydání Poeových povídek obsahující dílko Na slovíčko s mumií, věru jsem netušil, co bude následovat. Viktor pracoval na překladu Ligy výjimečných, skvělého komiksu od Alana Moorea, a hned na přebalu mu u okraje kruhového obrázku čouhal shluk drobných písmenek: OUNT ALLAMISTAKEO...
Na začátek této recenze se Vás zeptám, zdali Vám chutnala první cigareta a zdali jste jí vykouřili až do konce…? No já si myslím, že nechutnala, a také, že Vám bylo hodně blbě a možná, že jste i vyzvraceli kaviár, co jste na párty ukradli svému otci, když si zrovna ve chvíli volna četl nějaký sexy komiks… Mě nechutnalo první žváro stejně jako Vám, a totéž se dá říct o Alvinu Norgem. Ale cigára se stejně tak nějak pomaloučku vnutí, tak proč ne on?
Přichází k nám další díl populární francouské vesmírné série. Vrací se
šarmantní Nāvis i Meteor, mohutný komplex tisíce vesmírných lodí.
Navíc se naplňují předpovědi odborníků. Podle nich měl hyperaktivní
scénárista Jean-David Morvan přitlačit v následujících dílech na pilu
a příběhy měly být syrovější a tvrdší. Oproti druhému dílu se to
vyplnilo stoprocentně...
Čím starší číslo, tím vyšší sběratelská hodnota. To je stará, známá pravda o „sešitech z knihovničky Čtyřlístku“, kterou jsme v dobách našeho dětství ctili nade všechno. Od stovky nahoru nic moc, šedesátky a sedmdesátky celkem solidní, pod třicetdevět ceněná sběratelská záležitost a Prvních nečíslovaných dvanáct? Málokdo je vůbec četl, sotvakdo uměl vyjmenovat jejich názvy a majitel alespoň jednoho z nich byl bez váhání zvolen předsedou třídní samosprávy. Všechny pěkně pohromadě vydalo nakladatelství Čtyřlístek loni před Vánocemi.
Pohledů na snad nejdéle vycházející původní český comics může být několik: snad málokteré české dítě posledních čtyřiceti let zůstalo třeskoprskou čtveřicí nedotknuto – a tak je možné právem Čtyřlístek označit za pilíř domácího comicsu. Ale…
První tři čísla má za sebou fanzin BEDEMAN, vydávaný naším serverem. Následující rekapitulace není recenzí, nýbrž stručným přehledem toho, co BEDEMAN svým čtenářům nabídl a kam (možná) směřuje…
Čekali jsme na ní. Chtěli od ní zázraky. Chtěli, aby spasila naše duše a dala nám něco, co jsme dosud jen marně hledali. Její legenda rostla a s ní i naše očekávání. Co lze čekat od kultu? Co lze čekat od Vrány? Bude to zklamání? Bude to extáze? Bude to šílenství? Mé jméno je Láska a budu vám vyprávět jeden příběh. Není moc veselý, právě naopak, takže si pozveme i sestřičku Smrt. Ten příběh je o mně, jedné dívce a Erikovi… a Vráně. Navíc vám mohu slíbit jen jedinou věc. Bude to bolet… Takže, kdo má koule, tak se mnou. Ostatní necháme zemřít. Let´s go! Více o Vráně:soutěž, Vrána – legenda, kult, mýtus, mytologie, fenomén…
Vrána je jednou z komiksových událostí roku. Přijměte proto jedinečnou nabídku získat ji zdarma. Vítejte v zahradě utrpení, v žaláři smutku, v království zoufalství. Vítejte v předsálí smrti, kde za zvuků temného žalozpěvu čeká Erik, aby pomstil smrt své snoubenky Shelly. A dole pod černým křeslem se válí jeden zapomenutý výtisk knihy Vrána, pokrytý hustou vrstvou prachu a zastříkaný rudou krví nevinných. Máte šanci… za pár týdnů bude možná patřit někomu z Vás… Více o Vráně: recenze, Vrána – legenda, kult, mýtus, mytologie, fenomén…
Světla sálu zhasla úplně a z velmi širokého plátna začala na mé sítnice pronikat záře. Konečně! Přes hřbet se mi sklouzl mráz. Konečně uvidím druhý díl kultovního sci-fi Matrix. Tak mnoho se o něm psalo! Tak mnoho se o něm četlo! Tak mnoho se kolem jeho děje tajilo! A teď se má před mými zraky ta legenda zjevit v celé své kráse... A pak mě zelenkavý a velmi působivý titulek s názvem filmu uvedl do jiného světa. Do světa plného samoúčelnosti, nabubřelosti a nudy...
Pixy Maxe Anderssona byl skutečnou bombou na tuzemském trhu; parní válec, který zvalchoval dosud krotké vlny domácího comicsu; byl to první skutečný undergroundový comics (tedy comix) u nás. Zahnízdil se v mnoha myslích. A ty se teď konečně dočkaly nášupu. Další várka Maxovy ojedinělé bizarní nápaditosti je totiž konečně tu. Tentokrát ještě masivnější než dřív a až po okraj narvaná takřka vším, co kromě Pixyho dodnes stvořil. Je to skutečný Kontejner. Myslíte, že stojí za to si ho zasunout do jaderných pecí vašich srdcí? Tak pojďte za mnou pokud se nebojíte… A nebo bojíte?
Avizované dvouměsíční čekání se téměř nedalo vydržet. V mé hlavě se rodilo tisíce otázek, které posléze zase skomíraly, když jsem je nedokázal nakrmit odpověďmi. Jaká bude nová Crew? Bude opravdu (konečně) vycházet pravidelně? Opravdu nám naservírují takovou nálož skvělých comicsů? Zlepší se přece jenom pokulhávající grafika a korektury?
Co udělá renomovaný a navýsost originální komiksový scénárista a kreslíř, když se dozví, že má rakovinu a ani léčba na špičkové švýcarské klinice mu nedává naději? Namaluje poslední komiks. Majestátný, bilanční, poznamenaný bolestí, v mohém připomínající konec sám...
Jednou z vlajkovích lodí evropského comicsu je bezpochyby Asterix, stvořený nezapomenutelným francouzským tandemem Goscinny-Uderzo. Comics, který si vydobyl slávu a proslulost téměř po celém světě (vychází ve více než čtyřiceti zemích), o jehož úspěšnosti svědčí nejen animované filmy na motivy comicsových sešitů, ale dokonce i dva celovečerní hrané filmy s hvězdným obsazením. A asi nejlepším důkaz Asterixovy slávy jsou plastové asterixovské postavičky v kinder vejcích :)
Před jedenatřiceti lety se na zadní straně Sedmičky pionýrů mihlo 13 pokračování kubánského komiksu Elpidio Valdés, převzatého z bratrského časopisu pro mládež Pionero, z ročníku 1970. „Kuba? Boj za svobodu?“, nadávali tehdy čtenáři na zjevný propagandistický tah. Jenomže brzy zmlkli – komiks měl švih, jednoduchou, ale vyzrálou kresbu a navíc nepodkuřoval Fidelovi, nýbrž mapoval osudy kubánských guerril na pozadí americko-španělské války z konce 19. století.
Když už jsme v recenzi Velké knihy onálepkovali akademického malíře Gustava Kruma jako znamenitého ilustrátora, který spíše než komiksy vyráběl bohatě ilustrované digesty z děl světové dobrodružné klasiky, nemůžeme pominout ani jiného protagonistu této metody – malíře a ilustrátora Karla Tomana (1931-2000).
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
