Eperluette je nejstarší edicí nakladatelství Association. Vznikla již v roce 1991 a vyšly v ní desítky titulů – takové kousky jako Padoucnice, Čtvrt vteřiny na život, Pixy, Tardiho Varlot Soldat či reedice klasických komiksů Jean-Claude Foresta. Její kritéria jsou více než formální a typickou ukázkou toho, jak taková nezávislá kvalita v jejím podání vypadá, je Vanoliho anarchistická freska La route des Monterias. Minule: Blanche Epiphanie.
To, co je na středověkém umění ve vztahu ke komiksu vždy nejcennější, je přímá řeč. Marná sláva, ke komiksu patří bubliny jako k psovi uši. Velislavova bible převážně neobsahuje přímou řeč; je doprovázena pouze gesty a kratším textovým komentářem. Někdy se objevují nápisy na hrobech, na zdi, v knihách nebo třeba na meči. Avšak alespoň v devíti případech se objevuje „bublinová řeč“. A v jednom vzácném případě dokonce dojde na dialog. Ale teď konkrétně. O krvi a hrdinech v bibli čtěte zde.
Poprvé se v seriálu Rychlé šípy zmiňuje o kočce domovník z ponurého domu, kde měli hlavní hrdinové klubovnu. V příběhu Rychlé šípy na omylu (strana 46 souborného vydání), uzavírajícím pět pokračování na téma luštění „sítě záhad“, popadne domovník Červenáčka a Rychlonožku za uši a praví: „To křičící dítě byla mňoukavá kočka…“ Dobrá, ale kdy kočku v seriálu poprvé i spatříme?
Na úvod pikosekunda geologie. Pyrit, jinak kočičí zlato, nebo zlato bláznů, nerost, tvářící se na první pohled jako jedna z nejcennějších komodit, zlato. Na ten druhý však spolu s kladivem a rychlým, přesným švihem měnící se na bezcenný černý prášek. Zvláštní shodou okolností, myšlenkových pochodů a životních zkušeností pubertální hlavní hrdinky příběhu, přenese se tento příměr na problém dospívání, randění a touze schoulit se do náruče vysněného prince, tedy ne-pyrita, ale toho pravého zlatíčka.
Slíbili jsme, že k Šifře mistra Hanky, vydané na podzim loňského roku, se ještě vrátíme formou detailnějšího průvodce. Toto album, výjimečné už pouhým faktem, že se jedná o výtvor českých autorů, totiž těží z natolik zajímavého a složitého tématu, že by bylo nedůstojné odbýt ho pouhou recenzí. A protože je téma rukopisu sice všeobecně, ovšem jen velmi povrchně známé, požádali jsme o poznámky, vysvětlivky a upřesnění odborníka, člena České společnosti rukopisné Mgr.
Roberta Jana Hřebíčka. Recenzi Šifry mistra Hanky čtěte zde.
Scény plné krve, vyhřezlých vnitřností a zlámaných kostí provází současný komiks velmi často. Někdy to až odpuzuje, kvalita komiksu přeci není v tom, kolik v příběhu vyteče krve. Krvavé scény ve výtvarném umění nejsou ale jen záležitostí dneška. Velislavova bible není obrázková knížka pro děti na dobrou noc a krvavých scén je v ní velmi mnoho. Úvod do problematiky čtěte zde.
Hej, vy komiksoví šílenci a čtenáři, máte rádi ilustrované vyprávění, kde se občas mihne i nějaká ta bublina? Máte rádi dojemné příběhy o velmi chudých chlapcích z počátku 19. století? Máte rádi i vcelku dobré konce a přitom neznáte vynikajícího spisovatele skvělých románů Charlese Dickense? Tak honem utíkejte do knihkupectví a za relativně levný peníz si domů odnesete KLASIKU – Olivera Twista!
Přátelé, když si koupíte „extrabuřt“, čekáte macka (ne však toho s tou fackou) a pokud nějaká komiksová publikace nese extrabuřt v názvu, čekáte nečekatelné, čekáte maso, čekáte, že ona dotyčná nová panenská slečna kniha bude mít po týdnu vizáž prostitutky v důchodu, neboť bude čtena stále dokola. A pokud se ke slovu extrabuřt přidá ještě přídavné jméno „komiksový“ a podstatné Simpsonovi, je nadpozemský zážitek zaručen (a strom, jenž vydal své dřevo jako oběť na výtisky této publikace bude osaháván víc než všechny stromy zaživa dohromady). Jenže má to háček! Už dávno totiž nežijeme v době poctivosti a hodných lidí (byla-li kdy) a expresivními slovy, ba dokonce frázemi se plýtvá na každém rohu, aby ony dotyčné jazykové útvary zvedly prodejnost. Tak jak to teda s těmi uzeninami je!?
Že se komiks ideálně hodí a také se hojně využívá k zobrazování nejrůznějších čuňáren, je věc dávno známá. Zajímavé jsou ovšem přístupy, jakými jednotliví autoři k této bohulibé tématice přistupují. Jeden z nejoriginálnějších, nejrafinovanějších a nejextravagantnějších zároveň zvolila trošku podivná dvojka Lob-Pichard. Dámy a pánové, seznamte se – přichází královna naivity, nevinnosti a zvrhlosti Blanche Epiphanie!
Minule: Trent.
Ovládli divadlo. Ovládli zvukové vlny. Ovládli televizní vlny. Ovládli literaturu. Jsou otec a syn a k nadvládě nad světem se nepotřebují ohánět světelnými meči. A v současné době se chystají ovládnout i komiks. A co že je k tomu zapotřebí? Inu, jenom pár drátků a prkýnek...
Dovoluji si tvrdit, že svou poctivou troškou do mlýna přispěl k rozvoji současného komiksu i středověk, mj. svými obrázkovými biblemi a příběhy svatých. Rozvinuté komiksové cítění lze pozorovat i na příkladu tuzemské Velislavovy bible (Velislai Biblia picta) z poloviny 14. století. Je jednou z nejobsáhlejších středověkých obrazových knih ve střední Evropě. Podrobně vás s ní seznámím v následující trojici článků.
Skončí cesta mořských vlků až na nezkrotné řece? Zařídí to Bruchnička a napraví omyl Velkého mága? Přebývá Mistr Šarivari v perníkové chaloupce? Je horší hodina duchů nebo velký bengál? Na všechny tyto a ještě spoustu dalších otázek odpovídají Veselé příběhy Čtyřlístku 1982 až 1984 – nejnovější, již šestá velká kniha sebraných dobrodružství slavné zvířátkovské čtveřice.
Přečtěte si i o Báječných příbězích Čtyřlístku.
…aneb první pokus o číselnou sumarizaci roční komiksové produkce v České republice. Počty vydaných titulů, pořadí dle nakladatelů, žánrů, zemí původu a prodejnosti. Ne vždy přesné, ne vždy konečné, nicméně alespoň částečně vypovídající o situaci na trhu.
Dále čtěte k tématu komiksový rok 2007: události, anketa.
Tři jednoduché otázky, spousty nejrůznějších odpovědí. Na prahu nového roku jsme položili vybraným osobnostem české komiksové scény, autorům, nakladatelům, publicistům i knihkupcům, stejné dotazy a jejich (vždy velmi zajímavé) výpovědi nyní přinášíme. V abecedním pořadí a v nezkrácené a pouze drobnými redakčními zásahy upravené podobě.
Jeho starší kresby jsou těm současným takřka nepodobné a přece tak dobře charakterizují jeho žánrový i výtvarný rozptyl. Pohybuje se od ulítlých exhibicí plných zvrhlého sexu, přes klasické sci-fárny až po uhlazené a vypiplané příběhy s poetikou nadpřirozena a tajemna. Autora s podivným pseudonymem Skam (vl. jménem Martin Krejčí) můžete nenávidět i zbožňovat, rozhodně ho však nepřehlédnete. A určitě mu neupřete pořádnou porci talentu, pracovitosti a umění přejmout z mnoha vlivů jen to nejlepší. Více už v profilu.
Poslední zveřejněný profil: Václav Šlajch.
Zrekapitulujme, co všechno komiksového přineslo uplynulých 365 dní. Nebylo toho málo – spousta novinkových titulů, výstav, akcí či událostí na internetu. A společně si popřejme do nového roku 2007 jen to nej a samozřejmě hodně komiksové radosti.
Série s jednoduše zapamatovatelným názvem Trent, to je především jedna velká pohodička. A to přesto, že se tu zákeřně vraždí, temnotou se plouží podezřelé stíny a hlavním hrdinou zmítají hořké noční můry. Trent je totiž sice dobrodružně laděný, kriminální western, jenže díky unylému vyprávěcímu postupu a suché kresbě dokáže jen pramálo zaujmout. Ale pěkně po pořádku. Minule: Capitaine Fantome.
Děti jsou hravé a obecně se velmi rády přestrojují – raději nežli (zdraví) dospělí. Také Foglarovy Rychlé šípy jsou toho důkazem, i když věru nevalným. Ne, hoši se moc nepřevlékali a jejich tvůrci je očividně měli nejradši hezky rozlišené „v přehledných barvách“. Kromě samotných Rychlých šípů se ovšem převlékali anebo zlověstně maskovali i další hrdinové stejnojmenného seriálu, obzvlášť pak Dlouhé Bidlo. Přehled následuje.
Ač jsme se mohli zapřísahat sebevíce, přesto musíme tuhle recenzi zahájit starým, otřepaným klišé: hurrá, nová CREW je tady! Jako vždy převažuje prostá radost z toho, že časopis s podtitulem „comics na kvadrát“ stále vychází, nad snahou hledat v aktuálním dvacátém čísle nedostatky a vady. Ať je Crew jaká je, stále – bohužel a bohudík – zůstává jediným dlouhodobě vycházejícím tuzemským komiksovým časopisem. Čtěte také recenzi předcházejícího č. 19.
Hergé byl sice známý tím, že na tvorbu svých jednotlivých tintinovských příběhů důkladně připravoval, ovšem stejně se nevyhnul nejrůznějším drobným chybám a nepřesnostem (nutno podotknout, že žádná z nich nemá vliv na srozumitelnost děje a běžný čtenář si jich v podstatě nevšimne). Přinášíme jejich přehled, tak, jak je můžete nalézt v Albatrosem šesti doposud česky vydaných albech. Ani tento soupis není zdaleka vyčerpávající, pokud sami objevíte nějakou nesrovnalost, připojte její popis do diskuse pod článkem.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
