Máte v dějinách mezery? Myslím, že nejsem jediný, kdo na tuto otázku musí odpovědět kladně. Navíc často platí i přímá úměra, že o čím starší historii jde, tím se ony temné mezery rozrůstají do obludnějších rozměrů ne nepodobných těm, které prozkoumávali hrdinové ze Saudkových speleologických comicsů. V knihkupectvích se na začátku prosince objevil lék na podobný problém: nakladatelství BBart vydalo první díl Komiksové historie světa. Dlužno dodat, že kniha dokáže oslovit vedle čtenářů žíznících po informacích i všechny milovníky příběhů. Můžete mi totiž věřit, že historie světa je patrně tím největším a nejlepším příběhem na světě v celé jeho historii…
První věc, která mě na dvanáctém albu série XIII zarazila, a přiznám se i nepříjemně iritovala, byla dosti ohavná a nepovedená obálka se zvlášť odpudivým portrétem generála Carringtona (to je ten muž, co stojí vlevo). Ani první stránky příběhu mě po obrazové stránce příliš nenadchly a u některých kreseb mi připadalo, že je W. Vance vyráběl buďto narychlo nebo v inspiračním útlumu…
Hlavní role amerických a francouzských sérií bývají vyhrazeny pouze zaníceným vlastencům ochotným položit za národ klidně i vlastní život. Nebo – abychom nadneseně nepatetizovali – alespoň za mír a přátelství mezi národy. Už proto musí našinec knihu Cycle de deux horizons brát do rukou s posvátnou úctou a bázní; ústředním hrdinou jest totiž česk(oslovensk)ý mladík s neslovansky znějícím jménem Jordan. Jeho úkol? Nic menšího, než zachránit svět…
Zároveň se sobotním článkem našeho redakčního kolegy Martina Foreta pro Lidové noviny vznikalo i mé zamyšlení nad podobnou otázkou. Pokud byste hledali zdroj některých citací, najdete je právě zde. Takže: druhá odpověď na otázku „Proč Češi nečtou comicsy“?
Americký a európsky comics majú jeden veľký rozdiel. Európa kladie väčší dôraz na textovú stránku. Americkí autori stavajú predovšetkým na akcii, čo v obryse platí o celej americkej kultúre nového veku.
V těsném závěsu za listopadovým čtrnáctým Garfieldem před nás Crew předhazuje další knihu sebraných stripů slovutného ultrakocoura. Menší jubileum, protože jsme se dočkali už patnáctého dílu… A odtud se odvíjí také název: Garfield zaokrouhluje… i když jako vždy především sám sebe…
Pánové Smolderen a Marini, autoři oblíbené série Gipsy, nevěští lidstvu vůbec růžovou budoucnost. Z jejich pera a tužky na nás číhají časy značně pochmurné: Země napůl zmrzlá a napůl pražená skrz ozónovou díru. V tomto světě, kde tříkontinentální mototepna C3C tvoří samotný vlastní svět s vlastními zákony, se odehrávají dobrodružství řidiče kamiónu, pašeráka a cigána, Cagoje…
Umělci většinou pod pokličku své práce nahlížet nenechávají – je to přece jejich výrobní a tvůrčí tajemství!! Malíři mají svou Monu Lisu, literáti Zvoníka od Matky Boží, filmaři Pulp Fiction a komiksáři zase Heavy Metal. Tedy sorry, ale my to uděláme – a rádi. Jednak páté číslo časopisu Bedeman k takovému pohledu přímo zve a hlavně – my nejsme žádní umělci. Jak se tedy pětka rodila??
Pochopitelně, že kačer Donald není ryze českým comicsem. Tato dětská replika z návštěvní knihy výstavy České komiksy – výběr z nejlepších kreslených seriálů sice míří poněkud vedle, nicméně dojem z výstavy celkem vystihuje – cosi podstatného tu totiž opravdu chybí…
Kreslené seriály sa nezahadzujú so strnulosťou, hemžia sa akciami viac, než ktorýkoľvek iný druh. Taktiež pre čo najvýstižnejšie zobrazenie takéhoto mumraju sa comicsová symbolika rozrástla o hojné značky. Medzi ne patria rôzne šípky, obláčiky z prachu za kráčajúcou osobou, rozfázovanie rýchleho pohybu (ako u kresleného filmu), atd. Možnosti využitia jednoduchých značiek sú netušené: nie je napr. nič ľahšieho, než s ich pomocou znázorniť chôdzu postavy v kruhu. Tým abeceda nepísaných pravidiel zďaleka nekončí...
Na čtenáře čeká několik šoků – zaprvé z rozsahu knihy (což umocňuje pevná vazba), za druhé z autorova nezatíženého, závratného a současně střízlivě kritického intelektu, a za třetí ze smršti pohříchu neznámých informací. Ostatně, co kdo dnes ví o českých zednářích a jejich největší prvorepublikové modlitebně v základech obchodního domu Kotva, že?
Fiktivní komiksová interpretace řádění Jacka Rozparovače během chmurného londýnského podzimu roku 1888 se noří hluboko do studnice dějin, odkud arcimistr žánru Alan Moore vynáší pohár plný krve. Lidské... Pluje v ní duše sériového vraha, bizarní psychogeografie Londýna, religionistický esej i ponor do temných zákoutí svobodného zednářství a architektury. Zároveň jde o experiment, který dává devátému umění plnohodnotný románový rozměr a dokazuje, v čem je komiks nezastupitelný svými nejbližšími příbuznými, filmem či knihou.
Něco se vynořuje z páchnoucích blat. Něco, co není ani člověkem, ani zvířetem. A přesto to má pronikavě lidské oči a zvířecí sílu. Pro někoho monstrum, ve skutečnosti pouze proklatá a zoufalá duše. Bažináč. Tímto bookem se Alan Moore, jeden z nejslavnějších comicsových scénáristů, vrací s dalším ze svých zásadních děl…
Nejslavnostnější bod letošního comiCZconu se vešel do dvaceti minut. Přesně tolik potřeboval moderátor Ľudovít „Turlogh“ Plata k tomu, aby vyhlásil comiCZawards, tedy české komiksové ceny za rok 2003. První dojem? Velká překvapení se nekonala, stejně jako žádná show ve stylu amerických Oskarů.
Jak se již doufejme stává novou tradicí, letos se opět můžeme těšit na pořádné kvantum „bublin“. A protože se nám mění vydavatelské preference, mělo by dojít nejen na skutečné lahůdky angloamerického comicsu, ale, světe zboř se, i mangu!!ComiCZcon 2004 byl zkrátka na informace z Motu, CRWE, BBartu, Netopejru a Labyrintu opravdu štědrý…
Stovky u(spo)kojených účastníků. Bohatý program plný přednášek, diskusí a prezentací. Rozsáhlá výstava. Vyhlášení výsledků comiCZawards za loňský rok. Množství zajímavých a nečekaných setkání a příležitostí k navázání nových kontaktů. Autorská čtení, workshop, autogramiády, samostatná manga sekce. Premiéra nového fanzinu. Burza a nebývale široká nabídka prodávaných komiksů. Letošní comiCZcon (17. ledna 2004, Praha) – v pořadí čtvrtý – je minulostí a na první pohled se, jak napovídá výše uvedený stručný přehled, vydařil. Zde si prohlédněte rozsáhlou fotogalerii.
Štíhlá postava, ostrohranná brada, sympaťácká frizúra, důmyslný a pohotový mozek a muška pijáka Kolaloky – to je agent CIA s krycím názvem Alpha. Stejnojmenná francouzská špionážní série se u nás dočkala čtvrtého pokračování, v němž po bytech, kancelářích, lodích i helikoptérách dojde jak na olovem sršící přestřelky, tak na důmyslné pasti, pasti, pastičky…
Dopátrat se nějakého pojmoslovného biče, jímž by se comics dal zkrotit a drezírovat, je snahou poněkud donkichotskou; mnohá díla, vykrystalizovaná z autorských záměrů, tužeb čtenářů a z „potřeb trhu“ (pestrého jako comics sám), tančí kdesi na hranici – tu se vymykají jednomu kritériu, tu jinému. Přesto se nedomníváme, že by touha po přesnějším vyhranění pojmů byla jen planým slovíčkařením: věříme, že napomůže představivosti, recensentům umožní trefnější vymezení a čtenáři konkretizuje očekávání…
Nejžravější kocour na světě se vrací a s ním tuny hlášek i gagů. Garfield si dělá co chce, svoji lenost povyšuje na filozofickou nauku i umění; vyzbrojen neochvějným cynismem a plyšovým medvídkem Pookym, s přesností žraloka tygřího připlouvá i do českých teritorií. Nic ho nemůže zastavit. Snad jedině to pondělí a… dieta.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
