Joe Sacco sa narodil 2. októbra 1960 na Malte. Otec bol inžinier a matka učiteľka. Prvých dvanásť rokov však vyrastal v Austrálii. V roku 1972 sa s rodičmi presťahoval do USA, kde sa usadili nakoniec v Portlande (Oregon), kde žije dodnes. Je občanom Malty, ale v súčasnosti je už pravdepodobne občanom USA. Od detstva veľa kreslil a hoci nikdy neštudoval umenie, v roku 1981 získal titul bakalára žurnalistiky na Oregonskej univerzite (USA). Připravujeme recenze komiksů Palestina a Bezpečná zóna Goražde.
Jeden z nejlepších amerických komiksových scenáristů poslední doby Brian Azzarello se narodil v Clevelandu ve státě Ohio. Datum, potažmo rok jeho narození jsou obestřeny tajemstvím, ale pokud máme co věřit nemnoha dostupným fotografiím, spatřil světlo světa zhruba před 40 lety. V mládí četl převážně válečné a hororové komiksy vydávané nakladatelstvími DC a Marvel, jako např. Sgt. Rock a Creatures on the Loose. Později jej zaujaly… Recenzi Azzarellových 100 nábojů čtěte zde.
Jestli se o někom dá tvrdit, že komiksovou kresbu povýšil na umění, tak to může být jedině Angličan Dave McKean. Jeho styl je jedinečný a nenapodobitelný a přesto, nebo právě proto, je následován armádou plagiátorů. Komiks posunul o pěkný kus dopředu a přesto, nebo právě proto, se o něm vyjadřuje s despektem. Patří mezi komiksové klasiky a přesto, nebo právě proto, od něj česky dlouho nic nevycházelo – až v poslední době.
Návrat Flashe Gordona na Zemi vyvolal, jak se zdá, nový vývojový skok v tvorbě Alexe Raymonda. Kresba – s výjimkou posledního období, jak dále uvidíme – je stále stejně dokonalá, avšak objevují se v ní nové prvky: přibývá detailů a velkých obličejových detailů do té míry, že nakonec představují pětinu všech záběrů. K oživení děje však nijak nepřispívají.
John McCrea se na tomto světě vyskytl v severoirském hlavním městě Belfastu v roce 1966. Již od svého útlého dětství měl o své budoucnosti zcela jasno: chorobomyslně toužil po dráze komiksového kreslíře. To pochopitelně dělalo jeho rodičům velké starosti, jelikož jaké jiné zaměstnání více zapáchá zločinem, děvkami a vězením?
Styl Alexe Raymonda se pozoruhodným způsobem neustále vyvíjel. V prvních epizodách Flashe Gordona kreslil Raymond postavy a jejich pohyb a pokoušel se i o zkratkovitá vyjádření sice bezchybně, ale bez mimořádného nadání. Kreslil již tenkrát lépe než Lyman Young, který také měl co zlepšovat. Ovšem zvířata, zejména velcí netvoři, mu vycházela strnulá a (až na několik překvapivých výjimek) málo přesvědčivá; často připomínala nafukovací modely.
Alexander Gillespie Raymond se narodil 2. října 1909 (nikoliv tedy roku 1911, jak se obvykle uvádí) v americkém New Rochelle (N.Y.) jako syn stavebního inženýra. Ten si povšimnul kreslířského nadání mladého Alexe, jež se projevilo už když mu bylo osm let, a neustále syna při kreslení povzbuzoval. „Povzbuzování mého otce přispělo nejvíce k mému úspěchu. Jedna stěna v jeho kanceláři ve Woolworth Building bylá celá pokryta mými kresbami. Večer se často opřel pohodlně do křesla a řekl: Nakresli mě.“
Díky Italovi Hugo Prattovi začala oficiální kultura měnit svůj rezervovaný přístup ke komiksům a řada jejích představitelů si uvědomila, že také obrázkové příběhy mohou být považovány za umění. Narodil 15. června 1927 v Rimini, celé své dětství však prožil v Benátkách v kosmopolitním rodinném prostředí. Jeho dědeček Joseph z otcovy strany byl anglického původu, dědeček z matčiny strany byl Žid, který konvertoval ke křesťanství, a babička pocházela z Turecka...
Jhonen Vasquez, člověk, který na střední škole začal vytvářet komiksy a dostal se od nich až k animovanému seriálu. Má nelítostný smysl pro humor a dokáže pískat jako minilos. Když budete číst dál, začnou vám věci výše uvedené dávat smysl. Pokud ne, umřete.
Doyle napsal Ztracený svět, aby vzápětí také ztratil svůj svět. Nebo aspoň jeho notnou část! Za první světové války totiž pozbyl bratra, švagra, hned dva synovce… a především i syna. Snad proto začal důvěřivě navštěvovat seance, snad proto od těch časů „udržoval styky s médii“.
Kdyby se mě Zuzana zeptala, kterou ze současných českých spisovatelek si má podle mého skromného názoru umístit na svetr, odpověděl bych: „Asi Lucii Lomovou.“ „A proč?“ „Mám ji rád. I když jinak než tebe.“ Slovo RÁD opravdu pokrývá mnohé…
Mám ho rád, protože mě v dětství naučil chápat vtip. Nebo aspoň trochu. Ale nejen mne, vždyť typické znaky jeho humoru chtě nechtě vstřebala nejedna generace. Ta moje zná i dva „Švandovy“ kánony. Povídky o žácích Kopytu a Mňoukovi (časopis Pionýr) a zejména komiks Sek a Zula (Ohníček).
Kdo by to do něho řekl? Robert Rodriguez započal svou kariéru dnes již kultovními filmy Desperado, Od soumraku do úsvitu a Fakulta, aby poté vkročil do zcela jiných filmových krajin a překvapivě natočil rodinnou trilogii Spy Kids. Svůj opravdový filmový sen si však splnil až letos, kdy fanouškům představil „nejvěrnější komiksovou adaptaci všech dob“ s názvem Sin City.
Kdysi jsem ho vykrádal - hltaje první verzi Žlutého Roberta (Ohníček 1968-69), kterou publikoval na pokračování pod pseudonymem Martin Mach. V téhle kriminální parodii je titulním hrdinou bankovní lupič, tedy padouch, leč sympaťák. Snad i proto bývala má touha vyprávět o něm veliká. Už cestou do školy jsem začal. O velké přestávce pokračoval. To jsem si však přesedl až za lavice, doprostřed řádky židliček. Věrní posluchači už čekali…
I známý režisér akční tetralogie Smrtonosná zbraň a horroru Přichází Satan! výrazně zasáhl do komiksové kinematografie. Svůj úder učinil přesně roku 1978 a to rovnou adaptací světově nejproslulejšího komiksu – Supermana.
Se vzpomínkou na lásku dětství inicioval spisovatel Svatopluk Hrnčíř (nar. 1926) roku 1969 první knižní vydání původní verze Ferdy Mravence. Ta byla! … ještě obrázkovým seriálem!
„Kdy už ten Toman konečně odejde?“ ptal se kdosi v létě 1991 na poradě časopisu ABC (když byl šéfredaktor v lázních). Půl roku uteklo a tazatel se dočkal. Vlastislav Toman (1929) dovršil skoro 36 služebních let v největším československém časopise pro děti, z toho 33 roků v jeho čele. Souběžně psal. Dodnes publikoval čtyřiadvacet titulů a dobrá třetina náleží beletrii. A přece Toman vězí v povědomí nejvíc jako scénárista komiksů.
Těžko odhadnout, nakolik se dílo Daniela Clowese zabydlí nebo uchytí v našich podmínkách, kde o komiksu pro dospělé anebo přímo o comixu (či comicsu alternativním) máme jen velmi mlhavé představy. Vedle osamělých vlaštovek jménem Maus, Schizo a Jimmy Corrigan se nemůžeme ohánět skoro ničím. Známe maličko Roberta Crumba, ale jinak je pro nás comix pouze představa. Představa o tom, že jde jen o drogy, podivný (často skatologický) humor a sex. Inu, proč by to nemohlo platit řekněme v roce 1968, ale byla by to pořádná nuda, kdyby se těch pětatřicet let zabýval comix jenom tímhle.
Comics Centrum plánuje na tento rok vydání jednoho ze stěžejních děl britské komiksové scény – Dobrodružství Luthera Arkwrighta. A že je to pořádné dělo! Určitě proto nepohrdnete autorským životopisem stvořitele (scénáristy a kreslíře v jedné osobě) této legendy: Bryana Talbota. V článku jsme se pokusili zmapovat jeho již kultovní dílo v co největší komplexnosti; jedná se však jen o předkrm k arkwrightovské smršti, jež nás už brzy pohltí...
Edgar Pierre Jacobs žil dvěma životy. První byl věnován jeho odvěkému snu: opeře. Jacobs měl od svého narození zpěv v krvi a operu v duši. Současně ho však od útlého mládí bavilo kreslit. Podívejme se, jak se stalo, že se tento romantický operní barytonista stal autorem věhlasné komiksové série Blake a Mortimer.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
