Čtyři krátké a poetické comicsové povídky znamenitého Neila Gaimana. Čtyři znamenitě propracované, ponuré příběhy. Vládce snů, jeden ze sedmi Věčných, se po celé věčnosti vrací k českým comicsovým čtenářům…
Nemilosrdná džungle, nepřátelští Indiáni a úklady tajemného zrádce nakonec vítězí! „Dobře se rozhlédněte okolo sebe!“ říká Tex na straně 40 seržantu Randallovi. „Tohle už nemá s vojenskou jednotkou co dělat! Je to jen banda zoufalých lidí, co bojují o holý život...“ Hned nato přebírá velení a nařizuje ústup k pobřeží, do bezpečí přístavu Portobela…
Comics jsou celkem mladou formou, ať už sdělovacího prostředku nebo umění. Vznikly v době všeobecného trendu vytvářet kulturu, která by byla masově konzumovatelná; tento záměr se jim podařilo úspěšně realisovat. Denně čte comics ve Spojených státech více než 100 milionů čtenářů a například knih s Peanuts bylo do roku 1971 vydáno více než 60 milionů. Je tedy zřejmé, že comics jsou populární, a čísla ukazují, že jejich popularita v současné době na celém světě neustále stoupá.
První stránky knihy můžou přinést pochyby, zda se opravdu jedná o biografii. Místo úvodu marketingové lákadlo, pak desítky stránek s obrázky/comicsem Octobriany a gigantického mrože. Samotný text je ještě více mystifikující; čtenář neznalý okolností kolem Octobriany a jejího vzniku se zdráhá uvěřit existenci skupiny PPP – Progresivní politické pornografie. Právě popisem činností této avantgardní disidentské skupiny začíná kniha o Octobrianě, velkolepém díle Petra Sadeckého, jednoho z největších mystifikátorů všech dob…
Podstatou filmu je zaznamenávání reálného obrazu. Každý předmět, který vidíme na plátně, musel před tím existovat před kamerou, která ho snímala (výjimkou jsou samozřejmě filmy trikové, kde realita je tvořena, dnes již povětšinou počítačově). Komiks naproti tomu představuje svět stvořený od základů svým tvůrcem a opírá se hlavně o kategorii smluvnosti obrazu - sám si vybírá způsob zobrazování věcí a jevů; teoreticky disponuje neomezeným množstvím autorské kreace…
Andrej Sujetov Kostić je jedním z těch tvůrců, kteří se ke komiksu dostal zevně komunity. Tento výtvarník původem z Jugoslávie žije v Praze, ale pamatuje si ze své domoviny, jaké to je, když je komiks „normální“. Je akademicky vzdělán a pro nakladatelství Maťa již ilustroval několik knih (např. Keseyho Vyhoďme ho z kola ven, Goldingova Pána much či Tykwerovu filmovou povídku Lola běží o život). V komiksu debutoval adaptací románu Jana Pelce Basket Flora; kreslí storyboardy a před pár lety se chtěl komiksem i živit. Jeho pohled na českou scénu i komiks vůbec je možná nezvyklý, v mnohém však osvěžující…
Dylan Dog je vyšetřovatelem paranomálních jevů. Takže nikoho asi zrovna nepřekvapí, že se při své práci setká například s upírem. Ovšem setkat se s upírem a mít vztah s krásnou upírkou je něco jiného...
Olbřímím titulkem COMICS JE TU! a osmistranovou samostatnou přílohou Mladého světa, vydanou v roce 1969, si vysloužil začínající novinář, dnes už legendární fejetonista Rudolf Křesťan (62) pomyslný titul praotce české komiksové publicistiky. Aniž by to ovšem tehdy tušil.
Všichni máme zkušenosti s filmem. Většina z nás se aspoň jednou začetla do komiksového příběhu. A někteří se pozastavili nad podobnostmi a souvislostmi spojujícími obě umění…
Po roční odmlce se znovu objevuje galský válečník Asterix a spousta starých známých. Opět ho čeká poznávací pouť - tentokráte navštíví Belgy. Belgové jsou národ udatných chasníků, kteří budou našincům určitě hodně sympatičtí. Stačí se podívat na jejich pivní břicha a je to jasné…
Blade je opět tady a tentokrát to opravdu není žádná legrace. Staří dobří upíři nejen že na něho navlékli vraždu, a tak proti němu poštvali FBI, ale také chtějí k jeho konečné likvidaci použít svou nejsilnější zbraň – samotného Draculu. Legendární otec upírů jim má rovněž „umožnit“ přežít na denním světle, definitivně tak ovládnout celý svět a lidstvo používat jako zásobárnu krve. Bladeovi to ale nepřipadá jako dobrý nápad, a proto se dává dohromady se skupinou lovců upírů jménem Nightstalkers, která se mimo jiné skládá z Whistlerovy dcery Abigail a pekelně hláškujícího Hannibala Kinga. Poslední lov tedy může naplno vypuknout!!! Odkazy na recenze předešlých filmů - první film a druhý film.
Když někdo mluví o Supermanovi, má v očích radost a obdiv. O mně se radši nemluví. O mě se jen šeptá. Já jsem Batman. A Batman by vás mohl slyšet i přesto, že mluvíte tiše. Vždycky objeví vaše hříchy a krutě je potrestá. Takže: Ticho! Přicházím…
Autorem dobrodružství Corta Maltese je italský komiksový autor a neúnavný cestovatel Hugo Pratt (15. června 1927 v Rimini – 20. srpna 1995 v Pully nedaleko Lausanne). Příhody „Rytíře Štěstěny“ autor kreslil černobíle, obvykle ve tvaru 4 stripů na stránku. Postupně vzniklo tak vzniklo 12 alb…
V roce 1997 u nás vyšla kniha spisovatele Christophera Goldena Hellboy – Ztracená armáda. Román čtenáře zaujal především díky klasické hellboyovsky ponuré atmosféře, strhující akci a originálním hláškám hlavního hrdiny. Teď tu máme rok 2005 a Comics Centrum nám opět ve výborném překladu Jana Kantůrka přináší povídkový sborník Hellboy – Melouchy, na kterém se Golden podílel společně s dalšími čtrnácti spisovateli. A jak tento zajímavý počin dopadl?
Po sperm*komiksu, workshopu z loňského conu nebo comXbattlu byl comiCZbattle na letošním comiCZconu další interaktivní ukázkou comicsové tvorby. A jelikož se tento projekt může snadno stát předchůdcem dalších "live" comicsových performancí, pojďme se na comiCZbattle podívat zblízka...
Každá komiksová výstava v Čechách je dobrá – má šanci zasáhnout i nekomiksové publikum a napovědět mu, že komiks je samostatné umělecké médium. Platí to však obecně, tedy i v případě, kdy taková akce není koncepčně ani realizačně příliš zvládnutá? Více napovídá fotoreportáž z připomínky stého narození Edgara Jacobse v prostorách pražského zastoupení Valonsko–Brusel.
Strážci bezprostředně po svém vydání zapůsobili jako bomba. Intoše přesvědčili, že je na čase začít znovu číst komiksy, literární kritiky zmátli natolik, že jim v roce 1988 udělili dokonce prestižní cenu Hugo, která se jinak uděluje nejlepší science-fiction roku. Přitom kresebně nejde o dílo nijak inovativní, působí trochu sádrovitě, jako by vzniklo někdy v 50. či 60. letech. To byl ovšem strategický záměr a úskok autorů, kteří hlavní nápor hnali přes scénář. Dnes ovšem starý revolucionář Moore prožívá spíše zklamání…
Cortovy příhody jsou zřetelně inspirovány Prattovými zážitky z cest po světě. Jednou ze základních složek těchto dobrodružství je imaginace a snění. U Pratta snění neslouží jen pro ilustraci psychologie jednajících postav, ale je to aktivní činitel při rozvíjení příběhu. Nejpronikavěji se to projevuje v albu „Švýcaři“, ve kterém jsou snové mechanismy hlavní hybnou silou příběhu. Dalším typickým příkladem je epizoda „Sen zimního rána“ z alba „Keltové“, která se téměř celá odehrává v Cortových představách. Snové pasáže najdeme i v dalších albech série...
Věčná škoda, že jsme se dočkali Velké komiksové revoluce Alana Moorea s takovým zpožděním. Je vůbec možné zpětně vychutnat tu změnu, víme-li tak málo o režimu, který byl svržen, a na všechno čučíme jako Stalin, který taky do Petrohradu dorazil, když už Aurora zase kotvila? Nic naplat, hlavně že se nám dostalo do rukou dělo, z kterého zazněl signál k útoku a které nám opatřilo vydáním komiksu Strážci duo BB/art-CREW, jejich jména ať jsou zachována na věky.
Podle všeho nebyla léta Páně 1865 zrovna nudnou snůškou tří set šedesáti pěti dnů. Tenhle rok například skončila občanská válka Severu proti Jihu, byl zavražděn Abraham Lincoln, poprvé se podařilo zdolat alpský vrcholek Matternhorn a pánové Issac Göbli spolu s Albertem Voigtem nezávisle na sobě vynalezli šicí stroj. Před sto čtyřiceti lety byla též literatura obohacena o román Cesta na Měsíc Julese Verna, Lewis Carroll sepsal svou Alenku v kraji divů a Wilhelm Busch vytvořil svůj prakomiks Max a Mořic. Buschovo rýmované dílko nyní vydalo v černobílé podobě nakladatelství Kalich.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
