Současná vlna adaptací více nebo méně známých komiksů, již vzedmul zejména úspěch prvních X-Men a Spider-Mana, zaplavuje celosvětová kina. Filmoví tvůrci kolikrát sáhnou po komiksové předloze jen v touze vydělat na přízni fanoušků původních příběhů, případně využijí již napsaný příběh, který byl svého času v komiksu úspěšný a nadchnul čtenáře. Jsou také případy, kdy vznik filmu je iniciován touhou složit komiksu poctu. Spousta těchto pokusů však bývá často již předem odsouzena k zániku. Mnohé příběhy nebo postavy tak přirozené na papíře se staly nechtěně sebeparodickými nebo trapnými, když se z nich staly postavy filmové.
Kromě dvou příběhů o osamělých hrdinech byl natočen také snímek pojednávající o dalším týmu, tentokrát se však narozdíl od mutantů jednalo o viktoriánský The League of Extraordinary Gentlemen z pera Alana Moora, který nakreslil Kevin O´Neill (české vydání: Moore, A. – O´Neill, K.: Liga výjimečných. BB/art, Praha 2002). Tento netradiční komiks se řadí v žánru sci-fi do steampunku, což bývají fantastické příběhy odehrávající se v období průmyslové revoluce, kdy světu vládla pára a první technické vynálezy.
Stav v roce 2003 by se dal přirovnat k tomu, který panoval roku předchozího. Opět vznikla pokračování již zavedených titulů, stejně jako se svého zfilmování dočkali někteří dosud opomíjení hrdinové.
Z pekla uvolnilo v následujícím roce pozici dalším adaptacím, z nichž většina je pokračováním divácky úspěšných prvních dílů. To znamená, že roku 2002 se sešly snímky jako Muži v černém 2, Blade 2, Asterix a Obelix: Mise Kleopatra, ale také filmy Road to Perdition a zejména Spider-Man.
Jeden z nejlepších režisérů současnosti. Tvůrce, který natočil takové skvosty jako Střihoruký Edward či Ospalá díra, stojí i za špičkovým komiksovým Batmanem i za jeho pokračováním s názvem Batman se vrací. Kdo by ho neznal. Jednoho z největších filmařů vůbec. Filmového mága Tima Burtona.
Úspěch X-Men odstartoval další projekty komiksových adaptací, které obsadily sály kin v plné síle roku 2002, jelikož tehdy a v následujících letech mělo premiéru vždy minimálně pět adaptací. Výjimečný je rok 2001, který představoval příslovečný klid před bouří. Vznikl v něm pouze jeden film, zato značně ambiciózní. Jinak se ani myšlenka na zfilmování grafického románu From Hell nedá nazvat.
Roku 2000 měly premiéru dva výrazně odlišné snímky: X-Men (X-Men, r. Bryan Singer) a Přízračný svět (Ghost World, r. Terry Zwigoff), a přestože se jedná o žánrově rozdílná díla, oběma se podařilo zapůsobit příznivě na kritiku i na jejich cílové diváky, protože bezpochyby většina stoupenců superhrdinských X-Men o Přízračném světě nikdy neslyšela.
V roce 1998 byl Blade jedinou komiksovou adaptací, Spojené státy s dalšími přišly až o dva roky později, a tak jako poslední z kapitoly devadesátých let máme nákladnou evropskou koprodukci (konkrétně francouzsko-německo-italskou), snažící se vytvořit film, jenž by svou výpravou mohl konkurovat americkým titulům. Jedná se o Asterixe a Obelixe (Astérix et Obélix contre César) z roku 1999 v režii Clauda Zidiho.
V adaptacích kreslených seriálů se roku 1997 objevil ještě jeden tým. Jeho členy nejsou superhrdinové, ale zvláštní agenti na potírání „šmejdu z vesmíru“, kteří si říkají Muži v černém.
Poslední filmovou adaptací roku 1996 je Fantom (The Phantom, r. Simon Wincer). Tento seriál vycházel také u nás zkraje devadesátých let díky nakladatelství Semic – Slovart.
Nyní se posouváme o další rok. Vzhledem k tomu, že ten předchozí uzavřel film s ženskou hrdinkou, budeme se ženám v hlavní roli věnovat nadále. V roce 1996 se na plátno dostaly rovnou dvě komiksové hrdinky: Barb Wire a Vampirella ve stejnojmenných filmech, které kvalitou nikterak nezaostávají za Pancéřovou holkou.
U neúspěšných filmů roku 1995 zůstaneme i v případě dvou následujících snímků. Hvězda Macaulaye Culkina, jež zazářila v rodinné komedii Sám doma, se pomalu přesouvala za zenit a film Sám doma a bohatý (Richie Rich, r. Donald Petrie) je z prvních předzvěstí jeho pádu z výsluní. Stejný případ překombinovaného nudného filmu, který zneužívá popularitu komiksové předlohy, je Pancéřová holka (Tank Girl, r. Rachel Talalayová).
Přestože Tim Burton natočil dva skvělé Batmany, natáčení třetího pokračování se již nezúčastnil. Producentům pravděpodobně přišly Burtonovy filmy až moc temné, protože film Batman navždy (Batman Forever, 1995, r. Joel Schumacher) se od ponuře temné vize odklonil. Schumacher natočil až kýčovitě barevný film, což dovedl až na hranici únosnosti ještě v dalším pokračování o několik let později.
Nadstandardní kvalita vizuálních efektů v Addamsově rodině 2 postoupila o další velký krok kupředu a mohli se o tom přesvědčit diváci při sledování filmu Maska, který také spadá do komiksových adaptací. Po kýčovitě barevné Masce je druhým filmem natočeným roku 1994 Vrána (The Crow, r. Alex Proyas), která by se dala označit jako její nejen vizuální protipól.
Další z pokusů DC Comics využít vlny filmových adaptací, kterou rozjel jeho největší konkurent Marvel. Po strašné Lize výjimečných a Catwoman se konečně odpíchli Constantinem a přesně zasmečovali skrze Batman začíná a V jako Vendeta. Superman se vrací pak měl být finálním potvrzením této linie a důkazem, že DC umí. Inu, podařilo se?
Do skupiny komedií o dětech, které různými přehnanými způsoby bojují s dospělými (Sám doma, Trable prcka Binka) můžeme zařadit i snímek z roku 1993 Dennis, postrach okolí (Dennis the Menace, r. Nick Castle). Rozdíl je v tom, že například nesnesitelnému Kevinovi z diváckých hitů Sám doma a Sám doma 2: Ztracen v New Yorku je možné držet palce v jeho snaze nenechat se lapit lupiči. Na Dennise ve filmovém podání nelze mít jiný názor, než jaký má jeho soused pan Wilson.
Osmdesátá léta patřila Supermanovi, velkou část let devadesátých však ovládl Batman, který se vrátil roku 1992 na plátna kin ve snímku Batman se vrací (Batman Returns, režie Tim Burton). Film patří do nevelké skupiny pokračování, která jsou úspěšnější než první díly, kvalitativně bývá staven o nepatrný stupínek výš. Podrobnou recenzi filmu Batman se vrací čtěte zde.
Je považovaný za tuctového, leč komerčně úspěšného režiséra. Kariéru začínal jako videoklipař, postupně se dopracoval až na filmové plátno. Režíroval oba díly průměrné akční komedie Křižovatka smrti i zdařilý psychologický thriller Červený drak. Vzdal se natáčení nového Supermana a místo toho převzal po kamarádovi Bryanu Singerovi režii třetího dílu veleúspěšných X-Menů. To je celý on – filmový drak jménem Brett Ratner.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
