Paralelně s českým překladem slovenského literárně-komiksového cyklu o agentu Rogeru Krowiakovi vznikala i jeho rozhlasová adaptace. Její autor, Miroslav Zelinský, ji označuje jako “první rozhlasový komiks”. Toto označení nás nemohlo nechat chladnými – podívejme se mu (a projektu samému) tedy na zoubek.
Huh, westernizace? Co to je? To je jako převádění příběhu ze sci-fi na western? Tak asi takhle bych ještě před několika lety asi reagoval, kdybych slyšel toto slovo. Od té doby jsem trochu víc zabředl do světa asijského comicsu a tak vím, že kdyby se tento výraz vyskytoval ve slovníku cizích slov, vypadal by tento odkaz asi takhle: Westernizace: Převod asijských comicsů psaných zprava doleva na způsob vyhovující „západnímu“ čtenáři. Tím by se v kostce dala shrnout celá problematika, která se za tímto slovem skrývá. Stručně, jasně a nic neříkajícně. Proto si jej v tomto článku probereme podrobněji.
Rozčlenění stránky kresleného seriálu na jednotlivé záběry by měl, alespoň přibližně, navrhnout scénárista. Později lze strukturu stránky měnit a upravovat ve shodě s výtvarným pojetím a názorem kreslíře. V každém případě by mělo být uspořádání záběrů na stránce, jejich poloha, velikost a vzájemné vztahy, navrženo vědomě. Scénárista by měl vždy umět zdůvodnit, proč daný záběr musí být umístěn právě na daném místě, a jaké jsou jeho vztahy k záběrům, které předcházejí i následují.
Animovanému filmu i comicsu je společná práce s kamerou a výtvarná stylizace; zatímco comics dosahuje toku děje prostorvou kompozicí, film "plyne" časově. Pokusme se na několika konkrétních ukázkách nalézt styčné body a vzájemné inspirace...
Stejně jako se román obvykle člení na kapitoly a divadelní hra na jednání (obrazy), člení scénáristé rozsáhlejší příběh na sekvence. Toto členění bývá ve většině případů čistě pracovní a dopomáhá pouze ke zvýšení přehlednosti a k rozdělení dlouhého vyprávění na dílčí části.
Pokud jde o zápletku, tak ta by nikdy neměla být podstatou příběhu, neměla by být hlavním důvodem jeho existence. Měla by sloužit jen ke sdělení hlavní myšlenky příběhu a k prezentaci osob, jež přivádí na scénu. Nikdy nesmí tyto postavy ovládnout a podřídit je svým požadavkům. Vymyslet lineární zápletku, která se mechanicky rozvíjí, je snadné; k žádoucímu výsledku zde lze dojít řadou postupů. Obtížné naproti tomu je navrhnout zápletku, která cosi vypovídá, která si čtenáře nejen získá a zaujme, ale také mu něco dokáže sdělit.
Přejděme nyní k základním složkám příběhu. Ty můžeme rozdělit do tří velkých skupin: charakteristika (prezentace) postav, popis prostředí a konečně zápletka.
Práce na scénáři probíhá v řadě po sobě jdoucích dílčích kroků, z nichž lze vydělit tyto etapy: volba námětu, vypracování příběhu, rozdělení příběhu do sekvencí (tato etapa je volitelná), rozdělení příběhu do stránek a do záběrů, vypracování textů a dialogů.
Scénář je psaná předloha kresleného seriálu. Scénárista v něm popisuje jednotlivé záběry seriálu, jsou zde uvedeny dialogy a popř. i vysvětlující texty. Scénář slouží kreslíři jako podklad pro jeho práci. Zachycuje celkovou dějovou linii, rozčlenění jednotlivých dějových sekvencí do stránek, popř. do stripů, i členění stránek na jednotlivé záběry…
Filmári si viac a viac uvedomovali, že s comicsom sa dá pracovať oveľa viac komplexnejšie a zároveň omnoho menej doslovne, pokiaľ sa dôsledne využijú jeho štrukturálne zvláštnosti a štýlové finesy. Priekopníckymi snímkami tohoto druhu, ktoré nevyužívajú žiadnu konkrétnu predlohu ani postavu, boli už spomínané Lucasove Hviezdne vojny, v ktorých nájdeme esencie vojnového filmu, sci-fi, westernu a fantasy, a Spielbergovi Dobyvatelia stratenej archy, kde sa po prvýkrát objavila postava Indiany Jonesa.
Až prvá americká generácia, odkojená televíziou a jej čarovnou formulkou ´pokračovanie nabudúce´, zrodila skutočných "comicsových" filmových tvorcov. Títo mladí vzdelaní muži urobili z kreslených seriálov jedno zo svojich estetických východísk. Od konca 70. rokov dodnes v tvorivej palebnej línii týchto autorov a ich nasledovníkov vedľa adaptácií populárnych comicsov (Superman, Batman, Flash Gordon, Dick Tracy, Pomsta prichádza z močiaru, Vrana, Sudca Dredd) vzniká množstvo filmov v neprehliadnuteľne comicsovom štýle. Tie sú kreslenej poetike často vernejšie, než „omaľovánky“, mýliace si comicsovú predlohu so školskou šablónou.
V dôsledku puritánskeho zákona zo 16.júla 1949 o mládežníckej tlači bol z francúzskych masmédií vyhnaný aj posledný comicsový príbuzný – Tarzan. Zákon zakazoval akékoľvek oslavné zobrazovanie násilia. Poskytol právnu možnosť zakázať aj uverejňovanie postáv z comicsov: Batmana, Flash Gordona, Supermana, Fantóma…, ktorí sa dostali do Francúzska spolu s americkou armádou.
K dejovej čitateľnosti filmov: Kreslená Pocahontas má jednoduchú dejovú líniu o láske indiánskeho dievčaťa k anglickému cestovateľovi – dobrodruhovi. Bábková Predvianočná nočná mora (Nightmare Before Christmas) rozpráva taktiež o láske jednoduchej, nepochopenej a osamelej dievčiny – pozošívanej handrovej bábiky, ktorú zostrojil geniálny, aj keď trochu zvrhlý profesor, k Tekvicovému kráľovi – kostlivcovi Jackovi, ktorý má v rukách každoročnú prípravu Halloweenu...
V októbri 1927 bol na svete zvukový film a diváci s úžasom sledovali zhodu spevákových úst so zvukom jeho hlasu v hranom sentimentálnom filme Jazzový spevák. Tvorcom kresleného filmu priniesol zvuk jednu nepríjemnú novinku: zatiaľ čo u hraného filmu bolo celkom ľahostajné, že norma sa zjednotila na vyššom počte 24 obrázkov za sekundu, pre animátorov to znamenalo zhotoviť viac kresieb – každá sekundová akcia, ktorá bola predtým rozkreslená na 16 fáz, ich teraz musela mať o tretinu viac. Sullivan už ozvučoval svojho kocúra Felixa a Disneymu bol tiež zánik nemého filmu jasný. Jeho nový príbeh Mickey kormidelníkom vychádzal zo zobrazenia hudobných výkonov…
Comics z filmu kedysi prevzal a ďalej cizeloval predovšetkým charakterizačný záber (najčastejšie typický detail, eliptické zachytenie situácie alebo hyperbolu) a metódu "strihu", lebo je vlastne nútený k neustálemu strihaniu a bez strihu nenavodí vonkajší (akčný) ani vnútorný (rozprávací) pohyb. "Comicsy strihajú po svojom, napríklad už len preto, že rad nehybných záberov nemusia zostavovať do neustáleho toku, ako to robí film, ale vytvárajú akúsi ideálnu kontinuitu pomocou faktuálnej diskontinuity..."
Zastavme sa ešte u skôr zmieňovanej dvojjedinosti kreslených stripov. Rozdelenie na realistické a karikatúrne poňatie odpovedá Škvoreckého odlíšeniu humorných a vážnych comicsov...
Zároveň se sobotním článkem našeho redakčního kolegy Martina Foreta pro Lidové noviny vznikalo i mé zamyšlení nad podobnou otázkou. Pokud byste hledali zdroj některých citací, najdete je právě zde. Takže: druhá odpověď na otázku „Proč Češi nečtou comicsy“?
Americký a európsky comics majú jeden veľký rozdiel. Európa kladie väčší dôraz na textovú stránku. Americkí autori stavajú predovšetkým na akcii, čo v obryse platí o celej americkej kultúre nového veku.
Kreslené seriály sa nezahadzujú so strnulosťou, hemžia sa akciami viac, než ktorýkoľvek iný druh. Taktiež pre čo najvýstižnejšie zobrazenie takéhoto mumraju sa comicsová symbolika rozrástla o hojné značky. Medzi ne patria rôzne šípky, obláčiky z prachu za kráčajúcou osobou, rozfázovanie rýchleho pohybu (ako u kresleného filmu), atd. Možnosti využitia jednoduchých značiek sú netušené: nie je napr. nič ľahšieho, než s ich pomocou znázorniť chôdzu postavy v kruhu. Tým abeceda nepísaných pravidiel zďaleka nekončí...
Dopátrat se nějakého pojmoslovného biče, jímž by se comics dal zkrotit a drezírovat, je snahou poněkud donkichotskou; mnohá díla, vykrystalizovaná z autorských záměrů, tužeb čtenářů a z „potřeb trhu“ (pestrého jako comics sám), tančí kdesi na hranici – tu se vymykají jednomu kritériu, tu jinému. Přesto se nedomníváme, že by touha po přesnějším vyhranění pojmů byla jen planým slovíčkařením: věříme, že napomůže představivosti, recensentům umožní trefnější vymezení a čtenáři konkretizuje očekávání…
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
