Odporný Mangusta je opět na scéně! Je připraven za každou cenu a všemi prostředky zlikvidovat Třináctku! Udělá však tentokrát chybu a najme si ke špinavé práci nájemného vraha Kerna; ten ale na tým Třináctka + major Jonesová (ano, z poručíka se stal major) zřejmě nestačí…
Ne, Moebius není Arzach, ani Arzach není Moebius. Moebius je pseudonym francouzského komiksového kreslíře Jeana Girauda a Arzach je název jeho podivuhodného alba. Hrdina, který v tomto albu vystupuje by se sice mohl jmenovat také Arzach, ale docela dobře by to mohl být i Harzack, Harzac, Harzak, Arzak nebo Arrzak. Ve svém vesmíru se přemisťuje převážně na bílém ptáku, na hlavě nosí charakteristickou kuželovitou čapku a bývá vyzbrojen nebezpečnou dýkou, vězící za opaskem. Povahy jest chmurné až sveřepé...
Podle výroční zprávy, jejímž autorem je Gilles Ratier, hlavní sekretář ACBD (Asociace komiksových novinářů a kritiků) byla pro rok 2002 charakteristická „rozmanitost žánrů a nakladatelství, vydávané komiksy pocházejí z různých zemí, různé jsou způsoby prepublikace komiksů a rozmanité jsou i jejich ceny“. Podívejme se na ni společně blíže a především z pohledu českého čtenáře si řekněme, jaké zajímavé údaje obsahovala. Naprosto zásadní článek pro úplné pochopení toho, co komiks ve Francii znamená… Jak to vypadalo v roce 2001? Čtěte ZDE
Jméno Comics Centrum si možná většina z vás hned napoprvé nebude schopna někam zařadit. Proto tedy vězte, že se jedná o ideologického nástupce vydavatelství Calibre, po němž tato firma přebrala i část jeho (spolu)pracovníků a také plánovanou produkci. Toto pondělí 3. 2. 2003 se v nedávno otevřené prodejně konal křest jeho první publikace...
Koncentrační tábory, židovská konta ve Švýcarsku, smrt cifršpiónského vyděrače a nejasná minulost, ukrytá za chladnými miliardářskými brýlemi – to je úkol hodný agenta Maxe! Bělovlasý sekáč v černočerném Porsche se vrací, a dojde i na Wagnerovu operu!
Jan Fischer kreslil příběhy Rychlých šípů (dále jen RŠ) často na poslední chvíli – kromě RŠ měl ještě spoustu jiných zakázek. Na kvalitě kreseb to vůbec není poznat – ty jsou výborné, ale projevuje se to v některých drobnostech, které si Fischer nehlídal (např. jednou mají dveře kliku nalevo a v dalším obrázku napravo). Nepřesnosti se objevují i v příbězích dalších kreslířů – Václava Junka, Bohumíra Čermáka a Marko Čermáka. Nicméně bych rád podotknul, že tato různá opomenutí kreslířů kvalitu RŠ rozhodně nijak nesnižují. Číslování příběhů jsem převzal z nového kompletního vydání RŠ od nakladatelství Olympia. Dnes se zaměříme na chybičky v příbězích číslo 103 až 131.
Kult by sám o sobě nebyl kultem, kdyby nebyl zvenčí rozvíjen a přiživován životadárným proudem nafukování, přikrášlování a roztrubování. Všestrannou péči a nemalé investice totiž nepotřebují jen ženy, ale – zvláště, pokud je žádán obstojný finanční efekt – i zbožňované komiksové série. A že ve Francii či Belgii patří komiks k hýčkaným dojnicím, o tom na první pohled přesvědčuje třinácté album prokleté série XIII. nazvané The Mystery – L´enquete.
Horror, to je vždycky konfrontace s vlastním strachem – ulehčení od obav, které díky předestřenému příběhu můžu zažívat jen jako. Ne tak Steven. Ten, jehož děsilo už jen hrůzostrašné vyprávění, se náhle dostává do centra podivností a hrůz, které čekají na každé jeho slovo a každý jeho pohyb…
Třináct je prý nešťastné číslo. Ovšem jak pro koho. Pro muže, který má na levé klíční kosti vytetováno římské číslo XIII, to platí zcela určitě. Jeho život visí neustále na vlásku, stále se musí mít na pozoru, stále musí před něčím prchat, neustále mezi svými bližními probouzí nejen přátelství, ale i pocity odporu a nenávisti. Normální smrtelník by takový život asi dlouho nevydržel. Ale náš hrdina ano. Náš hrdina vydrží téměř vše, neboť je k tomu speciálně vycvičen. Je iniciativní, inteligentní, rychlý a obratný, umí nejen střílet, ale i lyžovat, milovat a řídit všechny možné dopravní prostředky. A k tomu je mužný a hezký!
Název nelže. A tak to má být. Název říká vše. A tak to je. U nás se o něm sice zas až tak neví (smutný znak doby), ale řekněte před Francouzem, že nevíte, kdo je Arzach, a on vás utluče vaší vlastní hlavou. Pro belgofrancouzskou comicsovou oblast totiž Arzach a jeho tvůrce Moebius znamená to samé, co pro nás Muriel a Kája Saudek. A možná, že ještě trochu víc. Protože Francouzi si svých autorů váží. Nejdůležitější francouzský comics všech dob (či aspoň posledního čtvrtstoletí) na vašem monitoru!
Konečně je to tady! Konečně filmová adaptace komiksu v němž nejde o vyhřezlá střeva, těžce depresivní a stísněnou atmosféru a hrdiny se stovkou jizev jak na těle tak i na duši. Nutno však poznamenat, že tento žánr se převádí na celuloid velmi, velmi a ještě jednou velmi obtížně. A právě taková klasika jakou je Asterix a Obelix si zasluhuje maximální péči. Nakolik se to povedlo režisérovi Claude Zidiovi, to je předmětem dohadů a všelijakých úvah.
Pětadvacáté album dnes již klasického fantasy hrdiny Thorgala otevírající už 1105 stránku jeho dobrodružství nás na celkových 346 obrázcích zavádí do prokletého království Zhar a jmenuje se Le Mal Bleu (Modrá nákaza).
Jan Fischer kreslil příběhy Rychlých šípů (dále jen RŠ) často na poslední chvíli – kromě RŠ měl ještě spoustu jiných zakázek. Na kvalitě kreseb to vůbec není poznat – ty jsou výborné, ale projevuje se to v některých drobnostech, které si Fischer nehlídal (např. jednou mají dveře kliku nalevo a v dalším obrázku napravo). Nepřesnosti se objevují i v příbězích dalších kreslířů – Václava Junka, Bohumíra Čermáka a Marko Čermáka. Nicméně bych rád podotknul, že tato různá opomenutí kreslířů kvalitu RŠ rozhodně nijak nesnižují. Číslování příběhů jsem převzal z nového kompletního vydání RŠ od nakladatelství Olympia. Dnes se zaměříme na chybičky v příbězích číslo 71 až 101.
Kde to sakra jsem? Kam jsem se to sakra zase dostal? Všude kolem jen liány a puch, v nádržích pomalu dochází benzín, a z okolní džungle se ozývají divné skřeky… Pušku z vody loví Jasoň a Drsoň, jen místo běloskvoucích ořů dřepí v sedlech motorek…
Nevíme o tom, ale je to tak. Spousta velkých osobností, které nám byly v dětství dávány za vzor, byla ve skutečnosti jako děti snůškou pěkných parchantů. Na což se někdy přišlo, a někdy ne. Comicsové postavy sice byly tomuto morálnímu problému až donedávna poměrně málo na ráně, ale jak říká pan Adolf: „Změna je život.“ A tak prvním idolem, který to odnesl, bude pro mnohé překvapivě sám „největší paranormální vyšetřovatel na světě“. Řekněme si to na rovinu, Hellboy byl jako malej… svině. Šokem rejete v zemi? OK, nevěřte všemu na první ránu. Pravda je taková, že… nedáte si kousek perníčku?
Pod touto položkou v programu comiCZconu se skrývalo jediné: namísto obtížného tahání informací z webů a auditorií se vydavatelé sešli pěkně pohromadě a na živo, takže meteorický roj otázek nakonec přeci jen poněkud osvítil temná zákoutí jejich tužeb a plánů pro rok 2003…
Blade je borec s velikým… B. Z upírů dokáže na denním světle utvořit jedinečnou česnekovou topinku a v přítmí temných stínů z nich pro změnu kuchtí špízy. Ačkoliv je sám upír, nemá ke svým o něco zákeřnějším kousavým a sacím kolegům nijaké slitování. Proč taky? Je to verbež! No, předpokládejme, že Bladea už znáte, tudíž mohu ukončit jeho stručnou charakteristiku a rovnou se mu podívat na zoubek. Nebo rovnou na dva, což mi přijde jako dobrý slovní šprým, neboť výstižně uvádí tento rentgen druhého dílu Bladea.
Kromě tvůrčího a debatního kvasu se stal comiCZcon 2003 dějištěm ještě jedné události: "zlatým hřebem" bohužel už večera se mělo stát vyhlašování letošních komiksových ocenění, a to zcela v nových domácích kategoriích. Samotné výherce už znáte z reportáže - zde najdete seznam nominovaných, včetně jejich bodových zisků...
Kdo kde byl a kdo kde nebyl, kdo kde s kým co dělal, jaké to kde bylo, a to i v zákulisí, a jak to tam vlastně všechno vypadalo, se můžete dozvědět nejen slovem, ale zejména obrazem, v této fotogalerii...
Jan Fischer kreslil příběhy Rychlých šípů (dále jen RŠ) často na poslední chvíli – kromě RŠ měl ještě spoustu jiných zakázek. Na kvalitě kreseb to vůbec není poznat – ty jsou výborné, ale projevuje se to v některých drobnostech, které si Fischer nehlídal (např. jednou mají dveře kliku nalevo a v dalším obrázku napravo). Nepřesnosti se objevují i v příbězích dalších kreslířů – Václava Junka, Bohumíra Čermáka a Marko Čermáka. Nicméně bych rád podotknul, že tato různá opomenutí kreslířů kvalitu RŠ rozhodně nijak nesnižují. Číslování příběhů jsem převzal z nového kompletního vydání RŠ od nakladatelství Olympia. Dnes se zaměříme na chybičky v příbězích číslo 34 až 69.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
