Dnes zakončíme naši procházku historií Bratrstva kočičí pracky. V následujícím přehledu uvádíme seznam dílů Rychlých šípů, ve kterých se objevuje buď celé Bratrstvo kočičí pracky, anebo aspoň jeden jeho člen (což vždycky bývá Bohouš).
Comics Salón: COMICS & MANGA BOOK je prvou slovenskou zbierkou mangy a comicsu, ktorá vyjde 14. 9. 2007 v OZ AnimeCrew počas medzinárodného festivalu comicsu, anime a hier - Comics Salón 2007 (14. - 16. septembra 2007, SÚZA, Drotárska cesta 46, Bratislava).
Kromě Burroughse, jak jsme si řekli v úvodním dílu jeho rozboru, četl Raymond také Merritta. Je to poznat nejenom z řady fantastických epizod, ale v Raymondově komiksu najdeme i přímé výpůjčky. Například ještěří lidé, kteří se objevují při dobývání jeskyň, jsou s mírnou úpravou převzati z románu The Face in the Abyss (1923).
Ponurá obálka dalšího dobrodružství sympatického kovboje v nás může vzbudit ty nejchmurnější obavy. Zlověstná čerň a ještě zlověstnější kukuč obávaného lovce lidí Elliota Belta nevěští na první pohled nic dobrého. Příběh samotný se však nenese vůbec v hororovém duchu, ba právě naopak, chystá svým věrným čtenářům znamenitou porci gagů, šprýmů a zajímavého děje, který jako obvykle končí šťastným rozuzlením, po němž Lucky Luke nostalgicky odjíždí v širou dál směrem k zapadajícímu slunci. Recenzi předcházejícího alba Máma Daltonová čtěte zde.
Pokračujeme v naší procházce po slavných kouscích a činech legendárních zlosynů, protivníků Rychlých šípů. Dlouhé Bidlo, Bohouš a Štětináč… Dnes o tom, jak postupně sehrávali stále menší roli, občas naznačili dobrý skutek a nakonec museli úplně, definitivně kapitulovat – zasloužil se o to tatínek Dlouhého Bidla, který Rychlošípákům poděkoval za záchranu svého syna…
Ta mýtická věta se ke mně donesla někdy v roce 1971. V hlavním městě prý existuje jakási Jungmannova ulice, a když v ní lidé pobudou dost dlouho, vystojí si frontu na Pifa. Komiksový zázrak, napěchovaný do plastového obalu, vyzbrojený Gadgetem neboli hračkou.
Začátek Flashe Gordona je v naprostém rozporu s vědeckými poznatky, jeho další pokračování se pak řídí pravidly, která Raymond vytvářel naprosto libovolně tak, jak to pro svůj příběh potřeboval. Z komiksu se tak stala fantazijní série, která neměla pražádný vztah k jakékoli realitě. Vznikla tak kupodivu jedna z nejkomplexnějších sérií: nebyla ovlivňována jen soudobými událostmi, které působily na všechny komiksy té doby, ale působily na ni i další vlivy, mnohem starší a mnohdy zcela neočekávané. Flashe Gordona můžeme analyzovat do stále větší a větší hloubky: ložisko je téměř nevyčerpatelné.
Cats jsou nejen muzikál či švédský pornografický časopis z dob mého mládí, díky přídomku Wild také jistý superhrdinský, mainstreamový tým. Formování jeho nového seskupení můžeme sledovat pomocí lží, vydírání, přestřelek a Alana Moora. Zároveň ale pozorujeme i původní skupinu – jak si poradí s návratem na domovskou planetu. O tom, že ne všude platí ono profláklé "všude dobře, doma nejlépe" nás přesvědčí intriky, atentáty a samozřejmě Alan Moore.
Latraviata, která vystupuje v příběhu Asterix a Latraviata, má s hrdinkou slavné opery Giuseppe Verdiho společné pouze jméno. Je to velká římská divadelní tragédka, kterou prefekt Bonusmalus přestrojil a nalíčil tak, aby se svým vzhledem takřka dokonale podobala Halabale, rodačce z Asterixovy vesnice, kterou čtenáři série o Asterixovi jistě dobře znají a která se šťastně provdala za junáka a krasavce Tragikomikse.
Návrat Flashe Gordona na Zemi vyvolal, jak se zdá, nový vývojový skok v tvorbě Alexe Raymonda. Kresba – s výjimkou posledního období, jak dále uvidíme – je stále stejně dokonalá, avšak objevují se v ní nové prvky: přibývá detailů a velkých obličejových detailů do té míry, že nakonec představují pětinu všech záběrů. K oživení děje však nijak nepřispívají.
John McCrea se na tomto světě vyskytl v severoirském hlavním městě Belfastu v roce 1966. Již od svého útlého dětství měl o své budoucnosti zcela jasno: chorobomyslně toužil po dráze komiksového kreslíře. To pochopitelně dělalo jeho rodičům velké starosti, jelikož jaké jiné zaměstnání více zapáchá zločinem, děvkami a vězením?
Pokračujeme v našem rozboru historie tří nenapravitelných zlobilů. Kdy, jak a proč se vlastně dali dohromady Dlouhé Bidlo, Bohouš a Štětináč, věční a věčně porážení nepřátelé Rychlých šípů? Ale vyskytovali se po boku Rychlošípáků pořád? A byli opravdu vždycky jenom poražení?
Spojíme-li svižný, akcí nadupaný scénář nabízející solidní příběh s propracovanou, groteskní kresbou, vyjde nám z toho komiks, který rozhodně stojí za to. Přidáme-li spoustu krve, vymazlených hlášek a absolutní neúctu ke klasickým superhrdinům, dostaneme sérii Hitman. A domícháme-li pár velmi atypických démonů a panenskou, avšak nadrženou, suspendovanou policajtku, máme tu její třetí české pokračování Zabijácké eso.
Čtěte také recenze knih Hitman a Místní hrdinové.
Styl Alexe Raymonda se pozoruhodným způsobem neustále vyvíjel. V prvních epizodách Flashe Gordona kreslil Raymond postavy a jejich pohyb a pokoušel se i o zkratkovitá vyjádření sice bezchybně, ale bez mimořádného nadání. Kreslil již tenkrát lépe než Lyman Young, který také měl co zlepšovat. Ovšem zvířata, zejména velcí netvoři, mu vycházela strnulá a (až na několik překvapivých výjimek) málo přesvědčivá; často připomínala nafukovací modely.
Jste komiksoví fanatici? Čtete vše komiksové, co se u nás vydává? Zajímá vás dění v americkém komiksu? Nečiní vám problém napsat článek, recenzi, profil? Pokud jste čtyřikrát odpověděli ano, pokračujte dále, následující řádky jsou určeny právě vám. Hledáme totiž nové redaktory.
Pokračujeme v našem rozboru historie slavné lumpen trojky. Kdy, jak a proč se vlastně dali dohromady Dlouhé Bidlo, Bohouš a Štětináč, věční a věčně porážení nepřátelé Rychlých šípů? Vystupovali vždy společně s Rychlošípáky? Byl Bidlo pořád vedoucím Bratrstva? A jak to bylo s Jeremiáškou?
Nakladatelství Egmont pokračuje v nastaveném rychlém tempu a vydává další díl Asterixových dobrodružství. Sešit s pořadovým číslem 28 (byť díky už dříve vydané třicet trojce Nebe mu padá na hlavu je již 29. v češtině) se jmenuje Asterix a Rahazáda; je to příjemná legrace, která pobaví, zároveň nijak nepřekvapí – v poslední době (bohužel) asterixovský standard…
Alexander Gillespie Raymond se narodil 2. října 1909 (nikoliv tedy roku 1911, jak se obvykle uvádí) v americkém New Rochelle (N.Y.) jako syn stavebního inženýra. Ten si povšimnul kreslířského nadání mladého Alexe, jež se projevilo už když mu bylo osm let, a neustále syna při kreslení povzbuzoval. „Povzbuzování mého otce přispělo nejvíce k mému úspěchu. Jedna stěna v jeho kanceláři ve Woolworth Building bylá celá pokryta mými kresbami. Večer se často opřel pohodlně do křesla a řekl: Nakresli mě.“
Hle udatného galského válečníka Asterixe! Toho, jenž se nebál postavit všemožným národům, pronárodům ani pirátům; toho, jenž překonával hory, moře i hoře, a jenž se nezastavil před atamany, Římany ani čímany. Jak se ale zachová náš udatný hrdina, když proti němu místo legionáře, vyzbrojeného sandály a mečem, stane – tak jako v albu Asterixův syn – mimino s povijanem a dudlíkem? Recenzi alba Asterix 26 – Asterixova Odyssea čtěte zde.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
