V tomto textu porovnám prozaickou a komiksovou verzi Foglarova příběhu, který se poprvé vyskytuje v Junáku-Skautu z roku 1927 jako povídka Dům hrůzy, aby se o tucet roků později změnil v taktéž časopisecky uveřejňované příběhy Rychlých šípů (1929). Konkrétně v ty díly, které začínají známým pokračováním Rychlé šípy na pokraji záhad.
Těsně před vydáním zatím posledního dílu ságy (Samuraj) o Zaječím ochránci vydala Crew její první díl nazvaný Ronin. Skrze flashbacky během různých dílčích dobrodružství se tak dozvíme nejen jak se z Miyamota Usagiho stal ronin, ale také kdo stojí za většinou jeho potíží a budoucích zlých úkladů. Závan kvalitní komiksové chambary z osmdesátých let je svěže břitký a japonsky nesmlouvavý.
Divoká jízda z nejortodoxnější severské mytologie přímo do srdce nefalšované fantasy. Udatný hlavní hrdina, drsní Vikingové, nemilosrdná příroda, ztepilé ženy, dědictví dávných civilizací, moderní technologie. Napětí, fikce, nečekaná odhalení. A jeden nenaplněný osud - to vše nabízí album Thorgal 2 – L´ile des mers gelées.
Tintinova alba stále fyzicky existují mezi námi. Mimo jiné to dokazuje neklesající prodejnost i jeho expanze do dalších zemí – například do České republiky. Tintin není pouze historií či věrným obtiskem společenských představ o Africe z dob kolonializmu. Jeho přítomnost v dnešní době skrze jednotlivá alba, pořádané výstavy, poštovní známky, názvy ulic je evidentní. A tyto podněty zapříčiňují existenci stále nových reakcí. Reakce často bolestivé, které se konfrontují s vlastní minulostí, minulostí kolonializmu.
Třetí částí uzavíráme zajímavý miniseriál o úpravách kultovního komiksu Obrázky z českých dějin a pověstí pro knižní vydání – teď zabrousíme i do reedice po roce 1989. Předcházející díl čtěte zde.
Již za pouhé čtyři dny, v sobotu 9. června, se v pražském kině Aero uskuteční druhý ročník Crweconu. Jeho hlavní organizátor Jiří Pavlovský nás tak dlouhou přemlouval, abychom s ním v rámci propagace této akce udělali rozhovor, až jsme se nad ním slitovali a kýžený prostor mu poskytli. Nic zásadního se v něm sice nedozvíte, ale aspoň se pobavíte. A na Crwecon proto určitě také přijďte!
Nevím, jak vy, ale já považuji název 29. epizody Asterixových dobrodružství, Růže a meč, za nejlepší z celého alba. Myslím, že je to velmi dobrá metafora jednoho ze dvou hlavních témat celého příběhu: konflikt mužského a ženského principu, mužského a ženského přístupu k řešení nejrůznějších ožehavých situací. Konkrétně se tento konflikt projeví ve sporu a nakonec i v hádce Asterixe s Lutečankou Maestrií, při které nakonec Asterix nesnesitelnou dámu knokautuje.
Komiks.cz a nakladatelství Garamond pro vás připravili soutěž o album Karla Jerieho Oidipus Rex. Neváhejte, zkuste své štěstí, bohové vám snad budou nakloněni!
V předešlé analýze se čtenář mohl seznámit s úryvky, které ilustrují stereotypní zobrazování původní kultury Konga, černochů obecně i idealizované představy o jednoznačně pozitivním dopadu kolonializmu. Soubor těchto výňatků nám nedává pouze představu o samotném celku. Odkrývá i mytologii, kterou příběh obsahuje.
Teď, když jsme se seznámili s pragmatismem (typickým ale nejen pro českou kotlinu) použitým při úpravách komiksu Obrázky z českých dějin a pověstí pro knižní vydání, dolistujme už rychleji a vysledujme aspoň ty nejpodstatnější změny v proporcích českých dějin a českých pověstí zde črtaných…
Thorgal je nejpopulárnější evropská fantasy série. Proto je docela zajímavé (a bohužel i smutné zároveň), že se u nás nechytila – i když se uskutečnily hned tři docela ambiciózní pokusy. Jenže ten první zahubila obrovská komiksová recese v první polovině devadesátých let (Dítě z hvězd), druhý se ztratil loboidní Modré Crwi a třetí se utopil v záplavě průměrných frankofonních sérií z BB Artu v letech 2002 až 2003. My jsme se Thorgalovi několikrát obšírně věnovali, jenže ještě nikdy jsme podrobně nezabrousili na úplný začátek. Jak to tedy tehdy bylo?
Po řadě peripetií a po strastiplné cestě pouští, kde spolu navzájem válčí Asyřané, Sumerové, Chetité a další pronárody, naši hrdinové přece jen získají potřebný „kamenný olej“ a šťastně se vrací do rodné vísky. Nešťastnou náhodou však tři stránky před koncem o tolik ceněnou surovinu přijdou. Je to škoda, protože v této chvíli má čtenář dojem, že celé dobrodružství alba Asterixova Odyssea a všechna ta námaha byly vynaloženy nadarmo. Recenzi předcházejícího Asterixe čtěte zde.
V druhé části velkolepého příběhu se titulní maník v pláštěnce konečně dostává na kloub tajemného Zmizení. Kdo tedy vlastně stojí za událostí, jež postihla miliony lidí na celé planetě? Je Lois naživu? A nemá s tím vším něco společného sám Supřík? Mnoho otázek a mnoho odpovědí ve druhé části velkolepého příběhu Superman – Pro zítřek z pera Briana Azzarella a tužky Jima Lee.
Paternalistický náboj dokumentující dobu kolonializmu je patrný v hodině vyučování, která se stala předmětem mnohých analýz. Tato část příběhu doznala výrazných obsahových změn mezi předválečnou a poválečnou verzí. Začneme verzí černobílou.
V úvodní části tohoto textu jsem se věnoval pouze „pravěké“ verzi pozdější knihy, tedy té, která původně vycházela už v první půli sedmdesátých let - na pokračování v oblíbeném měsíčníku Mateřídouška. Až následující dětská generace obdržela seriál i v ucelené formě, a to dokonce ve vázané podobě (1979), ale došlo přitom k podstatným změnám.
To, že válka je svinstvo, ví asi každý. Jak až VELKÝ svinstvo, to si uvědomíme až při četbě šokujícího komiksu J. Tardiho C´était la guerre des tranchées. Vznikl v roce 1993 a okamžitě zaujal odbornou kritiku i čtenáře, kteří z něj často byli úplně vyjevení. Už po několika stránkách začíná být zcela jasné proč. O jiném Tardiho komiksu, Adele Blanc-Sec, čtěte zde.
Psychothriller v komiksu? Inu, proč ne – svou žánrovou pestrostí se komiks svému filmovému bratříčkovi bezpochyby vyrovná. Černobyl v komiksu? Inu, proč ne – i na vážnější témata už jsme si v komiksu zvykli. Ale post-černobylský psychothriller s vlastním soundtrackem? Inu, to už stojí za prozkoumání… Doplněním o smart drink Up! Euphory a soundtrack od kapely Sweeper dostává „čtení“ komiksu Wall After Wall další rozměr: povyšuje ho na „vícevjemový projekt“…
V komiksu Ice Haven sleduje autor Daniel Clowes (Jako sametová rukavice odlitá ze železa) několik postav, které vlastně definují prostor amerického maloměsta. Nedoceněný básník nás nejprve uvede do historie Ice Havenu a nezapomene podotknout, že právě jeho tvorba jednou tuhle výspu světa proslaví. Poté se seznamujeme s místními dětmi.
Tintin vystupuje také v roli „krále Šalamouna“, kdy řeší spor dvou domorodců, kteří se hádají o slaměný klobouk. Ten je však již zničený – má odchlíplou horní část, která má chránit majitele před sluníčkem. Hádku Tintin vyřeší tím, že klobouk rozpárá na dvě poloviny, které následně rozdělí mezi účastníky sporu. Tintin coby autorita zasáhl spravedlivě do vzniklého sporu, a byl schopen dosáhnout „spravedlnosti“.
Lidé, národy, etnika, společenská zřízení se čas od času oddělují „příkopy“ ve fyzickém i v psychickém smyslu. Takovými „příkopy“ mohou být všelijaké ty berlínské zdi, železné opony, drátěné ploty mezi Izraelci a Palestinci, stejně jako „příkopy“, které brání obyčejným lidem, aby se dohodli na fungujícím obecním zastupitelstvu, na starostovi, na poloze brněnského nádražía Asterix u Belgů čtěte zde nebo na daňové reformě. Velký příkop odděluje i obyvatele jedné galské vesnice v roce 50 před Kristem. Recenzi předcházejícího alba Asterix u Belgů čtěte zde.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
