Probíráme se a srovnáváme Foglarovu prozaickou povídku Dům hrůzy s její komiksovou verzí v Rychlých šípech. Rozdílů jsme již našli spoustu, ale je jich ještě víc. Především v tom, že Dušína v seriálu přece jen vnímáme jako takřka rovnocenného ostatním členům klubu, zatímco anonymní vedoucí klubu v Táboře smůly se ve finále chová až takřka jako dospělý. Skoro jako by záhady od počátku chápal, nebo aspoň zpola, a hochy jenom zkoušel a testoval - pro Bobříka odvahy.
Poté, co Jesse Custer odložil kolárek na hřebík, měl poměrně smůlu. Potkával šílence, masové vrahy, jeho vlastní rodina se pokusila zabít mu přítelkyni Tulip. On sám má krev na rukou. To vše bude ve zběsilém tempu pokračovat v jeho již třetí knize Preacher/Kazatel 3 – Lovci. Nejenže po něm pátrá hnutí křesťanských zabijáků Grál, střežící dávné tajemství, ale především navštíví jednu bizarní sexuální party, na které je vše dovoleno. Tedy z hlediska sexuálního ukájení. Co na to náš kazatel?
Hoši od Bobří řeky jako komiks. Vůbec poprvé – to je docela zajímavé (a doposud ani příliš vnímané) zjištění. Spousta jiných Foglarových příběhů se kresleného zpracování dočkala mnohem dříve, několik jich dokonce jako komiks bylo připravováno již od samého začátku. Spojení Foglar – komiks prostě funguje, o to víc udivuje, že na spisovatelův nejslavnější román se zatím nedostalo. Významnou roli v tomto ostychu hrálo jistě právě to, že se jedná o Foglarovo stěžejní dílo a jeho komiksová verze by navíc byla srovnávána s jinou klasikou, s Rychlými šípy.
Kdo má rád nabouchané komiksy, drsný humor, dostatek střelby a zombie tučňáky, kteří se jako rozinky na tvarohovém dortu objevují na konci knihy, nic neřeší a Hitmanovy Místní hrdiny si prostě přečte. Nebo aspoň tuhle recenzi. O prvním Hitmanově booku čtěte zde.
Druhý ročník Crweconu se uskutečnil v sobotu 9. června v prostorách pražského kina Aero. O plánovaném programu i dalších podrobnostech jsme hovořili s vrchním organizátorem Jiřím Pavlovským, fotografie dokumentující zdárný a veskrze komiksoidní průběh akce nabízíme právě teď.
Pokračujeme v našem textu srovnávajícím prozaickou povídku Dům hrůzy s její komiksovou verzí v Rychlých šípech. Oproti předloze se autor ubránil i jakémukoli pomyšlení na hraní karet v hospodě…
Mnohým nezasvěceným by při doslechu, že se v obchodech objevil produkt s názvem Anča a Pepík opět v akci, přeběhl mráz po zádech v neblahém tušení, že buď bylo natočeno nové české softporno, nebo že někdo následoval příkladu pekelného duetu Evy a Vaška. Zkrátka pod jmény Anča a Pepík si průměrný Čech představí leccos děsivého, ale sotva skvělou dobrodružnou kriminálku s prvky mystery a fantasy horroru. A právě taková je třetí kniha sebraných komiksů s myšími hrdiny od čím dál tím víc populárnější Lucie Lomové.
Tintin je jedním z nejvýznamnějších komiksů, který silně ovlivnil jak komiksové francouzsko-belgické prostředí, tak i celou komiksovou Evropu. Jeho autor Hergé, který byl pod silným vlivem svého duchovního otce opata Norberta Walleze, vytvořil postavičku, která se stala tak slavnou, že se začlenila do kulturní identity Francie i Belgie.
Když už jsme v našem textu srovnávajícím prozaickou povídku Dům hrůzy s její komiksovou verzí v Rychlých šípech zmínili Rychlonožku, dodejme jenom, že má tento hrdina v literární předloze i vyložený předobraz, totiž jakéhosi Dlouhonožku...
Po několikaměsíční odmlce máme příležitost znovu otevřít comicsové krvavé konzervy a nachlístat se onoho vzácného moku. Crew2 č. 19 však předstupuje před čtenáře ve značně netradiční podobě. Na stránkách nás totiž čeká jen jeden comicsový příběh – pokud nepočítáme upoutávku na Arkham Asylum a drsně břitký stripový Red Meat… Recenzi na předcházející číslo (18) čtěte zde.
Ponurá atmosféra, inteligentní zápletka, romantika, nápaditá akce, charismatický záporák a ještě mnohem více ve filmu Batman: Mask Of The Phantasm, prvním animovaném celovečeráku s Batmanem v hlavní roli, který roku 1993 navázal na veleúspěšný kreslený seriál…
Hergého vztah k jeho „předlotosovskému“ dílu (převážně Tintin v zemi Sovětů a Tintin v Kongu) lze považovat za reflexi vlastní práce. Dokonce dvojici přihlouplých detektivů, kteří se poprvé objevili v Tintinovi a faraonových doutnících, Hergé přidal další rozměr.
Chambara je vedle wuxia (poletujících čínských šermířů) jedním z nejoblíbenějších filmových žánrů z Asie. Vznikla po druhé světové válce a na rozdíl od předválečných dramatických a idealizovaných samurajských eposů zobrazuje válčením a krutou realitou své doby poznamenané hrdiny, v jejichž životech nechybí násilí, smrt ani nadpřirozeno. Recenzi komiksu Ronin čtěte zde.
V tomto textu porovnám prozaickou a komiksovou verzi Foglarova příběhu, který se poprvé vyskytuje v Junáku-Skautu z roku 1927 jako povídka Dům hrůzy, aby se o tucet roků později změnil v taktéž časopisecky uveřejňované příběhy Rychlých šípů (1929). Konkrétně v ty díly, které začínají známým pokračováním Rychlé šípy na pokraji záhad.
Těsně před vydáním zatím posledního dílu ságy (Samuraj) o Zaječím ochránci vydala Crew její první díl nazvaný Ronin. Skrze flashbacky během různých dílčích dobrodružství se tak dozvíme nejen jak se z Miyamota Usagiho stal ronin, ale také kdo stojí za většinou jeho potíží a budoucích zlých úkladů. Závan kvalitní komiksové chambary z osmdesátých let je svěže břitký a japonsky nesmlouvavý.
Divoká jízda z nejortodoxnější severské mytologie přímo do srdce nefalšované fantasy. Udatný hlavní hrdina, drsní Vikingové, nemilosrdná příroda, ztepilé ženy, dědictví dávných civilizací, moderní technologie. Napětí, fikce, nečekaná odhalení. A jeden nenaplněný osud - to vše nabízí album Thorgal 2 – L´ile des mers gelées.
Tintinova alba stále fyzicky existují mezi námi. Mimo jiné to dokazuje neklesající prodejnost i jeho expanze do dalších zemí – například do České republiky. Tintin není pouze historií či věrným obtiskem společenských představ o Africe z dob kolonializmu. Jeho přítomnost v dnešní době skrze jednotlivá alba, pořádané výstavy, poštovní známky, názvy ulic je evidentní. A tyto podněty zapříčiňují existenci stále nových reakcí. Reakce často bolestivé, které se konfrontují s vlastní minulostí, minulostí kolonializmu.
Třetí částí uzavíráme zajímavý miniseriál o úpravách kultovního komiksu Obrázky z českých dějin a pověstí pro knižní vydání – teď zabrousíme i do reedice po roce 1989. Předcházející díl čtěte zde.
Již za pouhé čtyři dny, v sobotu 9. června, se v pražském kině Aero uskuteční druhý ročník Crweconu. Jeho hlavní organizátor Jiří Pavlovský nás tak dlouhou přemlouval, abychom s ním v rámci propagace této akce udělali rozhovor, až jsme se nad ním slitovali a kýžený prostor mu poskytli. Nic zásadního se v něm sice nedozvíte, ale aspoň se pobavíte. A na Crwecon proto určitě také přijďte!
Nevím, jak vy, ale já považuji název 29. epizody Asterixových dobrodružství, Růže a meč, za nejlepší z celého alba. Myslím, že je to velmi dobrá metafora jednoho ze dvou hlavních témat celého příběhu: konflikt mužského a ženského principu, mužského a ženského přístupu k řešení nejrůznějších ožehavých situací. Konkrétně se tento konflikt projeví ve sporu a nakonec i v hádce Asterixe s Lutečankou Maestrií, při které nakonec Asterix nesnesitelnou dámu knokautuje.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
Druhý ročník Crweconu se uskutečnil v sobotu 9. června v prostorách pražského kina Aero. O plánovaném programu i dalších podrobnostech jsme 
