Ponurá atmosféra, inteligentní zápletka, romantika, nápaditá akce, charismatický záporák a ještě mnohem více ve filmu Batman: Mask Of The Phantasm, prvním animovaném celovečeráku s Batmanem v hlavní roli, který roku 1993 navázal na veleúspěšný kreslený seriál…
Hergého vztah k jeho „předlotosovskému“ dílu (převážně Tintin v zemi Sovětů a Tintin v Kongu) lze považovat za reflexi vlastní práce. Dokonce dvojici přihlouplých detektivů, kteří se poprvé objevili v Tintinovi a faraonových doutnících, Hergé přidal další rozměr.
Chambara je vedle wuxia (poletujících čínských šermířů) jedním z nejoblíbenějších filmových žánrů z Asie. Vznikla po druhé světové válce a na rozdíl od předválečných dramatických a idealizovaných samurajských eposů zobrazuje válčením a krutou realitou své doby poznamenané hrdiny, v jejichž životech nechybí násilí, smrt ani nadpřirozeno. Recenzi komiksu Ronin čtěte zde.
V tomto textu porovnám prozaickou a komiksovou verzi Foglarova příběhu, který se poprvé vyskytuje v Junáku-Skautu z roku 1927 jako povídka Dům hrůzy, aby se o tucet roků později změnil v taktéž časopisecky uveřejňované příběhy Rychlých šípů (1929). Konkrétně v ty díly, které začínají známým pokračováním Rychlé šípy na pokraji záhad.
Těsně před vydáním zatím posledního dílu ságy (Samuraj) o Zaječím ochránci vydala Crew její první díl nazvaný Ronin. Skrze flashbacky během různých dílčích dobrodružství se tak dozvíme nejen jak se z Miyamota Usagiho stal ronin, ale také kdo stojí za většinou jeho potíží a budoucích zlých úkladů. Závan kvalitní komiksové chambary z osmdesátých let je svěže břitký a japonsky nesmlouvavý.
Divoká jízda z nejortodoxnější severské mytologie přímo do srdce nefalšované fantasy. Udatný hlavní hrdina, drsní Vikingové, nemilosrdná příroda, ztepilé ženy, dědictví dávných civilizací, moderní technologie. Napětí, fikce, nečekaná odhalení. A jeden nenaplněný osud - to vše nabízí album Thorgal 2 – L´ile des mers gelées.
Tintinova alba stále fyzicky existují mezi námi. Mimo jiné to dokazuje neklesající prodejnost i jeho expanze do dalších zemí – například do České republiky. Tintin není pouze historií či věrným obtiskem společenských představ o Africe z dob kolonializmu. Jeho přítomnost v dnešní době skrze jednotlivá alba, pořádané výstavy, poštovní známky, názvy ulic je evidentní. A tyto podněty zapříčiňují existenci stále nových reakcí. Reakce často bolestivé, které se konfrontují s vlastní minulostí, minulostí kolonializmu.
Třetí částí uzavíráme zajímavý miniseriál o úpravách kultovního komiksu Obrázky z českých dějin a pověstí pro knižní vydání – teď zabrousíme i do reedice po roce 1989. Předcházející díl čtěte zde.
Již za pouhé čtyři dny, v sobotu 9. června, se v pražském kině Aero uskuteční druhý ročník Crweconu. Jeho hlavní organizátor Jiří Pavlovský nás tak dlouhou přemlouval, abychom s ním v rámci propagace této akce udělali rozhovor, až jsme se nad ním slitovali a kýžený prostor mu poskytli. Nic zásadního se v něm sice nedozvíte, ale aspoň se pobavíte. A na Crwecon proto určitě také přijďte!
Nevím, jak vy, ale já považuji název 29. epizody Asterixových dobrodružství, Růže a meč, za nejlepší z celého alba. Myslím, že je to velmi dobrá metafora jednoho ze dvou hlavních témat celého příběhu: konflikt mužského a ženského principu, mužského a ženského přístupu k řešení nejrůznějších ožehavých situací. Konkrétně se tento konflikt projeví ve sporu a nakonec i v hádce Asterixe s Lutečankou Maestrií, při které nakonec Asterix nesnesitelnou dámu knokautuje.
Komiks.cz a nakladatelství Garamond pro vás připravili soutěž o album Karla Jerieho Oidipus Rex. Neváhejte, zkuste své štěstí, bohové vám snad budou nakloněni!
V předešlé analýze se čtenář mohl seznámit s úryvky, které ilustrují stereotypní zobrazování původní kultury Konga, černochů obecně i idealizované představy o jednoznačně pozitivním dopadu kolonializmu. Soubor těchto výňatků nám nedává pouze představu o samotném celku. Odkrývá i mytologii, kterou příběh obsahuje.
Teď, když jsme se seznámili s pragmatismem (typickým ale nejen pro českou kotlinu) použitým při úpravách komiksu Obrázky z českých dějin a pověstí pro knižní vydání, dolistujme už rychleji a vysledujme aspoň ty nejpodstatnější změny v proporcích českých dějin a českých pověstí zde črtaných…
Thorgal je nejpopulárnější evropská fantasy série. Proto je docela zajímavé (a bohužel i smutné zároveň), že se u nás nechytila – i když se uskutečnily hned tři docela ambiciózní pokusy. Jenže ten první zahubila obrovská komiksová recese v první polovině devadesátých let (Dítě z hvězd), druhý se ztratil loboidní Modré Crwi a třetí se utopil v záplavě průměrných frankofonních sérií z BB Artu v letech 2002 až 2003. My jsme se Thorgalovi několikrát obšírně věnovali, jenže ještě nikdy jsme podrobně nezabrousili na úplný začátek. Jak to tedy tehdy bylo?
Po řadě peripetií a po strastiplné cestě pouští, kde spolu navzájem válčí Asyřané, Sumerové, Chetité a další pronárody, naši hrdinové přece jen získají potřebný „kamenný olej“ a šťastně se vrací do rodné vísky. Nešťastnou náhodou však tři stránky před koncem o tolik ceněnou surovinu přijdou. Je to škoda, protože v této chvíli má čtenář dojem, že celé dobrodružství alba Asterixova Odyssea a všechna ta námaha byly vynaloženy nadarmo. Recenzi předcházejícího Asterixe čtěte zde.
V druhé části velkolepého příběhu se titulní maník v pláštěnce konečně dostává na kloub tajemného Zmizení. Kdo tedy vlastně stojí za událostí, jež postihla miliony lidí na celé planetě? Je Lois naživu? A nemá s tím vším něco společného sám Supřík? Mnoho otázek a mnoho odpovědí ve druhé části velkolepého příběhu Superman – Pro zítřek z pera Briana Azzarella a tužky Jima Lee.
Paternalistický náboj dokumentující dobu kolonializmu je patrný v hodině vyučování, která se stala předmětem mnohých analýz. Tato část příběhu doznala výrazných obsahových změn mezi předválečnou a poválečnou verzí. Začneme verzí černobílou.
V úvodní části tohoto textu jsem se věnoval pouze „pravěké“ verzi pozdější knihy, tedy té, která původně vycházela už v první půli sedmdesátých let - na pokračování v oblíbeném měsíčníku Mateřídouška. Až následující dětská generace obdržela seriál i v ucelené formě, a to dokonce ve vázané podobě (1979), ale došlo přitom k podstatným změnám.
To, že válka je svinstvo, ví asi každý. Jak až VELKÝ svinstvo, to si uvědomíme až při četbě šokujícího komiksu J. Tardiho C´était la guerre des tranchées. Vznikl v roce 1993 a okamžitě zaujal odbornou kritiku i čtenáře, kteří z něj často byli úplně vyjevení. Už po několika stránkách začíná být zcela jasné proč. O jiném Tardiho komiksu, Adele Blanc-Sec, čtěte zde.
Psychothriller v komiksu? Inu, proč ne – svou žánrovou pestrostí se komiks svému filmovému bratříčkovi bezpochyby vyrovná. Černobyl v komiksu? Inu, proč ne – i na vážnější témata už jsme si v komiksu zvykli. Ale post-černobylský psychothriller s vlastním soundtrackem? Inu, to už stojí za prozkoumání… Doplněním o smart drink Up! Euphory a soundtrack od kapely Sweeper dostává „čtení“ komiksu Wall After Wall další rozměr: povyšuje ho na „vícevjemový projekt“…
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
