Tintinova alba stále fyzicky existují mezi námi. Mimo jiné to dokazuje neklesající prodejnost i jeho expanze do dalších zemí – například do České republiky. Tintin není pouze historií či věrným obtiskem společenských představ o Africe z dob kolonializmu. Jeho přítomnost v dnešní době skrze jednotlivá alba, pořádané výstavy, poštovní známky, názvy ulic je evidentní. A tyto podněty zapříčiňují existenci stále nových reakcí. Reakce často bolestivé, které se konfrontují s vlastní minulostí, minulostí kolonializmu.
V předešlé analýze se čtenář mohl seznámit s úryvky, které ilustrují stereotypní zobrazování původní kultury Konga, černochů obecně i idealizované představy o jednoznačně pozitivním dopadu kolonializmu. Soubor těchto výňatků nám nedává pouze představu o samotném celku. Odkrývá i mytologii, kterou příběh obsahuje.
Paternalistický náboj dokumentující dobu kolonializmu je patrný v hodině vyučování, která se stala předmětem mnohých analýz. Tato část příběhu doznala výrazných obsahových změn mezi předválečnou a poválečnou verzí. Začneme verzí černobílou.
Tintin vystupuje také v roli „krále Šalamouna“, kdy řeší spor dvou domorodců, kteří se hádají o slaměný klobouk. Ten je však již zničený – má odchlíplou horní část, která má chránit majitele před sluníčkem. Hádku Tintin vyřeší tím, že klobouk rozpárá na dvě poloviny, které následně rozdělí mezi účastníky sporu. Tintin coby autorita zasáhl spravedlivě do vzniklého sporu, a byl schopen dosáhnout „spravedlnosti“.
Jedna z nejznámějších a nejdiskutovanějších scén je srážka Tintinova auta s místním vláčkem. Předválečná a poválečná verze se liší pouze v detailech, proto se budu věnovat pouze verzi černobílé. Kolize dvou dopravních prostředků má však nečekaný výsledek.
Má-li k zobrazovaným černochům Tintin paternalistický, ochraňující a dobromyslný vztah, jinak je tomu s jedinou zápornou postavou černé barvy pleti. Tou je v Tintinovi v Kongu šaman. Objeví se poprvé na straně 24 (v barevné verzi z roku 1946), krátce po lovu na lva. Jeho oblečení je odlišné od „stejnokroje“ ostatních domorodců, kteří nosí pouze zástěry. Šaman má kolem pasu leopardí kůži, za sebou modrý závoj, kouří dýmku evropského typu a na hlavě má hrnec.
Zobrazování černochů ve spojitosti se strachem je ústředním tématem i během lovu lva, který se odehrává na stranách 22 až 24 v barevné verzi a 45 až 51 v černobílé verzi. Tintin je pozván na lov, kterého se účastní přibližně s dvanácti domorodci. Během lovu Tintina napadne lev, poráží ho na zem, přemáhá ho a odnáší ho v tlamě směrem „pryč“.
První příklad se záchranným kruhem mimo jiné ukázal, že zobrazování černochů jako nositelů strachu je v Tintinovi v Kongu použito k jejich stereotypizaci. V tomto zobrazování Hergé pokračuje. Příklady s pomocníkem Coco a lovem lvů tuto tezi mimo jiné dále dokumentují a rozvíjejí.
Další analyzovanou situací bude záchrana Miloua, který se stal „mužem přes palubu“ na cestě lodí do Afriky. Námořník černé barvy pleti hází Milouovi záchranný kruh a volá: „Attrape, missié chien!“ (Chyť se, pán pes!…) v barevné verzi na obr. č. 10. V černobílé verzi na obr. č. 9 pak volá: „Attrape, moussie le chien! Ça y en a bonne bouée de sauvetage!“ (Chyť se, pán pes! Tady být dobrý záchranný kruh!).
Existují tři verze alba Tintin v Kongu. Dvě Hergého verze – se kterými budeme nejčastěji pracovat – jsou: černobílá z roku 1930 a barevná z roku 1946. Třetí verze není zcela úplně samostatnou variantou, jedná se o cenzurovanou verzi černobílého alba z roku 1937. Ve francouzském vydání Tintina v Kongu z roku 1937 nechal vydavatel Casterman udělat šest významových změn, které měly přechod přes francouzsko belgické hranice ulehčit.
Tintin je mladý novinář, který poté, co se vrátil z cesty ze Sovětského svazu, vyráží na další dobrodružství. Je doprovázen věrným psem – bílým foxteriérem Milou. Tintinovo povolání je spíše záminka k jeho neustálému cestování, a v příbězích má spíše okrajovou úlohu. Tintin je jednoznačně kladná postava, bez charakterových vad, která je vždy na straně spravedlnosti a morálky a nebojí se vložit do jakkoliv nebezpečné situace.
Analýzu jsem vypracoval na základě knih – Tools for cultural studies (Thwaites, Davis, Mules), La bande dessinée: Essai d'analyse sémiotique (Fresnault-Deruelle), Stavba komiksu (Groensteen), Skeptikové a těšitelé (Eco) a Mytologie (Barthes), které byly v tomto směru dostatečnou metodologickou oporou. Komiksová terminologie není v českém jazyce ustálena, a tak lze v různých publikacích nalézt různá pojmenování pro stejné věci či jevy.
Tintin překračuje hranice komiksového světa a prostupuje do všeobecného kulturního povědomí. Předkládám zde několik konkrétních příkladů z Belgie, Francie i ze zahraničí, které jsou podle mne dostatečným důkazem toho, že je to bezesporu komiks přesahující významem svůj žánr.
V jedné z předcházejících kapitol jsem se zabýval vymezením komiksu ve vztahu k ostatním uměleckým žánrům. Ale neméně důležité je postavení Tintina v rámci samotného světa komiksu. Je legitimní se ptát, jaké místo zaujímá a čím komiksový svět obohatil. O významu Tintina v komiksu bylo napsáno mnoho monografií a studií. Je mu věnován i výrazný prostor v komparativních či přehledových studiích o komiksu. Svůj význam si Hergého dílo vydobylo technickým zpracováním, stavbou příběhu, i novátorstvím.
Tintinův tvůrce, Hergé, vlastním jménem Georges Remi (Pseudonym Hergé je akronymem iniciál autorova vlastního příjmení a jména: Remi Georges – R. G., při hláskování „er-žé“.), úspěšně ukončil v roce 1925 studium na katolickém gymnáziu jako nejlepší ve třídě s prospěchem 83,07 ze 100. Průměrných výsledků dosáhl ve výtvarné výchově, kde prokazoval přílišnou svébytnost a získal pouze 34 bodů z 50. Remi nastupuje do inzertního oddělení redakce novin Le XXe Siecle, definující se jako „journal catholique de doctrine et d'information“ (doktrinární a informační katolický list). Podrobný Hergého životopis čtěte zde.
Když Tintin vznikl v meziválečné Belgii, nemohl jeho autor tušit, že se stane jedním z nejvýznamnějších evropských komiksů. Slovo Tintin připomíná spíše citoslovce, je to však jméno hlavního hrdiny, který cestuje po světě a zažívá různá dobrodružství. Nesmírná popularita provází Tintina v Evropě již přes 75 let. Seznámit se s ním mohou i čtenáři v České republice, kde dosud vyšlo osm alb. Přes velikou popularitu Tintina se postupem doby množily i kritické hlasy na jeho adresu. Vytýká se mu zjednodušování, xenofobie, koloniální stereotypy, ideologičnost či rasismus. Tintin au Congo (Tintin v Kongu) patří k dílům, která jsou v této souvislosti nejčastěji kritizována.
Přeskočme několik etap při tvorbě komiksu: máte již projekt svého alba v deskách. Je to očividně komiks století. Ale jak mu zajistit nejlepší šanci, aby byl publikován? Následující rady, jak správně a špatně předkládat dílo nakladateli vašich snů, pocházejí z portálu jednoho z největších frankofonních nakladatelství, Delcourt. Pro ilustraci poměrů v kolébce evropského komiksu přikládáme text bez podstatnějších zásahů; byť je u nás situace trochu odlišná, řada z doporučení jistě platí i pro domácí autory a domácí nakladatele.
V komiksu se pracuje s časem a pohybem naprosto specifickým způsobem a logicky jinak než u filmu, přesto lze říci, že i to je oblast, kde se obě média vzájemně ovlivňují. Např. ve videoklipech či filmových adaptacích komiksových libret. Čas a prostor jsou v komiksu velmi úzce propojeny, stejně jako čas a pohyb. Pohyb vzniká již zmíněným principem dotváření a odehrává se v podstatě, jak jsme již naznačili, mezi políčky.
Posledním filmem roku 1989, a tím i celé kapitoly věnované osmdesátým letům, je Mstitel (The Punisher). Seriál The Punisher znají v současnosti už i naši čtenáři díky přičinlivosti některých nakladatelů. Celkově se jedná o relativně nového hrdinu, třebaže k označení „hrdina“ v případě Punishera je možné mít spoustu výhrad.
Komiks Captain America autorů Johna Simona a Jacka Kirbyho vznikl v roce 1941 jako součást propagandy. V něm hlavní hrdina Steve Rogers v kostýmu barev americké vlajky bojoval za svobodu na celém světě, ovšem nejčastějšími protivníky mu byli nacisté.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
