Yakari souhlasí se svým přítelem Malým Bleskem, že na honění se je trochu moc horký den a jdou se místo toho vykoupat k řece. Při té příležitosti objeví prapodivnou konstrukci postavenou napříč korytem, která zachycuje velkou část vody. Znenadání se na ně oboří podivný chlupatý tvor s placatým ocasem, který jim vyčiní, že ničí jejich dílo. Tak se Yakari a Malý Blesk seznamují se skupinkou bobrů, kteří nedávno přicestovali, aby si zde vybudovali nový domov. Po jejich boku pak oba zvědavci prožijí mnoho dobrodružství…
Edicí Neopolis zásobuje vydavatelství Delcourt francouzský trh futuristickými napínáky s nádechem fantasy a hororu. Česky se zatím díky BB Artu objevilo Golden City a Meteor. Sérií však samozřejmě existuje celá řada – jednou z nich je i tarotová pseudo voo-doo ukrytá pod názvem Arcanes.
Pokud vám někdo někdy někde bez zaurdění a s naprosto vážnou tváří tvrdil, že francouzský komiks jsou pouze typizovaná, uniformní alba o 48 stranách v tvrdých deskách obsahující jen hloupoučké a infantilní příběhy o vojácích a kovbojích, doporučuji hnát takového člověka k soudu a žádat po něm tučnou pokutu. Zaručeně totiž vyhrajete – důkazem vám může být třeba pětisetstránková epická tetralogie Ibicus Pascala Rabatého, o němž se v roce 1999 (vydání prvního dílu) hodně mluvilo jako o představiteli nové tvůrčí generace.
Rosinski má svého neomylně mířícího Thorgala, Serpieri Druunu s pěkně tvarovanou zadnicí, Uderzo vychytralého Asterixe a Hergé zase po světě vandrujícího Tintina. Všichni ale dobře víme, že je to jen klišé (možná dokonce nestydatě podporované samotnými vydavateli) a ve skutečnosti se pyšní celou plejádou dalších hrdinů a hrdinek. Nejinak je tomu i v případě posledního ze jmenované čtveřice, jak dokládají Les aventures de Jo et Zette.
Někdy méně znamená více. Batman a Robin jsou dva. Je to tedy víceméně více co do počtu hrdinů a současně méně co do úrovně kvality. Joel Schumacher totiž tento snímek točil s horou dolarů před očima, přes které neviděl žumpu, do níž se jeho… ehm… dílo řítilo. Tak se tedy zahryzneme s veškerou zlomyslnou chutí do ubohého jádra čtvrtého filmového Batmana. Na úvod shrňme pozitiva (v klidu, bude to krátké).
Kdo z nás by se nechtěl vypravit s přáteli na plavbu do jižních moří, pátrat na mořském dně po vraku s pokladem, navštívit tajuplný ostrov a nakonec se usadit v nádherném zámku? To vše, ba i mnohem více, může čtenář v duchu prožít nad stránkami tintinovského alba Poklad Rudého Raubíře (Le Trésor de Rackham le Rouge).
Zima letos nějak nechce končit. Zvířata i lidé mají hlad, na všem však pořád leží chladivá sněhová pokrývka. Indiáni proto sbalí svůj tábor a vydají se na jih, vstříc bizoním stádům. Navzdory tomu, že stopaři objeví stopy velkého stáda, nečekaná bouře zabrání lovcům zvířata dostihnout a po jejím odeznění už je pozdě. Bizoni prapodivně zmizeli a před zraky pátračů se prostírá jenom nekonečná poušť, která nedává naději objevit potravu…
Jednorožec, to není jen bájné zvéře, ale i jméno hrdé plachetnice, jíž roku 1698 ve službách krále Ludvíka XIV. velel rytíř Francois de Hadoque, předek Tintinova přítele kapitána Haddocka. Příběh střetu Jednorožce s piráty, jimž velí strašlivý Rudý raubíř, potopení lodi a Hadoquovo vyváznutí na ostrůvku uprostřed oceánu je jádrem celého alba a představuje i jedinečnou dvanáctistránkovou retrospektivní sekvenci, ojedinělou v celé Hergého tvorbě.
Měl jsem prostě štěstí. Celé dětství jsem trávil prázdniny v nádherném městečku Litovel. Ne nadarmo se mu přezdívá „Benátky Moravy“. Jednoho léta jsem ve šteláři, jak se na Hané říká odkládacímu prostoru pro různé věci, kterých se z různých důvodů babička s dědou odmítli zbavit, objevil 10 kreslených seriálů, které někdo (nevím kdo, nikdo z rodiny se k tomu nechce přiznat) „duchapřítomně“ vytrhal ze Sedmiček, ještě předtím, než opustily tento svět skrze plameny nesmiřitelného ohně.
Pokud by měl filmový maniak vyjmenovat pár sci-fi filmů, které podle něj zásadně ovlivnily vývoj svého žánru, zřejmě by nezapomněl na takové tituly jako King Kong, Hvězdné války či Terminátor. Rockový fanoušek by zase jako mezníky rockové hudby bryskně vysypal z rukávu názvy pecek Love Me Do, (I Can´t Get Now) Satisfaction nebo Anarchy in the U.K.. A pravověrný komiksář by měl mezi řadou titulů určitě vyhrknout i toto slovo: Incal.
Jak vlastně převádět komiks na stříbrné plátno??? Podobná otázka hryže neúnavně tisíce buněk najednou mnoha hollywoodským režisérům a stejně tak i producentům, kteří se už po několik desetiletí marně snaží přijít na dokonalý recept pro filmový trhák, z něhož by se dalo dojit jak z acidofilního ptakopyska. Dá se adaptovat dobrá komiksová předloha, což by mohlo znamenat jistou naději na komerční úspěch, ale současně je zde veliké riziko, že pokud se látky neujme nadaný režisérský jedinec s citem pro originál, je jeho vzniknuvší patvar odsouzen k výsměchu a opovržení uražených fanoušků předělávaného fenoménu. Takhle nějak skončilo mnoho zfilmovaných komiksů…
Taky jste si jako malí hráli na kovboje a Indiány? Proháněli jste se po sídlišti s umělohmotnými kolty, akátovými luky a čelenkami z holubích per a snili o tom, že jste skutečnými neohroženými divochy ze severoamerických prérií? Série Yakari, jejíž podtitul zní "Příhody malého Indiána" vám bezpečně pomůže se aspoň na chvíli do těchto časů vrátit…
Na konci prvního dílu sebere prezidenta Bankse policie pro údajnou vraždu sběratele mrtvol Šakala. K velkému překvapení Harrisona Bankse jej vlastní sekretářka Kate zapře a ukáže policii na obrazovce jeho dvojníka, o kterém tvrdí, že je pravým prezidentem Golden City. Duo spiklenců doplňuje (nadále tajemná) žena se zeleně svítícíma očima. Ta u nájemné vražedkyně Amber objedná Banksovu likvidaci, jinými slovy jeho zastřelení. Spoutaného Bankse převáží policie na člunu do ústřední věznice, Amber toho využije, shodou okolností však místo Bankse zastřelí policejní doprovod a Banks uniká... ZDE čtěte recenzi prvního dílu Golden City
Za devatero horami a devatero řekami leží město Neopolis, jehož obyvatelé, od nejubožejšího žebráka až po nejzazobanějších boháče a naopak, mají nějakou neobyčejnou schopnost či sílu, zvláštní kostým a specifické povahové rysy. Každý je prostě takovým malým supermanem. Chudáci policajti – musí to mít asi čtyřikrát těžší, než v normálním světě. Jestli chcete nakouknout pod pokličku jejich každodenního života, neváhejte! Mladičká absolventka Robyn Slinger totiž právě nastupuje k místním strážcům pořádku ke svému prvnímu služebnímu dni – 10. okrsek (anglicky Precinct Ten alias Top 10) otevírá své brány…
Existují komiksy, které nejsou vůbec špatné, ale pak se najednou stane něco, co jejich úroveň, ale především úhel jejich vnímání očima spotřebitele, tedy čtenáře, radikálně změní. Typickým příkladem je romantická adventure Isaac le pirate…
Naučila mně to sestřenka – při prvním otevření knihy volně zalistovat stránkami a ponořit nos do odéru právě osvobozené tiskařské černi. Je to jako seznámení – podání ruky, první dojem, první slova. A EXIT Thomase Otta voní šreklich silně - věřte, že tady je černé barvy opravdu hodně…
Záleží, jakýma očima se na to díváte. Podle „režiséra“ pornografického filmu je celý svět jen o souložení, každý to dělá s každým vždy a všude. Spisovatel sci-fi románů za devíti záhadami z desíti vidí přítomnost mimozemšťanů, a nekonečné odpolední seriály na Nově se nám snaží skálopevně nakukat, že ke štěstí lze přijít jedině setkáním s báječným princem v růžovém Cadillacu. Scénárista série Alpha Pascal Renard je přesvědčen, že celosvětová ekonomika je vlastně kolbištěm pro boj mezi nejrůznějšími mafiemi, CIA a KGB…
Conqueror Worm je zatím poslední dobrodružství rudého ďábla s uřezanými rohy a pancéřovou pěstí. Hellboy si za docela krátkou dobu své existence, tedy od roku 1994, kdy vyšel první sešit čtyřdílné série Seeds of destruction (česky Sémě zkázy), dokázal vybojovat místo mezi největšími hrdiny komiksového nebe, a každý jeho nový příběh je netrpělivě očekáván davy fanoušků. Ten poslední vycházel v sešitové podobě na konci roku 2001 a posléze se objevil ve své knižní podobě.
Ta aktualita začínala nějak takhle: „Bez velkých fanfár a oslavných gest se koncem prázdnin objevilo i nové číslo fanzinu Sorrel.“ Takže: je čas na nějaké to oslavné gesto. Se zdviženým obočím a otázkou na rtech, ovšem…
Komiks jako názorná ukázka toho, na jakém principu funguje podnikání? To musí být asi pěkná nuda… Ovšem ne v případě, pokud se ho chopí osvědčená tvůrčí dvojice Goscinny & Uderzo a přetaví nezáživnou teorii do vysmáté podoby 21. pokračování Asterixových dobrodružství.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
