Komiks.cz > Všechny články > Profil autora
 | Čerstvě vydaný Ghost Rider sice nepatří k perlám v Ennisově komiksografii, nic to však nemění na faktu, že tenhle Ir patří v poslední době k nejvydávanějším autorům u nás. Už jen to je dostatečný důvod k tomu, abychom mu věnovali stručný profil. Ovšem vzhledem k jeho nadpotenci nás i tak čeká docela slušná porce údajů a především titulů. [Lukkas]
|
|  | Když se někdo podílel na vzniku takové úchylárny, jako je série Maxx, sám to asi nemá v hlavě moc v pořádku. Jenže Sam Kieth je docela pohodový, normální chlapík. A tak má možná velké štěstí, že se věnuje komiksu, kde se může beztrestně věnovat svým psychopatickým hrátkám. Jinde by s ním v lepším případě už dávno zametli, v horším by ho poslali do blázince. A my bychom přišli o opravdu jedinečného scenáristu a kreslíře. [Manyak]
|
|  | Nejprve jej zaujal animovaný film, pak vytvořil postavu neohroženého a bleskově střílejícího kovboje a ta ho nakonec zcela pohltila. Je tak jedním z mála komiksových autorů, jejichž dílo je takřka beze zbytku věnováno jedinému hrdinovi. Podílel na zrodu časopisu Mad, spolupracoval s takovými legendami jako Franquin, Jijé či Goscinny – dnes je bez diskusí považován za jednu z nich. Morris. [-pzm-]
|
|  | Jeho nejznámější série z něj udělaly jednoho z nejvýraznějších francouzských scenáristů počátku nového tisíciletí. Jeho rejstřík čítá zálibu v mnohasetstránkových eposech, jež jsou dokonalou směskou klasické scifi, heroické fantasy, překvapujících hrdinů s úžasnými schopnostmi a žiletkovitého humoru. Jeho prestiž je tak vysoká, že byl povolán, aby se ujal dalšího osudu kultovní série Spirou a Fantasio. Jeden z prvních scenáristů tzv. generace BD-manga-komiks. Jean-David Morvan. [Manyak]
|
|  | Je to Američan, žije v New Yorku, jen tak mimochodem stvořil dva kulťáky, jinak se vyžívá na nezávislé scéně. Asi nejlépe to charakterizoval svou hláškou „Chtěl jsem dělat komiks, který by nevystrašil dospěláky“. Docela týpek, co? Tak se na něj mrkneme blíže, zvláště když česky se teď objevilo jedno z jeho stěžejních děl. David Mazzucchelli. [Manyak]
|
|  | Jeho starší kresby jsou těm současným takřka nepodobné a přece tak dobře charakterizují jeho žánrový i výtvarný rozptyl. Pohybuje se od ulítlých exhibicí plných zvrhlého sexu, přes klasické sci-fárny až po uhlazené a vypiplané příběhy s poetikou nadpřirozena a tajemna. Autora s podivným pseudonymem Skam (vl. jménem Martin Krejčí) můžete nenávidět i zbožňovat, rozhodně ho však nepřehlédnete. A určitě mu neupřete pořádnou porci talentu, pracovitosti a umění přejmout z mnoha vlivů jen to nejlepší. Více už v profilu.
Poslední zveřejněný profil: Václav Šlajch. [Sakyk]
|
|  | Na první pohled je nenápadný, při bližším prozkoumání mimořádně zajímavý. A především překvapující: veselé, jednoduché a hravé výtvory ne nepodobné animovaným seriálům střídá s náročnějšími náměty zpracovanými odpovídající technikou. Většinou si i píše scénáře a teď to vypadá, že dokonce některá jeho dílka vyjdou knižně. Václav Šlajch – pracuje na sobě, zlepšuje se a stále více se zabydluje v povědomí komiksových fandů. To je pravá chvíle na obsáhlejší medailon.
Poslední zveřejněný profil: Andrej Wsól. [Sakyk]
|
|  | Není sice rodilým Čechem a žije na Slovensku, ale do našeho volného seriálu profilů mladých tuzemských tvůrců patří nejenom tím, že jeho otec je Moravák. “Záhořan” Andrej Wsol publikuje na celém území bývalého Československa, jeho kresba je charakteristická, nezaměnitelná, výrazná a pokud se bude vylepšovat stejně rychlým tempem jako dosud, velmi brzy o něm uslyšíme ještě výrazněji.
Poslední zveřejněný profil: Miloš Mazal. [Sakyk]
|
|  | Joe Sacco sa narodil 2. októbra 1960 na Malte. Otec bol inžinier a matka učiteľka. Prvých dvanásť rokov však vyrastal v Austrálii. V roku 1972 sa s rodičmi presťahoval do USA, kde sa usadili nakoniec v Portlande (Oregon), kde žije dodnes. Je občanom Malty, ale v súčasnosti je už pravdepodobne občanom USA. Od detstva veľa kreslil a hoci nikdy neštudoval umenie, v roku 1981 získal titul bakalára žurnalistiky na Oregonskej univerzite (USA).
Připravujeme recenze komiksů Palestina a Bezpečná zóna Goražde. [Milan Hujík]
|
|  | Jeden z nejlepších amerických komiksových scenáristů poslední doby Brian Azzarello se narodil v Clevelandu ve státě Ohio. Datum, potažmo rok jeho narození jsou obestřeny tajemstvím, ale pokud máme co věřit nemnoha dostupným fotografiím, spatřil světlo světa zhruba před 40 lety. V mládí četl převážně válečné a hororové komiksy vydávané nakladatelstvími DC a Marvel, jako např. Sgt. Rock a Creatures on the Loose. Později jej zaujaly…
Recenzi Azzarellových 100 nábojů čtěte zde. [Zarkoff]
|
|  | Jestli se o někom dá tvrdit, že komiksovou kresbu povýšil na umění, tak to může být jedině Angličan Dave McKean. Jeho styl je jedinečný a nenapodobitelný a přesto, nebo právě proto, je následován armádou plagiátorů. Komiks posunul o pěkný kus dopředu a přesto, nebo právě proto, se o něm vyjadřuje s despektem. Patří mezi komiksové klasiky a přesto, nebo právě proto, od něj česky dlouho nic nevycházelo – až v poslední době. [Manyak]
|
|  | Návrat Flashe Gordona na Zemi vyvolal, jak se zdá, nový vývojový skok v tvorbě Alexe Raymonda. Kresba – s výjimkou posledního období, jak dále uvidíme – je stále stejně dokonalá, avšak objevují se v ní nové prvky: přibývá detailů a velkých obličejových detailů do té míry, že nakonec představují pětinu všech záběrů. K oživení děje však nijak nepřispívají. [-pzm-]
|
|  | John McCrea se na tomto světě vyskytl v severoirském hlavním městě Belfastu v roce 1966. Již od svého útlého dětství měl o své budoucnosti zcela jasno: chorobomyslně toužil po dráze komiksového kreslíře. To pochopitelně dělalo jeho rodičům velké starosti, jelikož jaké jiné zaměstnání více zapáchá zločinem, děvkami a vězením? [Manyak]
|
|  | Styl Alexe Raymonda se pozoruhodným způsobem neustále vyvíjel. V prvních epizodách Flashe Gordona kreslil Raymond postavy a jejich pohyb a pokoušel se i o zkratkovitá vyjádření sice bezchybně, ale bez mimořádného nadání. Kreslil již tenkrát lépe než Lyman Young, který také měl co zlepšovat. Ovšem zvířata, zejména velcí netvoři, mu vycházela strnulá a (až na několik překvapivých výjimek) málo přesvědčivá; často připomínala nafukovací modely. [-pzm-]
|
|  | Alexander Gillespie Raymond se narodil 2. října 1909 (nikoliv tedy roku 1911, jak se obvykle uvádí) v americkém New Rochelle (N.Y.) jako syn stavebního inženýra. Ten si povšimnul kreslířského nadání mladého Alexe, jež se projevilo už když mu bylo osm let, a neustále syna při kreslení povzbuzoval. „Povzbuzování mého otce přispělo nejvíce k mému úspěchu. Jedna stěna v jeho kanceláři ve Woolworth Building bylá celá pokryta mými kresbami. Večer se často opřel pohodlně do křesla a řekl: Nakresli mě.“ [-pzm-]
|
|  | Díky Italovi Hugo Prattovi začala oficiální kultura měnit svůj rezervovaný přístup ke komiksům a řada jejích představitelů si uvědomila, že také obrázkové příběhy mohou být považovány za umění. Narodil 15. června 1927 v Rimini, celé své dětství však prožil v Benátkách v kosmopolitním rodinném prostředí. Jeho dědeček Joseph z otcovy strany byl anglického původu, dědeček z matčiny strany byl Žid, který konvertoval ke křesťanství, a babička pocházela z Turecka... [-pzm-]
|
|  | Jhonen Vasquez, člověk, který na střední škole začal vytvářet komiksy a dostal se od nich až k animovanému seriálu. Má nelítostný smysl pro humor a dokáže pískat jako minilos. Když budete číst dál, začnou vám věci výše uvedené dávat smysl. Pokud ne, umřete. [Cath, Tharin Nariniel]
|
|  | Doyle napsal Ztracený svět, aby vzápětí také ztratil svůj svět. Nebo aspoň jeho notnou část! Za první světové války totiž pozbyl bratra, švagra, hned dva synovce… a především i syna. Snad proto začal důvěřivě navštěvovat seance, snad proto od těch časů „udržoval styky s médii“. [Ivo Fencl]
|
|  | Kdyby se mě Zuzana zeptala, kterou ze současných českých spisovatelek si má podle mého skromného názoru umístit na svetr, odpověděl bych: „Asi Lucii Lomovou.“ „A proč?“ „Mám ji rád. I když jinak než tebe.“ Slovo RÁD opravdu pokrývá mnohé… [Ivo Fencl]
|
|  | Mám ho rád, protože mě v dětství naučil chápat vtip. Nebo aspoň trochu. Ale nejen mne, vždyť typické znaky jeho humoru chtě nechtě vstřebala nejedna generace. Ta moje zná i dva „Švandovy“ kánony. Povídky o žácích Kopytu a Mňoukovi (časopis Pionýr) a zejména komiks Sek a Zula (Ohníček). [Ivo Fencl]
|
|
 | 
|
 |
|
 |
|

|
© 2000-2025 Komiks.cz CC BY-NC-ND 3.0
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.
|
|
Kontakt
RSS
|
|
Nezávislost Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
|
|
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
|
|
|
|
|
|
|
|