„Tak jsem tady zas, vážení, já, Ukko Skřet, váš věrný kronikář a zapisovatel hrdinských činů Sláinea, nejslavnějšího z keltských králů. Ač jsem už velice stár, sedím zde ve věži Pevnosti Nesmrtelných a sepisuji pro vás další z mnoha Sláinových dobrodružství. Tentokrát je to příběh o tom, kterak Sláine, coby nový Sluneční král, zahájil boj za osvobození svého lidu zpod jařma krutých Drunů a jejich démonických spojenců Fomoraigů, příběh o tom, jak se stal Sláine nových Rohatým bohem, jak sjednotil celý keltský národ a taky o tom, jak zhynul…“
V listopadu roku 2001 otisklo 18. číslo Crwe první část první epizody série Hans; v květnu roku 2002, kdy vyšlo 20. číslo Crwe, si mohli čtenáři konečně přečíst závěr této epizody. Hlavní dějové východisko této vědecko-fantastické série jsem naznačil už ve svém předcházejícím textu.
Představte si… každá paranoidní fantazie, každá konspirační teorie, každý údajný zastírací manévr a vládní klamavá akce, každá praštěná historka, kterou jste kdy zaslechli… To VŠECHNO je PRAVDA. A teď si musíte vybrat: bezčasá svoboda nebo věčná kontrola. Na čí stranu se přidáte?! … Invisibles (Neviditelní) v tom mají jasno. Seznamte se se skupinkou okultních profesionálních rozvracečů, kteří putují po USA a potkávají ultradimenzionální trpaslíky, chtíče, zbraně, tajné podzemní vojenské základny, okrajové vědy a apokalyptické kultury. Tak zní reklama. Ale reklama lže, Invisibles jsou totiž ještě mnohem šílenější.
Každá země má takové superhrdiny, jaké si zaslouží. A zatím to vypadá, že my Češi nestojíme za mnoho. Po nekňubovitém Arnalovi a potrhlém Pérákovi totiž vstoupil na scénu pupkatý a zbabělý Bantam.
Jsem Absolutní Zlo a doufám, že mě nerušíte jen tak pro nic za nic!! Jo tak, vy chcete vědět jaký je ten nový Donžon?! Tak to tu skutečně nejsem zbytečně. Je vidět, že jste lidé, kteří poznají, kdy stojí před svým životním rozhodnutím, a ví, na koho se mají v takovém případě obrátit. Mojí cenu doufám znáte. No, to je jedno že ne. Kdo mě vyvolá a o radu požádá, duší svou mi propadne. Takže hodina vám bude stačit, že jo?! OK. A pak půjdeme. Jo, a nemyslete si, že když nebudete číst dál, tak se tomu vyhnete. Odpočítávání už začalo.
Zapomeňte na to co jste si o nich až dosud mysleli. Vypusťte z hlavy všechny klasické horrory. Už žádné rakve, vystouplé špičáky, kříže, svěcená voda a sluneční světlo. Všechno je jinak! Upíři jsou mezi námi a my jsme si toho doteď ani nevšimli. Jak také, když jsou od nás takřka nerozeznatelní. Když se již dávno nenápadně přizpůsobili životu mezi lidskou většinou. Upíři jsou prostě v pohodě. Nijak na sebe neupozorňují, jejich zvyky jsou stejné jako naše. Dokonalá koexistence, kdy nikdo nic netuší. Až dosud!
Je tichá listopadová noc roku 1911... Nic neruší posvátné ticho pařížského Přírodovědeckého muzea... Blíží se půlnoc a vycpaní živočichové, kostry zvířat i vitriny s exponáty ztichly v napjatém očekávání... Vtom se odněkud ozvaly záhadné zvuky... ťukání a praskot... A je to tady, vážení přátelé, je to tady!... Z vejce pterodaktyla, starého 136 milionů let, se líhne mládě! Vejce praská, zvíře se souká ven, rozbíjí vitrinu, ve které je uzavřeno, rozbíjí skleněnou střechu muzea a konečně volné, vzlétá nad střechy Paříže!
Spidey tady, Spidey tam, všude kam se podívám!! Možná se česká arachnofobie nedá srovnávat s americkým pavoučím šílenstvím, v každém případě se v posledních dvou týdnech o Spider-Manovi píše a mluví na naše poměry poměrně hodně. A svůj podíl na tom nese i stejnojmenný, zbrusu nový book z edice Comicsové legendy…
Svět se změnil; cítím to ve vodě, cítím to ve vzduchu, cítí… ááá, la pardón, tohle není to co jsem chtěl říct (sem si jen na něco vzpomněl). I když… vlastně, svět se skutečně změnil! Batmanova totožnost odhalena, jeho jeskyně zničena, Joker mrtev, Arkhamský blázinec vyhozen do vzduchu i s celým svým obsahem, napůl plešatý a obtloustlý Lobo chlastá spolu s Vrilem Doxem a Superman místo klasického „Mí drazí Američa… pardon, lidé“, nazývá lidskou rasu „pozemšťany“. A to už je sakra co říct! Takže vidíte, že něco je opravdu jinak. A pokud vám ještě pořád nedochází co je jinak, tak mám pro vás dvě nápovědy. Budoucnost je holt svině. A Elseworlds jakbysmet. Takže už všechno jasný? Dobře, ti co chápou, pokračujem, ti co ne, ať se kouknou co jsem měl před týdnem k obědu (recenznímu).
V předcházející epizodě série "XIII" (Tam, kam jede indián) byl její hrdina neprávem obviněn z vraždy svého otce Jeremyho Rowlanda a pod jménem Steve Rowland odsouzen k doživotnímu trestu v Plain Rock, věznici se zvýšenou ostrahou.
„Věz, ó princi, že o čase, který uplynul mezi rokem, kdy oceány pohltily krásnou Atlantis a lety, v nichž synové Aryasovi počali svůj vzestup, se nikomu ani nesnilo. Tenkrát zářící království zdobila tvář zemskou jako hvězdy zdobí tvář noční oblohy. A nejpyšnější za všech bylo království Aquilonské, jež vládlo suverénně zasněnému Západu. Sem přišel Conan, Cimmeřan, černovlasý a zachmuřený, s mečem v pěsti, zloděj, pobuda a rváč, aby srazil zářící trůny pod podrážky svých zaprášených sandálů…“ Ano, Conan je vskutku legenda. A legenda si zaslouží mít i svůj vlastní komiks. Takže tady je.
V Jinosvětech (Elseworlds) jsou hrdinové vytrženi ze svých obvyklých prostředí a vhozeni do podivných, cizích a neznámých časů a míst, z nichž některé skutečně mohly existovat nebo dokonce existovaly, většina ale rozhodně nemohla, nemůže a nebo by raději ani neměla. Výsledkem jsou příběhy ve kterých se nám důvěrně známé postavy náhle zdají stejně nové a čerstvé jako dosud neprožitý zítřek. Tohle je jeden z těch příběhů.
Frank Miller nás popáté ve velkém příběhu zavádí do Sin City, města hříchu, jehož sláva začala v době, kdy se zástupy přistěhovalců se šestiraňáky u boku hnané vidinou lepšího a svobodného života valily pod plachtami těžkých vozů na Západ. Jenomže ráj obvykle zůstává jen snem…
Jelikož po čísle tři žádné další Origami nevyšlo, mohlo by se zdát, že jeho historie skončila. Ale není tomu tak. Již od počátku roku 1996 provozoval Dittmar Chmelař, odpovědný redaktor celého projektu a autor několika libret, stránky téhož jména, jejichž součástí (mimo nejrůznějších článků ze světa vědy a sci-fi) byla i komiksová sekce.
Stejně jako nové vládě nechává opozice sto dnů (tedy cirka tři měsíce) „hájení“, aby ukázala, co umí, tak stejný počet čísel (tedy tři, ne sto :-) už má za sebou i CREW pod hlavičkou Comics Art Publishers – dostatečná doba, aby její nové směřování získalo na vyhraněnosti…
Levá, pravá, vojáci – pochodem vchod, zpátky ni krok!! Mezi zákopy zuří boj, střepiny granátů létají do všech stran, kosti lezou z otevřených tržných ran, střelba burácí, první ranění se potácí. A zatímco z dálky zaznívají ozvěny bojů 2. světové války, v kancelářích nejvyšších důstojníků a generálů se rozehrává jiná bitva: tichá, taktická hra trpělivě a chladně kalkulujících agentů světových mocností. Mezi oběma frontami se elegantně pohybuje sympatický a přitažlivý, zároveň však smrt rozsévající, kapitán Kloss.
Nedá se říct, že by třeba takový Portál byl vyloženě komiksovým nakladatelstvím. Nebo že by třeba Jung tak nějak poletoval Supermanovi po boku. A přesto se může stát, že pedagogicko-psychologické nakladatelství vydá knižní comics-like sérii, v níž kromě Junga účinkuje i Nietzsche, Platón, Foucault...
První květen není jen „lásky časem“ a Svátkem práce, dnem oslav komunistů i anarchistů, a datem marihuanových demonstrací. Stranou a tišeji než všechny podobné ideologické aktivity, avšak o dost dříve, totiž s východem Slunce v 5:39, přichází i jeden z nejtajemnějších a nejtutlanějších (a zároveň nejočekávanějších) projektů letošního komiksového jara. Jeho autorskou svéráz naznačuje nejen motovský spirálohlav na přebalu, ale už jen hodina vydání a samy numericky dokonalé (čtvercové!) 144 strany za elegantních tři sta třiatřicet korun…
Druhý díl po Padoucnici pravděpodobně nejambicióznějšího projektu nakladatelství Mot se právě dostává na pulty našich knihkupectví. Pětidílný projekt, který kromě scénáristy Christophea Gibelina tak proslavil tehdy teprve třiadvacetiletou kreslířku Claire Wendlingovou, se tak nezadržitelně posouvá ke svému klíčovému zlomu. Ale nepředbíhejme. Teď jsme stále ještě ve světě lidí. Ovšem mnozí z hlavních hrdinů si již v této chvíli nejspíš nepřejí nic jiného, než aby o návratu do světa legendy raději nikdy ani nezaslechli. Protože to opravdu nebude nic pěkného…
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
