Americký alternativní kreslíř Chris Ware nelže, když na obálce označuje své opus magnum za TROUFALÝ EXPERIMENT, CO JEŠTĚ ČTENÁŘ VYDRŽÍ, ZAKAMUFLOVANÝ JAKO VESELE BAREVNÝ KRESLENÝ ROMÁN. Formálně čisté, konejšivé a minimalistické dílo autora (v sedmatřiceti jen o rok staršího než jeho antihrdina Jimmy Corrigan) vnutí čtenáři falešný pocit bezpečí, aby mu vzápětí pod touto rouškou nasadilo infúzi melancholie, rezignace, úzkosti, ba i deprese nejčernější…
Někdy uprostřed 90. let Mike Mignola usoudil, ze potřebuje šelmu apokalypsy. Toto zjištění nevzniklo jako extrémní reakce na politickou situaci ve své době a určitě ani nebylo důsledkem dramatického náboženského obrácení. Byl to krok, který mu měl přinést úspěch v jeho kreslířské kariéře…
Předposlednímu dílu našeho miniseriálu o Ilustrovaných sešitech vládnou literární adaptace - od pohádek přes legendy až po detektivku a příběhy dobrodružné. Odpočítáváme posledních pár čísel...
Dříve, než si položíme otázku, jakým vhodným způsobem je možné námět vyjádřit, musíme si uvědomit, že každé sdělení předpokládá existenci alespoň dvou účastníků. V oblasti umělecké tvorby jsou těmito účastníky umělec a veřejnost. Před vlastním zpracováním příběhu je tedy vhodné věnovat určitý čas úvaze: pro koho vlastně chceme tvořit?
Po více než dvouletém čekání spatřilo světlo knihkupeckých krámů čtvrté pokračování slavného francouzského autobiografického cyklu Padoucnice. Celá série se díky nakladatelství Mot o něco přiblížila dokončení (zbývají ještě díly dva); prodeje jsou zatím spíše skrovné, přestože se bezpochyby jedná o výjimečné dílo zasluhující přízeň. A právě tento díl (cena Alph-Art za nejlepší scénář na festivalu v Angoulême v roce 2000) je v mnohém zlomový…
Batmana zná (asi téměř) každý, avšak pohled na něj z trochu jiné stránky nabízí řada Elseworlds. Právě z ní pochází i book nazvaný (ne)jednoznačně Thrillkiller – aneb něco více o Batgirl, Robinovi, Jokerovi a politickém zákulisí, hýbajícím Gotham City na přelomu 50. a 60. let, které zrodily takové protiklady jako rock´n´roll a válku ve Vietnamu.
V třetím díle našeho miniseriálu o Ilustrovaných sešitech tentokrát vedou zvířátka, ale dostane se i na sněžného muže, známějšího možná z večerníčků, a dvě historické exkurze, jimiž nás provedou Lubomír Hlavsa a Renáta Fučíková...
Zkrat obvykle nepotěší. V lepším případě vyhodí pojistky, v tom horším i zničí nějaký elektrospotřebič. Ale ne tenhle – komiksový fanzin, který byl představen a prvně k mání na letošním comiCZconu právě pod úderným titulem Zkrat. Od té doby již uplynul nejeden pátek, během nichž (ale samozřejmě i jiných dnů v týdnu) se Zkrat rozšířil po republice, aby se k němu mohlo dostat co nejvíce zájemců. Je tedy nejvyšší čas podívat se našemu novorozenci na zoubek.
Práce na scénáři probíhá v řadě po sobě jdoucích dílčích kroků, z nichž lze vydělit tyto etapy: volba námětu, vypracování příběhu, rozdělení příběhu do sekvencí (tato etapa je volitelná), rozdělení příběhu do stránek a do záběrů, vypracování textů a dialogů.
Poklad na Stříbrném jezeře. Co za sílu bylo cítit v pěstech Old Shatterhanda z ohmataných stránek, jak voněly toulky s Vinnetouem po filmových plátnech! Po sto třinácti letech od prvního Mayova vydání se Poklad dočkal – považte! – v Čechách svého zcomicsování; coby propagační publikaci jej na podzim 2003 vydalo westernové městečko Wild West City Boskovice. Na jejích stránkách dokonce spatříte Vinnetoua v pamperskách, což jen dokazuje, že výsledek je původní předloze vzdálenější, než zloduch Senter modrému životu…
Už první ne "jen" ilustrované sešity připomínají tak trochu věkové rozpočitadlo: najdeme mezi nimi ryze dobrodružné příběhy (Kočovníky severu, Dobrodružství výpravy Barsacovy), povídačky pro děti (Markétka a ostrov, Anča a Pepík na stopě) i celkem příjemné hříčky, co při čtení potěší i dospělého (Dobrodružství s Héraklem, Příhody barona Prášila). Inu, otočme pomyslné stránky a pojďme do nich nahlédnout…
Nač chodit kolem horkých vnitřností, řekněme si to hned a natvrdo – zombie nemají film rády. Film se na ně dívá s předsudky, s namyšleností a pohrdáním živých. Vidí nemrtvé jako bandu tupých, idiotsky blekotajících a toporně sa potácejících oživlých mrtvol, které nemají na práci nic lepšího, než se po vás sápat a pokoušet se vám vyžrat mozek nebo alespoň vysrknout nějaké to střívko. Komiks je jiný. Komiks nemrtvým vrací jejich důstojnost. Zombie komiks zbožňují.
Nebudeme si nic nalhávat. Comics se u nás stále moc neprodává. Nechci polemizovat o důvodech a o tom, že společnost ještě nedospěla do takového stádia, jako např. ve Francii či Velké Británii, o Spojených státech ani nemluvě. Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit jednu věc. Comics se neprodává, ale přesto se hojně čte i u nás. A jak je to možné? Půjčování.
Scénář je psaná předloha kresleného seriálu. Scénárista v něm popisuje jednotlivé záběry seriálu, jsou zde uvedeny dialogy a popř. i vysvětlující texty. Scénář slouží kreslíři jako podklad pro jeho práci. Zachycuje celkovou dějovou linii, rozčlenění jednotlivých dějových sekvencí do stránek, popř. do stripů, i členění stránek na jednotlivé záběry…
Zkusili jste někdy celý den číst Rychlé šípy a na závěr si přečíst nějakou šťavnatou epizodku s Lobem v hlavní roli? V krátkém sledu za sebou jsem přečetl Návrat Temného rytíře, Z pekla a Komiksovou historii světa. Přizpůsobil jsem se jejich pomalejšímu tempu s důrazem na psané slovo,a úplně zapomněl na starou pravdu, že comicsy jsou vlastně zábavou pro pologramotnou mládež s násilnickými sklony. A pak se pustil do Kazatele… Co Vám budu vyprávět - byla to jízda!
Šílený vědec! Postava, kterou tak rádi zařazovali do svých krváků, detektivek a pochybných dobrodružství všeho druhu pisatelé levných sešitových morzakorů z počátku minulého století. Postava, která dokáže navodit napětí, tajemno a iracionálno, zejména když se temným sklepením nese její dementní smích: „UÁCHÁÁ... UÁCHÁÁ... UÁCHÁÁ...!“
Ilustrované sešity představují v moderních dějinách domácího comicsu ojedinělý fenomén. Mezi původně opravdu jen „ilustrovanými“ příběhy se tu a tam objevila čistě comicsová forma, aby se v průběhu několika čísel díky čtenářskému ohlasu stala comicsovou celá série - důkaz toho, že comics jako narativní žánr má svou sílu…
Kde čtete comicsy? Zamknete se do sklepa a trávíte dlouhé hodiny ve světě rozdělených políček a bublin? Otevřete comicsovou knihu na dlouhé cestě dopravními prostředky? Nebo si snad krátíte comicsem nudné vyučování? Čtenáři comicsu by se dali rozdělit do tří kategorií…
Filmári si viac a viac uvedomovali, že s comicsom sa dá pracovať oveľa viac komplexnejšie a zároveň omnoho menej doslovne, pokiaľ sa dôsledne využijú jeho štrukturálne zvláštnosti a štýlové finesy. Priekopníckymi snímkami tohoto druhu, ktoré nevyužívajú žiadnu konkrétnu predlohu ani postavu, boli už spomínané Lucasove Hviezdne vojny, v ktorých nájdeme esencie vojnového filmu, sci-fi, westernu a fantasy, a Spielbergovi Dobyvatelia stratenej archy, kde sa po prvýkrát objavila postava Indiany Jonesa.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
