Slovenský „bublinový“ fandom, zdá se, začíná ožívat alespoň na internetu. V novém kabátě se hlásí staronový Com-x2.com, web se šťavnatou grafikou a (velmi) nepravidelnou aktualizací, k jehož návštěvě láká široké spektrum návnad. Recenze, anime a manga, něco hudby a filmů, ucelené comicsy slovenských autorů, galerie, wallpapery… To vše doplněné nezbytnými odkazy, auditoriem a zakončeno sranda citáty a pár (sranda) info o redakci. Víc o osobách za Com-x2 v dnešním rozhovoru.
Někdy uprostřed 90. let Mike Mignola usoudil, ze potřebuje šelmu apokalypsy. Toto zjištění nevzniklo jako extrémní reakce na politickou situaci ve své době a určitě ani nebylo důsledkem dramatického náboženského obrácení. Byl to krok, který mu měl přinést úspěch v jeho kreslířské kariéře…
Comicsově bohatý i v domácí tvorbě byl podzim končícího roku 2003 – kromě velkého halali kolem Bílého potoku, vydání čtvrtého Aargh!u a nenápadnější Chlapské záležitosti a Situací v plné kráse osmdesáti stran vstoupil na scénu Oskar Ed. Počin obdivuhodný nejen coby solitér, ale především slibující start celé autorské řady nakladatelství Mot – a tak jsem si skrze dráty pozval k rozhovoru prvního česk(oslovensk)ého Motýla, Branka Jelinka…
Navždy se zapsali do našich srdcí. I když už teď máme každý své opravdové Spider-Many, Thorgaly, X-Meny nebo Batmany, čtveřici zvířecích hrdinů z Třeskoprsk stále považujeme za naše první komiksové hrdiny a vnímáme je prostě jako klíč k bráně do báječného světa bublinových dobrodružství. Stejně jako za každým hrdinou stojí realizační tým, nejinak je tomu i v případě Myšpulína, Fifinky, Bobíka a Pindi. A když se před nedávnem objevila druhá čtyřlístkovská velká kniha, rozhodl jsem se vyzpovídat a něco z historie i budoucnosti Čtyřlístku vyzvědět od šéfredaktora stejnojmenného vydavatelství Jiřího Čehovského.
Švédský kreslíř a režisér Max Andersson, stvořitel u nás téměř zbožštělého embrya Pixyho, koncem listopadu podruhé navštívil Českou republiku. Autogramiádu svých sebraných kraťasů Kontejner a příležitost k rozhovoru tentokrát poskytl dvojí, a tak tato směs dojmů, promluv a úsměvů vznikala postupně v přeplněném Krakatitu (čtvrtek 20. listopadu) i neméně našlapané kultovní žižkovské hospodě U Vystřelenýho Voka (druhý den v pátek). „Možná prostě stárnu…“
Bílý Potok, nový autorský komiks, český nejen původem, ale i obsahem, vydalo nakladatelství Laby-rint, s nímž jsme v našich komiksových vodách dosud neměli tu čest. Je to vždycky potěšující, když na komiksové kolbiště vstoupí nějaký další subjekt, který tak (či onak) přispěje k šíření komiksu. O motivaci k tomuto činu i o samotném Aloisu Nebelovi jsme si povídali s Joachimem Dvořákem, majitelem Labyrintu...
I když se o vydání komiksu Bílý Potok vědělo včas předem, přesto byl určitým překvapením. S novým původním českým komiksem totiž přišli autoři, o nichž v komiksových vodách předtím slyšet nebylo. Na námětu knihy spolupracovali scenárista JAROSLAV RUDIŠ (*1972), novinář a spisovatel oceněný Ortenovu cenu za Nebe pod Berlínem, a kreslíř JAROMÍR 99 (*1963), zpěvák a textař jesenické rockové skupiny Priessnitz, ko-miksově známý maximálně čtenářům časopisu Big Bang! jako autor stripů ze života jednoho rockového novináře. Nebude tedy jistě na škodu oba trošku vyzpovídat…
Při příležitosti své nedávné výstavy na radnici ve francouzském Montrouge, prozradil bez obalu Moebius – jeden z předních světových kreslířů a komiksových autorů – internetovému portálu Fluctuat.net své názory na život obecně a na umění zvláště. Dále čtěte: Moebiův profil, Hermetická garáž Jerry Cornélia
O úskalích u nás poněkud opomíjeného, o nic méně však důležitého comicsového řemesla jsem si digitálně popovídal s jedním z mála českých „písmenkářů“, kteří se za svou práci nemusí stydět, a tudíž jejich jméno může vejít ve známost: David Horák aneb „Jak mi bylo dobře, když jsem byl anonymní letterista…“
Členové této sehrané kreslířsko (Libor Páv – dále LP)/scénáristické (Jiří Hrdlička – dále JH) dvojice patří mezi jedny z nejlepších a nejvýraznějších autorů tzv. Generace 89. Své práce často otiskovali v nejrůznější periodikách (namátkou Obražofka, Kometa či ABC). Bohužel i na ně ale po comicsovém boomu počátku devadesátých let dolehla krize chudých let následujících. Ani to jim ovšem nezabránilo v tom, aby se prvním českým comicsovým sešitem nestal jejich autorský projekt Bantam: Tajemství černého brouka. Nejen o něm ovšem, ale i o minulosti, současnosti, Saudkovi, české scéně a comicsu jako takovém, je následující rozhovor (jeho vznik se datuje ještě před rozpad nakladatelství Calibre – pozn. redakce).
Tenhle rozhovor se v porodních bolestech netrápil zrovna krátce, až se stydím přiznat, jak. Doba jednoho a půl roku je opravdu nekřesťansky dlouhá, zvláště v dnešní době mobilů a emailů. A to prosím vznikl právě jen díky elektronické poště. Nic to však nesnižuje jeho zajímavost a vypovídací schopnost – na dálku jsme se totiž setkali s klasikem a živoucí pamětí českého komiksu, výtvarníkem, ilustrátorem a kreslířem Janem Patrikem Krásným. ZDE najdete profil J. P. Krásného
Pro mnohé zasloužilý autor desítek kultovních komiksů z Ábíčka, pro jiné už jen zatrpklý dědek dožadující se alespoň trochy uznání za to, co pro komiks kdysi udělal. V každém případě bývalý šéfredaktor nejpopulárnějšího dětského časopisu a plodný scénárista dnes budí rozruch všude, kde se objeví. Jaký je však ve skutečnosti? A jak on vidí současnou komiksovou scénu u nás? Více již v následujícím rozhovoru…
Vydavatelství Egmont ČR zůstávalo dlouhou dobu komiksově jakoby v pozadí – alespoň z pohledu pravověrných komiksářů. Avšak v souvislosti s vydáním prvního dílu Nikopolské trilogie a oznámením vydání Saudkova Arnala mi to nedalo a vypravil jsem se za šéfredaktorem Egmontu Stanislavem Kadlecem. Ten ochotně odpověděl na mé dotazy a vysvětlil i několik – možná obecně netušených – souvislostí a faktů…
Pohádky navzdory dějinám. Jeden z nejpodivnějších a nejoriginálnějších, ale zároveň nejméně průhledných a obeznámených počinů letošního roku. Geometricky čistý čtvercový formát, magické datum vydání, dokonalý počet stran, elegantní cena – to vše zaobalující meandrický scénář ve svérázné kresbě, podepsaný v komiksu doposud neprovařeným jménem, a ještě navíc pseudonymem. To přeci jen vzbuzuje otázky… A několik z nich padlo v tomto rozhovoru s autorem Pohádek, Jaroslavem Hořkým…
ZDE si přečtěte recenzi Pohádek navzdory dějinám
Ještě s několikaměsíčním zpožděním se v rozhovoru takříkajíc z „druhé strany“ vracíme k jedné z nejvýraznějších událostí letošního roku, dražbě hellboyovského booku Sémě zkázy z dílny nakladatelství Calibre (www.calibre.cz). Pod rozvířenou hladinou licitací se totiž odehrávalo poslední kolo malé osobní války, v níž nakonec rozhodlo přes dva a půl tisíce „nábojů“. Kdo je jejím vítězem? Sběratelský donkichot nebo fajnšmekr ve vatě? Jak to vlastně se sběrateli, fajnšmekry a konzumenty u nás je, kolik měl v kapse a proč šel po krku zrovna Hellboyovi, nám řekl Michal Brzák…
Představovat knihu Zázraky, kterou minulý týden vydalo nakladatelství Calibre, je už asi zbytečné. Bylo o ní vyřčeno a napsáno mnohé a možná již v době před jejím vydáním bylo jasné, že to bude tuzemský komiksový počin roku. O tom, co vše se ukrývá za realizací takového skvostu, jsme si povídali s (Velkým) šéfem Calibre Václavem Dortem. Dále čtěte: recenze knihy Zázraky
David B., autor dech vyrážejícího životopisného komiksu Padoucnice (vydává Mot), zavítal u příležitosti zahájení výstavy „Francouzský komiks – nové směry“ do Prahy. Rozhovor s ním jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít.
Na tomhle rozhovoru jsem se domlouval už dlouho. Vždycky ale do toho něco přišlo. Přeci jenom – Máša, spolumajitel knihkupectví Krakatit, je velmi zaměstnaný člověk. Před Vánocemi v obchodě bývá největší frmol a tak na nějaké techtle mechtle s novináři není prostě čas, po svátcích přijdou na řadu inventury, občas nějaká ta cesta do zahraničí, organizace Parconu, různých výstav, reorganizace druhého patra obchodu, zahájení provozu nové pobočky… Nakonec jsem vlastně ani nevěděl, odkud povídání začít.
Bilanční rozhovor s 75letým kreslířem Asterixe Albertem Uderzem přinesl v těchto dnech u příležitosti premiéry druhého hraného filmu o Asterixovi francouzský komiksový magazín Le portail de la Bande Dessinee. Potomek italských přistěhovalců (v dětství oslovovaný Alberto, v USA Al), který se živil kreslením komiksů pro magazín Le Pétit Parisien od svých 13 let, se ohlíží za 35letou historií své postavičky a zvažuje možnosti jejího filmového zpracování.
Internetový komiksový magazín Comx.cz představil 1.ledna svou novou podobu, v nedávné době také spustil hromadné objednávání booků ze zahraničí, navíc je před námi comXcon 2002, pořádaný právě tímto serverem. To je, myslím, dost důvodů k rozhovoru s jeho vydavatelem, Davidem Zachovalem.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
