John Constantine má již od narození zvláštní dar (či prokletí) vidět věci, které normální lidské oko vidět nemůže: ďábly nebo anděly, bytosti z pekla a nebe. Johnovi se ale tento „šestý smysl“ nikdy moc nezamlouval a v pubertě kvůli němu dokonce spáchal sebevraždu. Po své smrti se však ocitl na místě, kam přicházejí všichni sebevrazi: v pekle. Tam zažil Constantine své nejdelší dvě minuty v životě a poté, co byl z nepochopitelných důvodů vrácen zpět na Zem, rozhodl se, že do pekla se už nikdy nevrátí a bude dělat všechno proto, aby se po své smrti ocitl raději v nebi…
Li’l Abner od Al Cappa je Američany považován za nejtypičtější americký strip, neboť hill-billy vesnice Dogpatch, kde se celý strip odehrává, má být jakousi zmenšeninou celých Spojených států a Li’l Abner zastupuje typického Američana a zároveň ho karikuje…
Mat Stone a Trey Parker jsou známí především jako tvůrci dnes již kultovního South Parku. Nyní přicházejí s něčím, co může slavný počin překonat. Team America, to je loutkové peklo, plné narážek na Ameriku, včetně filmařských postupů holywoodských trháků, dokonce i na samotné (pečlivě vybrané) hollywoodské celebrity. Film táhne hrdinský tým, který jakoby vypadl z toho nejbrakovějšího comicsu, zlotřilí muslimští teroristé a především severokorejský vůdce Kim…
Zvuk je podstatnou složkou nejen filmu, ale i komiksu, jakkoli se to může zdát na první pohled abstraktní. Film disponuje třemi složkami zvuku - mluveným slovem, hudbou a ruchy. (Na okraj můžeme zmínit i tzv. atmosféry, téměř neslyšitelný, většinou monotónní hudební podklad, příznačný například pro filmy Andreje Tarkovského; odborná literatura je do složek filmového zvuku nepočítá.) V komiksu nacházíme grafické ekvivalenty těchto složek zvuku - instrumentální, nediegetickou hudbu samozřejmě vyjímaje. Mluvené slovo je znázorněno literárním textem a pro ruchy disponuje komiks jedním ze svých hlavních specifik – onomatopoí.
Není snadné vpravit se do četby experimentálního koutku domácí produkce, který jeho vydavatel v úvodníku s názvem Nekrolog nazve mumií, přizná značný čtenářský nezájem i děsivě špatnou prodejnost, dvouletý skluz, odcituje samotného Ježíše, jako že za mrtvými se nemáme ohlížet, a nakonec požádá o odpuštění všechny adepty zařazení do komiksové dílny, na něž se nedostalo. A už se ani nedostane, neboť jde o číslo poslední…
Pogo existuje od roku 1949. Jeho autor Walt Kelly si vybral Okefenokeeské bažiny v Georgii jako místo pro svůj bájný svět Pogofenokee. Obyvatelé tohoto kraje mluví jazykem okořeněným freudovskými přeřeknutími a joyceovskými frázemi a výbuchy fantazie. Neustálé sémantické a fonetické komolení slov, doslovné chápání metafor a nesprávné používání slov vede ke komunikaci bez dorozumění a proti takovémuto jazykovému pozadí vystupují problémy každého jednotlivce obzvlášť jasně.
Má někdo právo říkat někomu jinému, co je dobro a zlo? Spočívá mravnost v tom, že dodržujeme soubor pravidel, anebo že důkladně přemýšlíme o důsledcích? Je mravnost takovým druhem poznání jako zeměpis, anebo se víc podobá matematice? Měl by chudý muž ukrást z lékárny léky, které potřebuje pro svou umírající manželku? Nemá někdo aspirin? - Tak to je jen malá část otázek, které klade svým čtenářům kniha Etika nakladatelství Portál. Zmiňovaný aspirin na bolest hlavy ale dopředu určitě neshánějte. Kniha má odlehčený polokomiksový tvar, takže migrény, obvyklé z četby filosofických textů, se bát rozhodně nemusíte.
V obou případech filmu i komiksu je hrdina hlavním bodem výstavby a narace příběhu, bodem, k němuž se vztahuje divákova/čtenářova pozornost. Hlavní postava může zastávat různé funkce v příběhu - může být jeho složkou pasivní nebo aktivní. Film stejně tak jako komiks je rozsáhlým nalezištěm nejrůznějších postav, reálných i smyšlených, nezapomenutelných individualit a zcela běžných, konvenčních typů.
Další atraktivní příběhy oblíbeného cholerika. Není nouze o nic, co by vám v Stříbrném comicsovém věku mohlo chybět: rozliční superhrdinové i padouši, X-men, Wolvieho drápy a sarkastické hlášky, a nechybí dokonce ani cyborg, který měl tu možnost přiložit Adolfovi H. břitvu na krk a nevyužil toho. Byli to totiž kámoši…
Společnost Atlantik má velké lodě, velké prachy a velkého šéfa v čele. A ten si myslí, že je pánem světa (nebo alespoň jedné menší části Brazílie). Z toho titulu si pak dovoluje nejenom lov ve velkém, ale i zastrašování, šikanu a vražedné útoky. A to se prostě nedělá. Zvlášť, když ve výsledku to pak všechno odskáčí přátelé v chudé rybářské vesnici. Kdo by to tak nechal, raios?!
Nezávisle na obecnější typologii a druhu se pojďme podívat na jednotlivé stripy, které buď v minulosti či v současnosti patří k tomu nejlepšímu, co bylo na tomto poli vytvořeno...
Třetí díl science fiction detektivní série Nathan Never přináší stejně jako jeho dva díly minulé konfrontaci mystického tajemna a drsné science fiction. Po střetu s koncepty vampyrismu a živých mrtvých se hlavní hrdina přes pojítko z vlastní minulosti střetává s parapsychickými jevy…
Pohyb je základním principem filmového umění, principem, jemuž se podřizuje celý mechanismus emise a recepce. Film používá dva druhy pohybu - jednak je to přemisťování snímaných objektů v čase a v prostoru, jednak pohyb kamery, tedy pozorovatele, vzhledem k ukazované realitě. K vyjádření pohybu může film použít také střih, který sice neodpovídá lidské zkušenosti (porušuje lineárnost prováděné činnosti), ale je natolik zavedeným výrazovým prostředkem filmu, že je přijímán diváky automaticky a bez zábran. Komiks (podle kritérii Metze obraz nehybný) má k dispozici pouze třetí možnost pohybu - tedy pohyb pomocí střihu, obohacený prvkem kompozice.
Čtyři krátké a poetické comicsové povídky znamenitého Neila Gaimana. Čtyři znamenitě propracované, ponuré příběhy. Vládce snů, jeden ze sedmi Věčných, se po celé věčnosti vrací k českým comicsovým čtenářům…
Nemilosrdná džungle, nepřátelští Indiáni a úklady tajemného zrádce nakonec vítězí! „Dobře se rozhlédněte okolo sebe!“ říká Tex na straně 40 seržantu Randallovi. „Tohle už nemá s vojenskou jednotkou co dělat! Je to jen banda zoufalých lidí, co bojují o holý život...“ Hned nato přebírá velení a nařizuje ústup k pobřeží, do bezpečí přístavu Portobela…
Comics jsou celkem mladou formou, ať už sdělovacího prostředku nebo umění. Vznikly v době všeobecného trendu vytvářet kulturu, která by byla masově konzumovatelná; tento záměr se jim podařilo úspěšně realisovat. Denně čte comics ve Spojených státech více než 100 milionů čtenářů a například knih s Peanuts bylo do roku 1971 vydáno více než 60 milionů. Je tedy zřejmé, že comics jsou populární, a čísla ukazují, že jejich popularita v současné době na celém světě neustále stoupá.
První stránky knihy můžou přinést pochyby, zda se opravdu jedná o biografii. Místo úvodu marketingové lákadlo, pak desítky stránek s obrázky/comicsem Octobriany a gigantického mrože. Samotný text je ještě více mystifikující; čtenář neznalý okolností kolem Octobriany a jejího vzniku se zdráhá uvěřit existenci skupiny PPP – Progresivní politické pornografie. Právě popisem činností této avantgardní disidentské skupiny začíná kniha o Octobrianě, velkolepém díle Petra Sadeckého, jednoho z největších mystifikátorů všech dob…
Podstatou filmu je zaznamenávání reálného obrazu. Každý předmět, který vidíme na plátně, musel před tím existovat před kamerou, která ho snímala (výjimkou jsou samozřejmě filmy trikové, kde realita je tvořena, dnes již povětšinou počítačově). Komiks naproti tomu představuje svět stvořený od základů svým tvůrcem a opírá se hlavně o kategorii smluvnosti obrazu - sám si vybírá způsob zobrazování věcí a jevů; teoreticky disponuje neomezeným množstvím autorské kreace…
Andrej Sujetov Kostić je jedním z těch tvůrců, kteří se ke komiksu dostal zevně komunity. Tento výtvarník původem z Jugoslávie žije v Praze, ale pamatuje si ze své domoviny, jaké to je, když je komiks „normální“. Je akademicky vzdělán a pro nakladatelství Maťa již ilustroval několik knih (např. Keseyho Vyhoďme ho z kola ven, Goldingova Pána much či Tykwerovu filmovou povídku Lola běží o život). V komiksu debutoval adaptací románu Jana Pelce Basket Flora; kreslí storyboardy a před pár lety se chtěl komiksem i živit. Jeho pohled na českou scénu i komiks vůbec je možná nezvyklý, v mnohém však osvěžující…
Dylan Dog je vyšetřovatelem paranomálních jevů. Takže nikoho asi zrovna nepřekvapí, že se při své práci setká například s upírem. Ovšem setkat se s upírem a mít vztah s krásnou upírkou je něco jiného...
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
