Ten příběh začíná víc než známě: vražda kolegy(ně) od fochu znamená ostrý start honícího psa po horkých stopách - píchnutí do vosího (gangsterského) hnízda! Zásadní rozdíl tkví v tom, že namísto drsňáka s borsalinem a pádnou pěstí je jeho hlavní hrdinkou blonďatá erosenka lepých tvarů a dvojice jiných „předností“. V roce 1991 ji se jménem, skvícím se na titulní stránce a doprovodnou televizní reklamou, za cenu pouhých osmi korun do světa vypustil Čtyřlístek: Sheila Bohumila Fencla.
Všichni stárnou, všichni nakonec zemřou. Ale ne všichni někdy dospějí. Americký mainstreamový comics 80. let byl ještě pořád jenom dítě určované cenzurním Comics Code of Authority a díky tomu ztrácel většinu čtenářů ve chvíli, kdy vyrostli z barevné hravosti politicky korektních superhrdinů. Comics byl díky tomu v pozvolném úpadku, nemohl se dále rozvíjet a získávat nové čtenáře. Stejně tak na tom byl teenagersky rozverný Batman – jeho hvězda pomalu zapadala. Zachránit ho mohla jediná věc – dospělost. Naštěstí zázraky se někdy konají, a tak vzniklo toto dílo, které uvedlo do dospělosti a znovuoživilo nejen jeho, ale rovnou celý žánr. Jste zvědaví, jestli vám i dnes stojí tenhle navracející se Batman za přečtení?
Jedna z nejdéle vycházejících comicsových sérií u nás se vrací. A s ní její hrdinové, lstivý galský válečník Asterix a jeho kamarád, nosič menhirů Obelix. Dlouho avizované dobrodružství z Korsiky konečně vychází. Tento Asterix je jiný. Něco prostě visí ve vzduchu. Má v sobě takový nádech něčeho cizího. Rozdílu si všimnete hned, když sešit otevřete…
Crew č. 7 a 8 měly 100 stránek. Crew č. 9 jen 52. Tíživá ekonomická situace tenkrát český kultovní magazín málem zabila. Ale ten hbitě seskočil hrobníkovi z lopaty. Pojďme si připomenout, jak to tenkrát bylo.
Řada Comicsových legend patří k tomu nejpřínosnějšímu, co u nás za poslední dobu vzniklo a věnuje se comicsu. Můžeme se tak setkat s příběhy z dob vzniků těch nejslavnějších hrdinů. Měli jsme tu čest se Spider-Manem, Wolverinem i X-men - samé VIP kresleného světa. Ale tou největší legendou mezi Legendami je bezesporu Conan. Hrdina slavných povídek Roberta E. Howarda a filmů s věčným Arniem. A také, mimo jiné, hrdina comicsový. Zloděj i král, bojovník i pobuda, jenž „srazil zářící trůny světa pod podrážky svých zaprášených sandálů…“
Muž k ní popuzeně přistoupil a s lehkým úšklebkem na tváři pravil: „Dobře se podívej: poprvé a naposledy během své banální existence máš před sebou bytost bez duše!“ Nebohá dívka s hrůzou v očích zavrávorala a ustoupila o krok zpět…
„Jsme tady obyčejní pokojní lidičkové a na žádná dobrodružství nemáme ani pomyšlení. Je s nimi protivný rozruch a nepohodlí! Zdržují jednoho od oběda! nedovedu si představit, co na nich lidé vidí…“ aneb V jisté podzemní noře žil jeden Hobit, tentokrát comicsový…
Vzpomínáte na to všichni! Psal se rok 1998 a svět byl jinej. Lepší. Legendární comicsový časopis Crew měl sto stránek a nacházel se ve zlaté (no, řekněme radši v crwavé) éře své existence. Ponořme se do smetiště dějin a hrabejme se v tunách zapáchajících odpadků. Copak vyhrabeme: fuj, plechovka od psího žrádla... Chceme ČASOPIS! Támhle jsou nějaké listy! Né, to je Top dívka. Jo, támhle! V našich špinavých rukou právě utkvěla Crew číslo osm...
Pravdivější už dnešní nadpis ani být nemůže. Co taky říct jiného o třetím dílu téhle u nás už snad celkem etablované série o sympatickém romském namakanci? Stejně jako o každém dalším pokračování nějaké zavedené belgofrancouzské řady vám o tomhle albu stejně nemůžeme sdělit nic jiného, než si vyjmenovat změny oproti předchozím dílům a doufat, že si ničeho nevšimnete. Tak abyste teda dostali aspoň něco: v tomhle dílu se skutečně uzavírá dosavadní dějová linie. Tečka. Spokojeni? No, posuňme se dále. Chcete opravdu vědět jak si s koncem téhle „ruské“ trilogie poradili její autoři? No ještě že tak, u hemoroidů svatýho Bulibaše!!!
Komiksová fantasy Gorn patří k tomu lepšímu, co na poli tohoto žánru ve Francii vykvetlo. Byť je možné k ní namířit hned několik výhrad, pořád je to série, která vyloženě nezklame, pobaví a jemně se zahákne ve čtenářově mysli. Mnohé naznačuje už pilotní album s názvem Meme la mort… - Ani smrt…
Masky měly původně vyjít v edici Modrá Crew jako náhrada za opoždění projektu Batman/Darkness. Mezitím ale byla Modrá Crew zrušena a tak se vydání malinko zpozdilo, jak mimochodem bývalo v Crwi zvykem. Ale neznamená to, že by čtenáři o tento ultraponurý Spideyho příběh nějak přišli. Dočkal se vydání coby speciál v již zaběhnuté Spideyho sérii. Takže Spider-man tehdy potřetí - a s Maskami!
... kdysi dávno v jedné daleké, předaleké galaxii… Když jsem otevřel nové egmonťácké album, přesně tohle mi projelo senzory. A poté, co jsem četl a prožíval stránku po stránce, již plně naladěn na meta-vlnu, jsem vklouzl do světa „biošů“ s kybernetickými implantáty, jejich kodexu rytířsko-samurajské cti, robotických bájí, osudových bitek jakoby vystřižených z filmů Akira Kurosawy, gigantických vesmírných lodí….. sakryš, a zase se mi spálila dioda…
Praha byla (a snad stále je) srdcem Evropy. Dá-li se něco podobného říci alespoň v paralele o comicsu, pak je jím při pohledu na čtvrté číslo bezpochyby Aargh!. Srdce Evropy comicsové ale tepe v Brně…
Byl to jiný čas. A jiná epocha. Šedesátá léta nakopla americký comics „feelingem“ nového desetiletí, hravými roky svobody, čisté zábavy a hippies. Těžkopádní, jednorozměrní hrdinové se stali bytostmi z masa a krve, a to přitáhlo nové čtenáře (včetně vysokoškolských studentů). Číst comics bylo prostě cool. Jenže nic není neměnné a vše se vyvíjí. Naštěstí to vždy nemusí být k horšímu, jenom trochu k jinému. X-Men jsou tak čtením pro nejširší okruh čtenářů, ukázkou toho, jak se dělal americký mainstream o deset let později. To ovšem rozhodně neznamená, že by to a priori mělo být špatné čtení…
Po zdařilé sérii Preacher se autorská dvojice Garth Ennis a Steve Dillon vrhla na neméně ambiciózní projekt Punisher, který měl vrátit zašlou slávu dalšímu z klasických marvelovských hrdinů. Původní postava Punishera se poprvé objevila v roce 1974 v sérii Amazing Spider-Man (#129) a slavný návrat přišel o šestadvacet let později v edici Marvel Knights určené pro starší čtenáře…
Padají lustry ze stropu. Tříští se okna. Vzácné vázy se rozbíjejí při
pádu z krbu. Odie odlétává o několik metrů dál po mohutném nakopnutí.
A Jon se jen ptá sám sebe "Proč jsem si pořizoval kocoura?".
Cítíte vůni lasaní? Slyšíte půlnoční kočičí koncert na plotě? Ano.
Garfield je tu. Konečně.
Mot vydá Mattottiho a Kramského Kraj přízraků! A bude to učiněná bomba, která rozčeří stojaté vody českého komiksového trhu, bude to hyperhit, komiks s nejneuvěřitelnější kresbou u nás, bude to v nejlepším slova smyslu ideální nástupce Pixyho a Exitu, dvou moťáckých úspěšných titulů z minulých dvou let. Tahle fáma už pár měsíců cloumá českým komiksovým národem jak rozzuřený otec se svým pubertálním synkem. Fáma? Nesplnili snad Stable s Němečkem někdy něco, co slíbili? Zkusme to odhadnout v malé ochutnávce… Tady je Doctor Jekyll & Mister Hyde.
Co se vlastně přihodilo před dvaceti lety v noci na 3. srpna? Není to vůbec nic příjemného, co se Třináctka dozvídá z deníku Zachariáše Hattawaye! I v tak idylickém horském městečku, jako je Greenfalls, totiž řádí Ku-Klux-Klan a jeho dosud žijící členové mají na svědomí smrt jeho otce (nebo snad údajného otce?) Jonatahana Fly. Hra na jména však pokračuje a my se na straně 22 alba dozvídáme…
Na začátek této recenze se Vás zeptám, zdali Vám chutnala první cigareta a zdali jste jí vykouřili až do konce…? No já si myslím, že nechutnala, a také, že Vám bylo hodně blbě a možná, že jste i vyzvraceli kaviár, co jste na párty ukradli svému otci, když si zrovna ve chvíli volna četl nějaký sexy komiks… Mě nechutnalo první žváro stejně jako Vám, a totéž se dá říct o Alvinu Norgem. Ale cigára se stejně tak nějak pomaloučku vnutí, tak proč ne on?
Přichází k nám další díl populární francouské vesmírné série. Vrací se
šarmantní Nāvis i Meteor, mohutný komplex tisíce vesmírných lodí.
Navíc se naplňují předpovědi odborníků. Podle nich měl hyperaktivní
scénárista Jean-David Morvan přitlačit v následujících dílech na pilu
a příběhy měly být syrovější a tvrdší. Oproti druhému dílu se to
vyplnilo stoprocentně...
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
