Komiks.cz > Všechny články > Teorie
 | Huh, westernizace? Co to je? To je jako převádění příběhu ze sci-fi na western? Tak asi takhle bych ještě před několika lety asi reagoval, kdybych slyšel toto slovo. Od té doby jsem trochu víc zabředl do světa asijského comicsu a tak vím, že kdyby se tento výraz vyskytoval ve slovníku cizích slov, vypadal by tento odkaz asi takhle: Westernizace: Převod asijských comicsů psaných zprava doleva na způsob vyhovující „západnímu“ čtenáři. Tím by se v kostce dala shrnout celá problematika, která se za tímto slovem skrývá. Stručně, jasně a nic neříkajícně. Proto si jej v tomto článku probereme podrobněji. [Watashi Riko]
Vyšlo 14.05.2004 v rubrice Teorie. |
|  | Rozčlenění stránky kresleného seriálu na jednotlivé záběry by měl, alespoň přibližně, navrhnout scénárista. Později lze strukturu stránky měnit a upravovat ve shodě s výtvarným pojetím a názorem kreslíře. V každém případě by mělo být uspořádání záběrů na stránce, jejich poloha, velikost a vzájemné vztahy, navrženo vědomě. Scénárista by měl vždy umět zdůvodnit, proč daný záběr musí být umístěn právě na daném místě, a jaké jsou jeho vztahy k záběrům, které předcházejí i následují. [Zarkoff]
Vyšlo 11.05.2004 v rubrice Teorie. |
|  | Stejně jako se román obvykle člení na kapitoly a divadelní hra na jednání (obrazy), člení scénáristé rozsáhlejší příběh na sekvence. Toto členění bývá ve většině případů čistě pracovní a dopomáhá pouze ke zvýšení přehlednosti a k rozdělení dlouhého vyprávění na dílčí části. [Zarkoff]
Vyšlo 04.05.2004 v rubrice Teorie. |
| Pokud jde o zápletku, tak ta by nikdy neměla být podstatou příběhu, neměla by být hlavním důvodem jeho existence. Měla by sloužit jen ke sdělení hlavní myšlenky příběhu a k prezentaci osob, jež přivádí na scénu. Nikdy nesmí tyto postavy ovládnout a podřídit je svým požadavkům. Vymyslet lineární zápletku, která se mechanicky rozvíjí, je snadné; k žádoucímu výsledku zde lze dojít řadou postupů. Obtížné naproti tomu je navrhnout zápletku, která cosi vypovídá, která si čtenáře nejen získá a zaujme, ale také mu něco dokáže sdělit. [Zarkoff]
Vyšlo 27.04.2004 v rubrice Teorie. |
| Přejděme nyní k základním složkám příběhu. Ty můžeme rozdělit do tří velkých skupin: charakteristika (prezentace) postav, popis prostředí a konečně zápletka. [Zarkoff]
Vyšlo 20.04.2004 v rubrice Teorie. |
| Práce na scénáři probíhá v řadě po sobě jdoucích dílčích kroků, z nichž lze vydělit tyto etapy: volba námětu, vypracování příběhu, rozdělení příběhu do sekvencí (tato etapa je volitelná), rozdělení příběhu do stránek a do záběrů, vypracování textů a dialogů. [Zarkoff]
Vyšlo 06.04.2004 v rubrice Teorie. |
| Scénář je psaná předloha kresleného seriálu. Scénárista v něm popisuje jednotlivé záběry seriálu, jsou zde uvedeny dialogy a popř. i vysvětlující texty. Scénář slouží kreslíři jako podklad pro jeho práci. Zachycuje celkovou dějovou linii, rozčlenění jednotlivých dějových sekvencí do stránek, popř. do stripů, i členění stránek na jednotlivé záběry… [Zarkoff]
Vyšlo 30.03.2004 v rubrice Teorie. |
|  | Filmári si viac a viac uvedomovali, že s comicsom sa dá pracovať oveľa viac komplexnejšie a zároveň omnoho menej doslovne, pokiaľ sa dôsledne využijú jeho štrukturálne zvláštnosti a štýlové finesy. Priekopníckymi snímkami tohoto druhu, ktoré nevyužívajú žiadnu konkrétnu predlohu ani postavu, boli už spomínané Lucasove Hviezdne vojny, v ktorých nájdeme esencie vojnového filmu, sci-fi, westernu a fantasy, a Spielbergovi Dobyvatelia stratenej archy, kde sa po prvýkrát objavila postava Indiany Jonesa. [Noro Držiak]
Vyšlo 23.03.2004 v rubrice Teorie. |
|  | Až prvá americká generácia, odkojená televíziou a jej čarovnou formulkou ´pokračovanie nabudúce´, zrodila skutočných "comicsových" filmových tvorcov. Títo mladí vzdelaní muži urobili z kreslených seriálov jedno zo svojich estetických východísk. Od konca 70. rokov dodnes v tvorivej palebnej línii týchto autorov a ich nasledovníkov vedľa adaptácií populárnych comicsov (Superman, Batman, Flash Gordon, Dick Tracy, Pomsta prichádza z močiaru, Vrana, Sudca Dredd) vzniká množstvo filmov v neprehliadnuteľne comicsovom štýle. Tie sú kreslenej poetike často vernejšie, než „omaľovánky“, mýliace si comicsovú predlohu so školskou šablónou. [Noro Držiak]
Vyšlo 16.03.2004 v rubrice Teorie. |
|  | V dôsledku puritánskeho zákona zo 16.júla 1949 o mládežníckej tlači bol z francúzskych masmédií vyhnaný aj posledný comicsový príbuzný – Tarzan. Zákon zakazoval akékoľvek oslavné zobrazovanie násilia. Poskytol právnu možnosť zakázať aj uverejňovanie postáv z comicsov: Batmana, Flash Gordona, Supermana, Fantóma…, ktorí sa dostali do Francúzska spolu s americkou armádou. [Noro Držiak]
Vyšlo 09.03.2004 v rubrice Teorie. |
|  | K dejovej čitateľnosti filmov: Kreslená Pocahontas má jednoduchú dejovú líniu o láske indiánskeho dievčaťa k anglickému cestovateľovi – dobrodruhovi. Bábková Predvianočná nočná mora (Nightmare Before Christmas) rozpráva taktiež o láske jednoduchej, nepochopenej a osamelej dievčiny – pozošívanej handrovej bábiky, ktorú zostrojil geniálny, aj keď trochu zvrhlý profesor, k Tekvicovému kráľovi – kostlivcovi Jackovi, ktorý má v rukách každoročnú prípravu Halloweenu... [Noro Držiak]
Vyšlo 02.03.2004 v rubrice Teorie. |
| V októbri 1927 bol na svete zvukový film a diváci s úžasom sledovali zhodu spevákových úst so zvukom jeho hlasu v hranom sentimentálnom filme Jazzový spevák. Tvorcom kresleného filmu priniesol zvuk jednu nepríjemnú novinku: zatiaľ čo u hraného filmu bolo celkom ľahostajné, že norma sa zjednotila na vyššom počte 24 obrázkov za sekundu, pre animátorov to znamenalo zhotoviť viac kresieb – každá sekundová akcia, ktorá bola predtým rozkreslená na 16 fáz, ich teraz musela mať o tretinu viac. Sullivan už ozvučoval svojho kocúra Felixa a Disneymu bol tiež zánik nemého filmu jasný. Jeho nový príbeh Mickey kormidelníkom vychádzal zo zobrazenia hudobných výkonov… [Noro Držiak]
Vyšlo 24.02.2004 v rubrice Teorie. |
| Comics z filmu kedysi prevzal a ďalej cizeloval predovšetkým charakterizačný záber (najčastejšie typický detail, eliptické zachytenie situácie alebo hyperbolu) a metódu "strihu", lebo je vlastne nútený k neustálemu strihaniu a bez strihu nenavodí vonkajší (akčný) ani vnútorný (rozprávací) pohyb. "Comicsy strihajú po svojom, napríklad už len preto, že rad nehybných záberov nemusia zostavovať do neustáleho toku, ako to robí film, ale vytvárajú akúsi ideálnu kontinuitu pomocou faktuálnej diskontinuity..." [Noro Držiak]
Vyšlo 17.02.2004 v rubrice Teorie. |
| Zastavme sa ešte u skôr zmieňovanej dvojjedinosti kreslených stripov. Rozdelenie na realistické a karikatúrne poňatie odpovedá Škvoreckého odlíšeniu humorných a vážnych comicsov... [Noro Držiak]
Vyšlo 10.02.2004 v rubrice Teorie. |
| Americký a európsky comics majú jeden veľký rozdiel. Európa kladie väčší dôraz na textovú stránku. Americkí autori stavajú predovšetkým na akcii, čo v obryse platí o celej americkej kultúre nového veku. [Noro Držiak]
Vyšlo 03.02.2004 v rubrice Teorie. |
|  | Kreslené seriály sa nezahadzujú so strnulosťou, hemžia sa akciami viac, než ktorýkoľvek iný druh. Taktiež pre čo najvýstižnejšie zobrazenie takéhoto mumraju sa comicsová symbolika rozrástla o hojné značky. Medzi ne patria rôzne šípky, obláčiky z prachu za kráčajúcou osobou, rozfázovanie rýchleho pohybu (ako u kresleného filmu), atd. Možnosti využitia jednoduchých značiek sú netušené: nie je napr. nič ľahšieho, než s ich pomocou znázorniť chôdzu postavy v kruhu. Tým abeceda nepísaných pravidiel zďaleka nekončí... [Noro Držiak]
Vyšlo 27.01.2004 v rubrice Teorie. |
|  | Vyspělost národní komiksové kultury, či chcete-li trhu, určuje nejen počet překladů z pokladnice světového dědictví, ale především plodnost domácí scény. V posledních dnech jsme bezmála současně mohli přivítat dva domácí bublinové novorozence - Bílý Potok a Oskara Eda. Oba mají leccos společného, v mnohém se také zásadně liší, od sebe navzájem stejně jako od svých předchůdců. Existuje něco, co bychom při značné porci dobré vůle mohli nazvat „tradicí“ původního českého komiksu? [Hibi, MaF]
Vyšlo 17.11.2003 v rubrice Teorie. |
|  | 3. Komiksová „animace“. – Jakmile se scénárista s kreslířem dohodli na prostředí, ve kterém proběhnou komiksové sekvence, a jakmile do tohoto prostředí vhodně zasadili jednající postavy, nezbývá jim než příslušnou sekvenci oživit. To znamená, že k ní musí přidat tři věci: pohyb, myšlení postav a zvuk. [Zarkoff]
Vyšlo 04.11.2003 v rubrice Teorie. |
|  | K „oživení“ děje na komiksových stránkách slouží řada postupů; jakmile kreslíř dostane do ruky scénář, v němž je děj rozčleněn na jednotlivé obrázky, stává se z něj režisér, který musí pro dané situace zvolit vhodné druhy záběrů a úhly pohledu, který musí pomocí různých optických efektů znázornit pohyb a který si přitom často vypomáhá různými symboly a onomatopoetickými výrazy, jež čtenáři umožní rychle chápat pocity jednajících postav a vyjadřují i některé „zvuky“... [Zarkoff]
Vyšlo 28.10.2003 v rubrice Teorie. |
|  | 3. Práce v týmu. – Práce ve studiu je vhodná jen tehdy, jde-li o velmi oblíbenou sérii. Kreslený seriál nejčastěji vzniká ve spolupráci scénáristy a kreslíře, i když toto rozdělení nemusí být tak striktní. Dojde-li však k „rozvodu“ obou autorů, vede takové „dvojí rodičovství“ k řadě problémů… [Zarkoff]
Vyšlo 21.10.2003 v rubrice Teorie. |
|
 | 
|
 |
|
 |
|

|
© 2000-2025 Komiks.cz CC BY-NC-ND 3.0
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.
|
|
Kontakt
RSS
|
|
Nezávislost Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
|
|
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
|
|
|
|
|
|
|
|